O Rusku nás hodně naučila zkušenost střední Evropy se SSSR, míní von der Leyenová

Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského vůdce Vladimira Putina a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to v pátek uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské.

„Pro mě je Evropská unie více než jen spolek zemí, je to náš společný domov,“ zdůraznila von der Leyenová v rozhovoru se skupinou novinářů ze států, které do EU před dvaceti lety vstoupily. V roce 2004 se Unie rozšířila o Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu.

Rozšíření ovšem změnilo i postavení Evropské unie samotné. Získala mnohem větší váhu a důležitost, míní šéfka Komise. „Samozřejmě že jsme mnohem silnější, když je nás 27, než když je nás 15,“ připomněla.

Obavy z nových členů Unie

Vzhledem k dění v některých nových členských státech, například pokud jde o problémy s dodržováním pravidel právního státu v Maďarsku či svobody médií na Slovensku, se někdy objevuje tvrzení, že tyto země ještě nebyly na vstup do EU zralé a připravené. S tím ale Ursula von der Leyenová nechtěla souhlasit.

„Platí jasná pravidla, která musí přístupové země splnit, jako je právě například dodržování právního státu či existence nezávislé justice,“ uvedla s tím, že to dané státy splnily. Na posilování demokracie je ale podle ní potřeba neustále pracovat. „Je třeba být velmi ostražití, udržovat demokracii naživu, je na nás, občanech, posilovat ji znovu a znovu,“ zdůraznila.

Před dvaceti lety si EU i její instituce a nové členské státy začaly postupně zvykat na sebe navzájem, uvedla šéfka unijní exekutivy. „Bylo potřeba se toho hodně naučit, na obou stranách,“ řekla von der Leyenová.

„Pamatuju si, jak jsme před dvaceti lety byli ohledně nových členských států nadšení, na druhou stranu ale panovaly určité obavy,“ dodala a zmínila rodné Německo, kde tehdy podle jejích slov měli lidé strach, že do země přijde velké množství Poláků, kteří je připraví o pracovní místa. Nic takového se ale nestalo. „Jak se zvyšovaly životní standardy obyvatel EU, lidé zůstávali v Polsku. Například i studovali jinde, ale zase se vraceli zpátky domů,“ doplnila.

Přínosy Evropské unie

Šéfka EK ovšem také připomněla, že za ona dvě desetiletí využilo možnosti studovat v jiné evropské zemi v rámci programu Erasmus 2,7 milionu studentů z deseti nových členských států. Možnost volně cestovat, pracovat a studovat po celé Unii je podle von der Leyenové nyní jedním z klíčových přínosů vstupu do EU pro občany jednotlivých zemí.

Rozšíření Unie o deset zemí mělo rovněž obrovský ekonomický přínos. Unijní trh se stal jedním z největších vnitřních trhů na světě a ve srovnání s rokem 2004 obchod v EU narostl o 40 procent, zmínila šéfka unijní exekutivy. „V deseti nových členských státech rovněž za dvacet let vzniklo šest milionů nových pracovních míst a nezaměstnanost se snížila o polovinu,“ vyjmenovala von der Leyenová.

Existují podle ní ještě dvě další témata, o kterých se v souvislosti s přínosy rozšíření příliš nemluví. Jedním je nově vzniklé propojení Evropy, ze severu na jih a z východu na západ, ať již jde o dálnice, plynovody, železnice, ale i o propojení datových sítí.

Dalším je existující a nyní už samozřejmá vzájemná podpora a pomoc v případě nouze. „Vždycky když navštěvuji region, který bohužel postihla nějaká přírodní katastrofa, například záplavy ve Slovinsku či požáry v Řecku a Kypru, je dojemné vidět solidaritu dalších států, které těm postiženým pomáhají,“ uvedla von der Leyenová.

„Ano, členské státy se toho musely naučit mnoho o procedurách v EU, ale rovněž i Komise se toho hodně naučila o rozdílných přístupech, kulturách a pohledech. Obohatilo nás to navzájem,“ dodala předsedkyně EK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země je hlášen požár.
12:40Aktualizovánopřed 29 mminutami

„Když se rozbil nouzový východ, vyskočil jsem,“ popsal přeživší havárie v Indii

Indické záchranné složky den po havárii letounu společnosti Air India prohledávají trosky budov a dál pátrají po pohřešovaných v obydlené oblasti, kam se stroj zřítil. Vyšetřovatelé už našli obě černé skřínky stroje, na jehož palubě bylo 242 lidí, z nichž jeden přežil. Celkový počet obětí ale podle některých médií dosahuje 265, neboť další lidé zemřeli na zemi. Jediný přeživší Viswashkumar Ramesh popsal, že letadlo před pádem „jen plulo vzduchem“.
13:03Aktualizovánopřed 50 mminutami

Soudkyně zablokovala Trumpův výnos o nových pravidlech pořádání voleb

Americká federální soudkyně v pátek zablokovala výnos prezidenta Donalda Trumpa z konce března, který měl zavést nová pravidla pro pořádání federálních voleb včetně požadavku na předkládání úředního dokladu o občanství při registraci voliče. Trump chtěl rovněž výnosem přimět státy USA, aby nezapočítávaly korespondenční hlasy obdržené až po dni voleb.
před 55 mminutami

Izrael uzavírá všechny ambasády, dle Teheránu vyhlásil válku

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. Jeruzalém počítá s odvetou za noční údery na cíle spojené s jaderným programem Teheránu. V židovském státě platí nouzový stav, lidé vyrazili do obchodů pro zásoby. Izrael také uzavírá všechna velvyslanectví a konzuláty po celém světě.
09:25Aktualizovánopřed 59 mminutami

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské akcie oslabují

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie zahájily obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce před 11:00 SELČ ztrácel téměř jedno procento a pohyboval se v blízkosti 545 bodů.
08:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejtěžší je obohatit uran, říká fyzik o výrobě atomové bomby

Íránský jaderný program je netransparentní a ví se toho o něm jen málo, konstatoval pro Českou televizi expert Ondřej Novák. Pokud Izrael zasáhl zařízení na obohacování uranu, mohl Teheránu významně uškodit.
před 1 hhodinou

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele

Izrael provedl v noci útok na více než sto cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán slíbil odvetu Jeruzalému i USA, které prohlásily, že se do úderu nezapojily.
02:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovensko možná zavede povinné členství novinářů v profesní komoře, naznačil Fico

Slovensko zváží zavedení povinného členství novinářů v příslušné samosprávné organizaci, která bude moci žurnalisty i trestat za jejich pochybení. Na tiskové konferenci to zmínil slovenský premiér Robert Fico (Smer), který má dlouhodobě komplikovaný vztah s některými redakcemi a novináře často kritizuje.
před 2 hhodinami
Načítání...