Česko si připomnělo 104. výročí vzniku samostatné republiky. V Praze i v jiných městech se uskutečnily tradiční pietní akce. Prezident Miloš Zeman jmenoval nové generály a na večer pozval vybrané hosty na ceremoniál udělení státních vyznamenání. Některé památky a státní instituce také pořádaly dny otevřených dveří. Svátek oslavili také na Slovensku.
Politici včetně prezidenta Miloše Zemana a premiéra Petra Fialy (ODS), zástupci armády i váleční veteráni si dopoledne výročí připomněli u Národního památníku v Praze na Vítkově.
U hrobu Neznámého vojína položili věnce prezident Zeman, premiér Fiala, místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL), která s ohledem na nedávné volby vykonává pravomoci předsedy horní komory, zástupci parlamentu Jan Skopeček (ODS) a Pavel Fischer (nezávislý) či ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou.
Dvacetiminutový ceremoniál na rozdíl od loňska nenarušila mlha. Ve slunečném počasí prolétly po položení věnců nad Prahou dva gripeny, dva letouny L-159, bitevní vrtulník Mi-24/35 a dvě transportní helikoptéry Mi-171.
„Je to významný den a je to okamžik, kdy se naplnily sny mnoha generací českých lidí a ambice české společnosti. Získali jsme samostatný stát, který na svou dobu byl i neobvyklý v tom, že byl demokratický, že se v něm lidé těšili svobodě. A to je něco, co si musíme připomínat,“ zhodnotil po ceremoniálu Fiala.
Osud meziválečného Československa podle premiéra připomíná, že svoboda, demokracie a nezávislost jsou křehké hodnoty, které nejsou samozřejmé a o které lidé musí pečovat. „Myslím, že i události těchto dnů, tohoto roku, válka nedaleko od nás, to všechno nám ukazuje, že naše svoboda a demokracie nejsou samozřejmé,“ dodal Fiala.
„Pro armádu České republiky ale i Slovenské republiky je dnešní den o to významnější, že před 104 lety vzniklo Československo, ale československá armáda vznikla o několik měsíců předtím,“ připomněla legionáře Černochová. Svátek 28. října považuje za stále živý, „protože jak říkal Tomáš Garrigue Masaryk: státy neurčují hranice, ale ideály, na kterých stojí“.
Zástupci vedení českých univerzit si vznik Československa připomněli tradičním položením květin u sochy Tomáše Garrigua Masaryka v Praze. Pietního aktu na Hradčanském náměstí se dopoledne zúčastnilo patnáct rektorů a prorektorů. „České vysoké školy jsou budoucností této země a při příležitosti jako je dnešní svátek, je třeba myslet také na hodnoty, které ustavují jak naši přítomnost, tak naši budoucnost,“ prohlásil místopředseda České konference rektorů Jindřich Vybíral.
Zeman jmenoval nové generály
Prezident Miloš Zeman jmenoval u příležitosti státního svátku nové generály. Celkem na Pražském hradě povýšil osm dosavadních plukovníků armády, policie, hasičů a Vězeňské služby. Devátým povýšeným je válečný veterán z druhé světové války Miloslav Masopust.
Tradičně nejvíce nových generálů je z armády, Zeman celkem povýšil čtyři dosavadní plukovníky. Brigádními generály se stali ředitel sekce logistiky ministerstva obrany Robert Bielený, velitel 24. základny dopravního letectva Jaroslav Falta.
Dalšími jmenovanými jsou velitel hranické 7. mechanizované brigády Zdeněk Mikula a zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Petr Milčický. Všichni noví vojenští generálové mají za sebou působení na zahraničních misích.
Generálskou hodnost má od pátku také náměstek šéfa Vězeňské služby Tomáš Hůlka, náměstek policejního prezidenta David Fulka, náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Petr Ošlejšek a ředitel Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje Karel Kolářík.
Mezi povýšenými není ředitel krajské policie v Olomouckém kraji Tomáš Landsfeld. Prezidentův kancléř Vratislav Mynář již dříve řekl, že důvodem odmítnutí vládního návrhu je řízení pod vlivem alkoholu z roku 2014.
