Ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda oproti stejnému období předchozího roku o sedm procent na 45 412 korun, reálně činil nárůst 4,6 procenta. Medián mezd činil 40 482 korun, oznámil ve středu Český statistický úřad (ČSÚ).
Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl oproti stejnému období loni o 6,6 procenta. U mužů dosáhl 42 893 korun, u žen byl 37 824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21 349 a 77 014 korunami.
„Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022 až 2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018,“ uvedli statistici v analýze.
Podle odvětví zaznamenaly nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy činnosti týkající se nemovitostí, kde stouply o 14,4 procenta na 44 332 korun. Mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly o 10,1 procenta a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 9,3 procenta. Naopak nejnižší růst evidovaly sekce veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, kde mzdy meziročně vzrostly o 3,4 procenta. Ve vzdělávání byly vyšší o 3,7 procenta.
Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 82 175 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70 450 korunami, která podle statistiků tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66 584 korun. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě, připomněli.
Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28 200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 32 839 korun. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34 922 korun.
„Nejčastěji budou firmy přidávat právě v intervalu od šesti do deseti procent. Myslíme si podle našich diskusí s firmami, že to spíš bude při nižší hranici toho intervalu, takže někde kolem šesti sedmi procent,“ uvedl generální ředitel společnosti Randstad Česká republika Martin Jánský.
Mzdy zvyšují i České dráhy
Například firma Leo Express v letošním roce zvedla zaměstnancům mzdy o deset procent. „Navyšovali jsme také některé mimořádné odměny typu kilometrovného nebo odměnu za spací směnu. Dále jsme zajistili službu pro zaměstnance v oblasti péče o jejich zdraví – je dostupná online služba lékaře, ať na telefonu, nebo e-mailu,“ informovala personální ředitelka Leo Express Veronika Stránská.
Vyšší mzdy budou mít i pracovníci jednoho z největších tuzemských zaměstnavatelů – Českých drah. Podnik v úterý oznámil, že tarifní mzdy se od příštího roku navýší o dvě a půl procenta a finanční prostředky do osobního ohodnocení stoupnou o půl procenta.
Růst mezd v krajích
V jednotlivých krajích rostly mzdy nominálně v rozmezí od šesti procent do 7,7 procenta. Praha, kde mzdový růst býval tradičně nejpomalejší, byla tentokrát průměrným regionem s meziročním nárůstem sedm procent. Nejvyšší nominální růst o 7,7 procenta zaznamenal tentokrát Pardubický kraj, následovaly Jihomoravský s 7,2 procenta a Moravskoslezský a Olomoucký, kde mzdy shodně stouply o 7,1 procenta. Nejnižší mzdový nárůst, shodně šest procent, evidovaly Kraj Vysočina a Plzeňský.
Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 55 854 korun hrubého měsíčně. Následují střední Čechy se zhruba 45 600 korunami a Jihomoravský kraj se 44 800 korunami. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s 39 165 korunami. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod hranicí čtyřiceti tisíc není.
Reálná mzda v tuzemsku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů.
Analytici: Dobrá zpráva pro ekonomiku
Meziroční reálný růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí o 4,6 procenta je dobrá zpráva pro ekonomiku, protože vyšší mzdy se promítnou ve spotřebě domácností, která aktuálně táhne české hospodářství, shodují se analytici. Upozorňují ale, že tento růst by zároveň mohl vést Českou národní banku k tomu, aby přerušila snižování úrokových sazeb.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil připomněl, že reálná mzda dosáhla zatím nejvyšší úrovně na konci roku 2020. „Od té doby ovšem dokázala propadnout o dramatických 8,9 procenta,“ uvedl. „Návrat na bývalou úroveň bohatství průměrného zaměstnance bude ještě nějakou chvíli trvat. Předpokládáme, že dosavadní rekordní reálnou průměrnou mzdu, naměřenou ve čtvrtém kvartále roku 2020, nepřekonáme ani příští rok a dojde k tomu teprve v roce 2026,“ dodal Hradil.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek vidí v růstu mezd předpoklad pro hospodářský růst. „Tři faktory nicméně omezují promítání růstu průměrných mezd do spotřeby. Zaprvé k vyššímu růstu mezd letos dochází ve vyšších příjmových patrech, která mají menší sklon ke spotřebě. Zadruhé letos omezuje růst kupní síly zvýšení daně z příjmu. Zatřetí pozorujeme jistý nesoulad mezi vývojem průměrné mzdy a objemem mezd vyplacených, který je zřejmě důsledkem zkracování úvazků ve firmách, jež se potýkají s nedostatkem zakázek,“ nastínil.
