Oslavy 28. října nabídnou piety, závody i koncerty. Po dvou letech udělí prezident vyznamenání v den svátku

Pietní vzpomínka na Vítkově, předávání státních vyznamenání na Pražském hradě i kladení věnců po celé republice. Tak si budou Češi v pátek 28. října připomínat 104. výročí vzniku Československé republiky. Kromě tradičních událostí představitelů státu mohou lidé oslavit státní svátek třeba běžeckým závodem nebo večerními koncerty.

Největší pietní připomínkou bude v pátek už tradiční setkání na pražském Vítkově, kterého se účastní nejvíce představitelů státu. Svou účast potvrdil i prezident Miloš Zeman, který musel loni událost kvůli své hospitalizaci vynechat. Položit věnce přijdou i členové vlády, místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová nebo náčelník Generálního štábu Armády ČR generálmajor Karel Řehka.

Státní vyznamenání po dvou letech opět 28. října

Prezident Miloš Zeman večer ve Vladislavském sále Pražského hradu slavnostně udělí státní vyznamenání. V posledních dvou letech se tato ceremonie za běžných podmínek nekonala, nejprve kvůli pandemii covidu-19, následně kvůli prezidentovým zdravotním problémům. Společně za rok 2020 a 2021 tak byla vyznamenání předána letos 7. března. Po ceremonii se uskuteční slavnostní recepce, která byla v březnu zrušena kvůli válce na Ukrajině.

S oslavami vzniku republiky je spojen i další prezidentův program. Den před státním svátkem se po poledni sejde na Pražském Hradě se zahraničními velvyslanci. V pátek potom ve svém sídle jmenuje nové generály. V minulých letech se v den státního svátku Miloš Zeman tradičně účastnil i slavnostní přísahy armádních nováčků na Hradčanském náměstí. Letos se ale tato akce stejně jako minulý rok odehraje v kasárnách v Brně a o den dříve.

I letos se na Pražském hradě uskuteční slavnostní shromáždění pořádané Českým svazem bojovníků za svobodu. V poledne mohou turisté očekávat sváteční střídání Hradní stráže. Na rozdíl od minulého roku ale Pražský hrad v barvách trikolóry nasvícen nebude. Na náměstí Pod Emauzy Československá obec legionářská uctí padlé legionáře a v podvečer vystoupí v Obecním domě pražský Symfonický orchestr se svým Koncertem pro republiku.

Vzpomínky na zakladatele Československa T. G. Masaryka

V den státního svátku bude země vzpomínat také na zakladatele samotného Československa. Hned v ranních hodinách položí věnce k hrobu Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech zástupci kanceláře prezidenta republiky, obou komor parlamentu, vlády a církve.

Památku prvního československého prezidenta uctí v Praze také členové České konference rektorů, kteří položí květiny u jeho sochy na pražském Hradčanském náměstí. Piety spojené s Masarykem se v pátek uskuteční také v Brně, Chrudimi, Pardubicích, Opavě, ve Valašském Meziříčí či Přerově.

Lampionové průvody, koncerty i branný den

Kromě tradičního kladení věnců budou výročí vzniku republiky lidé slavit různými způsoby i na dalších místech. Například město Úštěk na Litoměřicku pořádá Den českých řemesel s T. G. Masarykem. Konat se budou i každoroční Plzeňské oslavy vzniku republiky.

Hrad Křivoklát připravuje slavnostní scénické prohlídky a například v Olomouci se bude konat lampionový průvod. Muzeum Na Kočičáku v Chomutově pro děti připravuje branný den, v Žatci proběhne Mávání vlajkami na komínech. Na různé koncerty se pak mohou těšit lidé například v Jeseníku, Karlových Varech nebo Nymburku.

Sokolský běh republiky

Vznik Československa si připomenou také Sokolové, kteří v 53 českých městech pořádají čtvrtý ročník Sokolského běhu republiky. Po zaplacení startovného je pro mladé běžce připravena dětská trasa, dospělým je určen hlavní závod. Zapojit se mohou také Češi žijící v zahraničí, běh se bude konat i v některých městech Evropy či Spojených státech amerických.

Státního svátku využije i několik institucí, které veřejnosti otevřou své běžně nepřístupné prostory. Lidé budou moct navštívit budovy Poslanecké sněmovny a Senátu. Otevřený bude taky vládní Lichtenštejnský palác, Škodův palác a Clam-Gallasův palác si budou moct lidé prohlédnout po dokončení rekonstrukce. Své dveře otevřou zájemcům také radnice v Praze, Liberci či Ostravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Od večera se bude hlavně na severovýchodě Česka tvořit náledí

Během nedělního večera a v noci na pondělí se bude především na severu Moravy a ve Slezsku místy tvořit náledí či zmrazky. Na ostatním území republiky budou komunikace namrzat především ve vyšších polohách a na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 3 hhodinami

V čele modelu Kantaru je ANO, posílilo hnutí STAN

Hnutí ANO si v lednovém volebním modelu agentury Kantar CZ drží velký náskok, získalo by stejný výsledek jako v říjnových volbách. Druhá by byla ODS s odstupem více než dvaceti procentních bodů, za ní by se pak umístilo hnutí STAN, které si oproti volbám polepšilo. Pohoršili si naopak SPD a Motoristé. Pokud by strany kandidovaly samostatně, do sněmovny by se dostalo celkem šest subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
před 3 hhodinami

Babiš by byl pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.
10:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 4 hhodinami

Podvodných přeprodejů vstupenek na internetu přibývá, varuje policie

Podvodných on-line přeprodejů vstupenek na větší kulturní nebo sportovní akce podle policie přibývá. Ročně eviduje až stovky podvodů spojených s prodejem na internetu. Nákupy vstupenek od neoficiálních prodejců policie nedoporučuje. Pokud se zájemce přesto rozhodne využít přeprodej, doporučuje osobní setkání nebo nákup na dobírku.
před 5 hhodinami

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 6 hhodinami

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 7 hhodinami

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 7 hhodinami
Načítání...