Další akce
V Praze na Albertově od devíti hodin dopoledne slavila výročí vzniku Československa Univerzita Karlova. Vzpomínkové akce, hlavně u pomníků a soch prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, se uskutečnily také například v Brně, Olomouci, Jihlavě, Karlových Varech či středočeských Lánech.
V den státního svátku se uskutečnily rovněž jiné akce, například v Račiněvsi se sázela alej na připomínku Nicholase Wintona, zachránce židovských dětí před koncentračními tábory z roku 1939.
Na Pražském hradě se také sešli hosté pozvaní Českým svazem bojovníků za svobodu. Bývalý prezident Václav Klaus tam prohlásil, že lidé by si měli přát co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině i kvůli tomu, aby nebyla používaná jako výmluva. Ve špičkách české i mezinárodní politiky ale odvážní lidé, kteří by byli schopni válku ukončit nebo k tomu přispět, podle Klause chybí. Vedle exprezidenta na akci promluvili také třeba europoslanci Ivan David (SPD) a Kateřina Konečná (KSČM), poslanec Jiří Kobza (SPD) a ústavní právník Václav Pavlíček.
Otevřely se běžně nepřístupné památky
Při příležitosti státního svátku 28. října se otevřely některé státní budovy a památky, které nejsou veřejnosti běžně přístupné. V sídle sněmovny na Malé Straně si mohli návštěvníci v doprovodu průvodů prohlédnout reprezentační sály, zasedací místnosti, kanceláře některých parlamentních výborů nebo hlavní jednací sál.
Otevřeny pro veřejnost byly i nedaleké budovy Senátu. Lidé mohli zavítat do jeho historických prostor ve Valdštejnském a Kolovratském paláci nebo si prohlédnout Valdštejnskou zahradu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu přivítalo zájemce v Praze v Petschkově paláci v ulici Politických vězňů. V budově, ve které mělo za druhé světové válce hlavní úřadovnu gestapo, byly k vidění maketa paláce, reprezentační a konferenční místnosti nebo zrenovovaný bankovní trezor. Přístupné byly i prostory věnované historii budovy v období okupace s vyšetřovnami a celami.
Pražský magistrát tento den otevřel pro zájemce hned několik svých objektů. Prohlédnout si mohli primátorovu rezidenci a Novou radnici na Mariánském náměstí nebo Škodovy salonky na Jungmannově náměstí. Zpřístupnil také nedávno zrekonstruovaný barokní Clam-Gallasovův palác na Mariánském náměstí, který bude využívat hlavně Muzeum města Prahy.
Veřejnosti se po nákladné rekonstrukci znovu otevřelo i Armádní muzeum Žižkov na pražském Vítkově. V nové expozici zachycuje vojenské dějiny na českém území od osídlení Slovany až po současnost. Výstavní plocha se proti minulosti ztrojnásobila.
Mimo Prahu si mohli lidé udělat výlet do Sezimova Ústí, kde je zpřístupněna vila někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše a jeho manželky Hany. Také zde byly komentované prohlídky zdarma, ale místo na ně si zájemci museli dopředu rezervovat.
Oslavy na Slovensku
Svátek si připomněli také na Slovensku. Slovenští vrcholní politici postupně položili věnce u památníku československé státnosti a k soše spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika v Bratislavě. První Československá republika byla úspěšným příběhem, ocenila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
„Slovensko se stalo státotvorným národem. Na našem území vznikaly velmi důležité instituce jako Univerzita Komenského a Slovenské národní divadlo, ale i vícero moderních demokratických institutů jako volební právo žen,“ vzpomenula Čaputová.
„Zakladatelé dokázali vybudovat silný demokratický stát. Stát s ústavou, která garantovala široká práva a svobody všem občanům. Stát, který zavedl všeobecné volební právo i pro ženy a ve kterém došlo k rozmachu slovenského jazyka, kultury a vzdělávání,“ vyzdvihl slovenský premiér Eduard Heger. Dodal, že vztahy mezi Českem a Slovenskem jsou bratrské, výjimečné a každým rokem silnější.
