28. říjen

Lidé v Česku si v úterý připomněli 107. výročí vzniku samostatné Československé republiky. V Praze i v jiných městech byly na programu tradiční pietní akce i veřejná shromáždění. Dopoledne se představitelé státu zúčastnili tradičního pietního aktu na čestném dvoře Národního památníku na pražském Vítkově. Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) u památníku položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Hlava státu na Hradě také jmenovala nové generály.

Vznik Československa se připravoval už dlouho před říjnem 1918 – doma i v zahraničí. Nový stát potřeboval také nové zákony, a tak je jeho založení spojeno s něčím, co by bylo dnes možná označováno za malou legislativní smršť. Prvním zákonem vznikajícího státu se stala slova na obyčejném malém papíru s pěti odstavci. Ten se stal zákonem díky pěti podpisům představitelů Národního výboru a vznikl v noci ze 27. na 28. října v bytě Aloise Rašína v Žitné ulici.

Ať žije Československo, pryč s monarchií – ústřední heslo říjnových dní roku 1918 se záhy začalo promítat do reality běžného dne. Hrdí Čechoslováci se chtěli co nejdříve zbavit všech symbolů, které jim připomínaly život v Rakousku-Uhersku, kde nebyli rovnocenným národem. Zamalovat německé nápisy nebo strhávat z budov rakouské orlice šlo téměř na počkání, vytvořit novou měnu, vybrat hymnu nebo vlastní vlajku ale trvalo několik let.

Češi si v pondělí připomněli 106. výročí vzniku samostatného Československa. Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) položili věnce u památníku na Vítkově. Pavel také jmenoval nové generály a na Pražském hradě večer předal státní vyznamenání. Pietní akce a slavnostní ceremoniály se uskutečnily i v dalších městech.

Česko si připomíná 106 let od vzniku samostatného Československa. Historik Pavel Carbol míní, že vytvoření státu společného se Slováky bylo moudrým rozhodnutím, které se ukázalo jako výhodné. Připomněl však také řadu problémů, kterým musel mladý středoevropský stát čelit – například výrazné postavení menšin, sociální problémy či neukotvenost hranic. Důležitou roli v jeho vzniku hrály legionářské oddíly, připomíná vedoucí Muzea československých legií Jiří Charfreitag. „Dovedly vznik našeho státu k realitě,“ prohlásil.

Na výročí vzniku Československa v roce 1989 došlo k poslední velké demonstraci před sametovou revolucí. Do ulic vyšly navzdory zákazu statisíce lidí. Komunistický režim se snažil protestům zabránit všemi možnými způsoby.

První státní vyznamenání v sobotu udělil a propůjčil prezident Petr Pavel. Mezi laureáty je i Zdena Mašínová. V souvislosti s oslavami 28. října se debatovalo, zda má prezident ocenit také její bratry Ctirada a Josefa, kteří se za komunistického režimu se zbraní v ruce probojovali z Československa, při čemž zemřelo šest lidí. Zdena Mašínová o jejich činech nikdy neměla pochybnosti. Proti režimu, který v 50. letech panoval, bylo nutné něco dělat, řekla v Interview ČT24.

Česko si v sobotu připomnělo 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Prezident Petr Pavel poprvé udělil státní vyznamenání, během ceremonie ocenil více než šedesát osobností. V projevu ve Vladislavském sále řekl, že má Česká republika díky členství v Severoatlantické alianci nejpevnější bezpečnostní ukotvení v historii, ocenil i význam Evropské unie. Státní vyznamenání na Pražském hradě udělil disidentům, hrdinům, umělcům, vědcům i sportovcům. Pavel ocenil Řádem Bílého lva bývalého premiéra české vlády Petra Pitharta, bývalého předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského či politika Karla Schwarzenberga.

Na Pražském hradě vrcholí přípravy na sobotní předávání státních vyznamenání, přičemž pro současného prezidenta jde o první ceremoniál 28. října. Petr Pavel v den výročí vzniku republiky ocení více než šedesát osobností. Konkrétní jména nechce předem komentovat. Loni při svém posledním slavnostním předávání vyznamenání bývalý prezident Miloš Zeman ocenil 78 mužů a žen, v letech předtím byl počet vyznamenaných zhruba kolem čtyřicítky.

Na Pražském hradě bylo oceněno 64 osobností českého a slovenského národa, které se zasloužily o rozvoj demokracie a československého soužití v období první republiky. Před 30 lety byly Řády Tomáše Garrigua Masaryka uděleny výhradně nežijícím osobnostem, jejichž příbuzní místo řádové insignie převzali listinu o propůjčení řádu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Česko si připomnělo 104. výročí vzniku samostatné republiky. V Praze i v jiných městech se uskutečnily tradiční pietní akce. Prezident Miloš Zeman jmenoval nové generály a na večer pozval vybrané hosty na ceremoniál udělení státních vyznamenání. Některé památky a státní instituce také pořádaly dny otevřených dveří. Svátek oslavili také na Slovensku.

Česká společnost není ve zdravém stavu a 28. říjen se může stát určitým symbolem, kolem kterého se budou střetávat různé názory, řekl v Událostech, komentářích historik Michal Stehlík. Spory symbolizuje i předávání státních vyznamenání, na které nedostali pozvánku někteří vrcholní ústavní činitelé. Ústavní právník Jan Wintr doufá, že budoucí prezident se zachová jinak. Podle farářky a někdejší biskupky Církve československé husitské Jany Šilerové je česká společnost rozhádaná, nikoliv rozdělená a řešením je dialog.

