Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského vůdce Vladimira Putina a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to v pátek uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské.
„Pro mě je Evropská unie více než jen spolek zemí, je to náš společný domov,“ zdůraznila von der Leyenová v rozhovoru se skupinou novinářů ze států, které do EU před dvaceti lety vstoupily. V roce 2004 se Unie rozšířila o Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu.
Rozšíření ovšem změnilo i postavení Evropské unie samotné. Získala mnohem větší váhu a důležitost, míní šéfka Komise. „Samozřejmě že jsme mnohem silnější, když je nás 27, než když je nás 15,“ připomněla.
Obavy z nových členů Unie
Vzhledem k dění v některých nových členských státech, například pokud jde o problémy s dodržováním pravidel právního státu v Maďarsku či svobody médií na Slovensku, se někdy objevuje tvrzení, že tyto země ještě nebyly na vstup do EU zralé a připravené. S tím ale Ursula von der Leyenová nechtěla souhlasit.
„Platí jasná pravidla, která musí přístupové země splnit, jako je právě například dodržování právního státu či existence nezávislé justice,“ uvedla s tím, že to dané státy splnily. Na posilování demokracie je ale podle ní potřeba neustále pracovat. „Je třeba být velmi ostražití, udržovat demokracii naživu, je na nás, občanech, posilovat ji znovu a znovu,“ zdůraznila.
Před dvaceti lety si EU i její instituce a nové členské státy začaly postupně zvykat na sebe navzájem, uvedla šéfka unijní exekutivy. „Bylo potřeba se toho hodně naučit, na obou stranách,“ řekla von der Leyenová.
„Pamatuju si, jak jsme před dvaceti lety byli ohledně nových členských států nadšení, na druhou stranu ale panovaly určité obavy,“ dodala a zmínila rodné Německo, kde tehdy podle jejích slov měli lidé strach, že do země přijde velké množství Poláků, kteří je připraví o pracovní místa. Nic takového se ale nestalo. „Jak se zvyšovaly životní standardy obyvatel EU, lidé zůstávali v Polsku. Například i studovali jinde, ale zase se vraceli zpátky domů,“ doplnila.
Přínosy Evropské unie
Šéfka EK ovšem také připomněla, že za ona dvě desetiletí využilo možnosti studovat v jiné evropské zemi v rámci programu Erasmus 2,7 milionu studentů z deseti nových členských států. Možnost volně cestovat, pracovat a studovat po celé Unii je podle von der Leyenové nyní jedním z klíčových přínosů vstupu do EU pro občany jednotlivých zemí.
Rozšíření Unie o deset zemí mělo rovněž obrovský ekonomický přínos. Unijní trh se stal jedním z největších vnitřních trhů na světě a ve srovnání s rokem 2004 obchod v EU narostl o 40 procent, zmínila šéfka unijní exekutivy. „V deseti nových členských státech rovněž za dvacet let vzniklo šest milionů nových pracovních míst a nezaměstnanost se snížila o polovinu,“ vyjmenovala von der Leyenová.
Existují podle ní ještě dvě další témata, o kterých se v souvislosti s přínosy rozšíření příliš nemluví. Jedním je nově vzniklé propojení Evropy, ze severu na jih a z východu na západ, ať již jde o dálnice, plynovody, železnice, ale i o propojení datových sítí.
Dalším je existující a nyní už samozřejmá vzájemná podpora a pomoc v případě nouze. „Vždycky když navštěvuji region, který bohužel postihla nějaká přírodní katastrofa, například záplavy ve Slovinsku či požáry v Řecku a Kypru, je dojemné vidět solidaritu dalších států, které těm postiženým pomáhají,“ uvedla von der Leyenová.
„Ano, členské státy se toho musely naučit mnoho o procedurách v EU, ale rovněž i Komise se toho hodně naučila o rozdílných přístupech, kulturách a pohledech. Obohatilo nás to navzájem,“ dodala předsedkyně EK.