Významný podíl na pražském převratu a vyhlášení samostatného státu v roce 1918 měla pětice mužů – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár. Všichni muži 28. října, jak se jim přezdívá, pak v republikové vládě zastávali ministerské posty. Jejich další osudy se od sebe však velmi lišily. Zatímco Švehla s Rašínem se nedožili konce první republiky, Soukup, Stříbrný a Šrobár se museli vypořádat s nacistickou a případně i komunistickou totalitou. Čelili jí s rozdílnými úspěchy.

Dnem, kdy převezmou osobnosti oceněné v letech 2020 a 2021 státními vyznamenáními své řády a medaile, bude 7. březen. Informaci, kterou přinesl web Seznam Zprávy, potvrdil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Předloni se ceremoniál 28. října nekonal kvůli epidemické situaci s tím, že prezident Miloš Zeman předá vyznamenání oceněným až další rok. Loni však byla hlava státu 28. října v nemocnici. Původně Hrad ohlásil, že náhradním termínem bude letošní 1. leden, ale potom ceremoniál znovu odložil s odkazem na pandemii.

Nejen oslavy založení Československa, ale i velké obavy o budoucnost společného státu – tak vypadal 28. říjen před 30 lety. Prezident Václav Havel v rámci oslav navštívil ten den i Bratislavu. Na náměstí Slovenského národního povstání na něj ale létala vejce. Večer ve Vladislavském sále pak poprvé předával nově ustavený Řád Tomáše Garrigue Masaryka.

Česko opět stojí na klíčové křižovatce, na které začíná jít o všechno. Na akci, která připomněla výročí vzniku Československa, to v Míčovně na Pražském hradě řekl bývalý prezident Václav Klaus. Hrozbu vidí například v omezeních spojených s koronavirovu pandemií. Podle něj spolu s ní společnost přijala mylné vidění světa. Za chybný vnímá i vývoj Evropské unie. Domnívá se, že přešla od integrace k unifikaci. Řekl to ve svátečním Interview ČT24.

Založení československé republiky v roce 1918 je jedním z nejvýznamnějších milníků historie českých zemí. Odpoutání od Rakouska-Uherska předcházely roky politického i vojenského úsilí nejen v Česku, ale i v zahraničí. Od vyhlášení samostatnosti uplynulo ve čtvrtek 103 let.

U příležitosti státního svátku vzniku Československa se prezident Miloš Zeman rozhodl vyznamenat přes tři desítky osobností. Přesný počet i jména Pražský hrad zveřejní až 28. října v osm hodin večer na internetu, už teď se ale některá jména na veřejnosti objevují. Slavnostní ceremoniál se letos kvůli pokračující hospitalizaci prezidenta Zemana nejspíš neuskuteční. Kancléř Vratislav Mynář ve čtvrtek řekl, že rozhodnutí je na prezidentovi. Jak v pátek České televizi řekl šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš, laureáti by měli vyznamenání dostat osobně se všemi poctami.

Předávání státních vyznamenání 28. října se přesune na pozdější termín, pokud prezident Miloš Zeman nerozhodne jinak. Na čtvrtečním tiskovém brífinku na Pražském hradě to prohlásil vedoucí Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislav Mynář. Slavnost Hrad odložil i minulý rok kvůli pandemii covidu-19.

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl, aby se letošní udělování vyznamenání u příležitosti svátku 28. října odložilo. Ceremoniál by podle něj měl počkat, než je bude schopen osobně předat prezident Miloš Zeman. Předseda vlády uvedl, že je v zastoupení předávat nechce.

Bývalý prezident republiky Václav Klaus dostal pokutu 10 tisíc korun za to, že na sobě loni 28. října neměl roušku, i když se k jiným lidem přiblížil méně než na dva metry. Rozhodnutí pražské hygienické stanice není pravomocné, Klaus proti němu podal odpor.

Slovensko si bude výročí vzniku Československa v roce 1918 připomínat státním svátkem, podobně jako nyní Česká republika. Na rozdíl od jiných svátků ale 28. říjen v zemi pod Tatrami zůstane pracovním dnem. Změnou příslušného zákona o tom v úterý rozhodl slovenský parlament.

Prezident republiky vyznamenal k letošnímu 28. říjnu 38 osobností, nikdo z nich ale řád či medaili zatím nepřevzal, protože kvůli pandemii covidu-19 neproběhl večerní ceremoniál. Pět nových nositelů medaile Za zásluhy bylo hosty 90' ČT24. Vyznamenání od Miloše Zemana si jejich nositelé cení, někteří zdůraznili, že je považují nejenom za ocenění své práce, ale také svých týmů či vyzdvižení oborů, ve kterých pracují.

Státní svátek 28. října by měl být svátkem národní hrdosti. V televizním projevu to uvedl prezident Miloš Zeman. V předtočeném proslovu, který nahradil tradiční projev při udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále, se omluvil vyznamenaným, že musel předání o rok odsunout. Seznam vyznamenaných Pražský hrad zveřejnil na svých stránkách, slavnostní ceremoniál se ale letos neuskuteční kvůli nepříznivé epidemické situaci.