Miloš Zeman předal státní vyznamenání, slíbil udělit Řád bílého lva Volodymyru Zelenskému

78 minut
Předávání státních vyznamenání prezidentem republiky
Zdroj: ČT1

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě předal státní vyznamenání za loňský a předloňský rok. Ve Vladislavském sále ocenil přes šedesát lidí. Ve svém úvodním projevu řekl, že se rozhodl vyhovět žádosti udělit ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva. Ceremoniál se konal netradičně na výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

„Jedna z našich poslankyň vystoupila s návrhem, abych udělil nejvyšší české vyznamenání ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, a já jsem se rozhodl tomuto návrhu vyhovět. Je tomu tak proto, protože ukrajinský prezident projevil odvahu a statečnost, a třebaže mu Spojené státy nabízely evakuaci, zůstal v hlavním městě své země, odkud řídí její obranu,“ oznámil Zeman.

Prezident připomněl, že ceremoniál se koná v době, kdy nedaleko od Česka „zuří válka vyvolaná ruskou agresí vůči vůči Ukrajině“. „Myslím si, že je důležité právě při této příležitosti vzpomenout lidu Ukrajiny,“ řekl. Proto byla na hradním nádvoří vyvěšena ukrajinská vlajka, poprvé zazněla ukrajinská hymna a pozvánka na večerní slavnost obsahovala prosbu o příspěvek na pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Zeman už dříve v televizním vystoupení ruskou vojenskou akci na Ukrajině odsoudil. Ruského prezidenta Vladimira Putina nepřímo nazval šílencem. V další části projevu se prezident Zeman věnoval podobně jako v minulosti samotným oceněným. 

Výrok na adresu Grety Thunbergové

V další části projevu se prezident Zeman věnoval podobně jako v minulosti samotným oceněným. Jmenoval například bývalého britského politika Alfreda Duffa Coopera, který patřil ke kritikům někdejšího premiéra Neville Chamberlaina a jeho politiky ústupků vůči Adolfu Hitlerovi a který rezignoval na protest proti podpisu mnichovské dohody o postoupení českého pohraničí nacistickému Německu. „I to tehdy chtělo jistou dávku odvahy,“ poznamenal Zeman.

Prezident se pozastavil nad zpochybňováním vyznamenání herečky Jiřiny Bohdalové nebo zpěváka Karla Gotta. „Uvědomil jsem si, že tito závistiví kritici jsou v podstatě nešťastní lidé, neboť sami v životě málo dokázali,“ řekl Zeman. Zastal se také psychiatra Jaroslava Matýse, který čelil kritice mimo jiné kvůli výrokům o švédské aktivistce Gretě Thunbergové. „Domníval jsem se, že 30 let po revoluci nebude nikdo ostrakizován za svůj názor. Proto se i já domnívám, že Greta Thunbergová je sociopatické dítě,“ prohlásil prezident.

O životech oceněných lidí řekl, že byly naplněny beze zbytku. Prezident také poukázal v souvislosti s udílením státních vyznamenání na pojetí dějin jako životních příběhů výrazných osobností. Jak uvedl, je rád, že skončila doba, která dějiny chápala jako anonymní odosobněné zákonitosti, a že jim lze opět vdechnout život a personifikaci.

Prezident ocenil herce i válečné hrdiny

Prezident Miloš Zeman udělil řády a medaile více než šesti desítkám osobnostem z řad vědců, vojáků, podnikatelů, politiků, umělců i sportovců. Někteří z pozvaných hostů předem avizovali, že kvůli dřívějším proruským názorům Zemana na Hrad nepřijdou.

Prezident republiky tradičně předává státní vyznamenání 28. října u příležitosti oslav vzniku republiky. Loni a předloni musela být ale slavnost zrušena kvůli pandemii koronaviru a kvůli pobytu Zemana v nemocnici. Odložen byl i náhradní termín stanovený na letošní 1. leden.

Na pódiu se tak sešli ocenění za dva roky, pódium proto muselo být zvětšeno. Protože Zeman prvně tuto slavnost absolvoval na vozíčku, bylo také uzpůsobeno bezbariérově.

Jména oceněných byla netradičně známa již před ceremonií, Kancelář prezidenta republiky totiž seznamy vyznamenaných zveřejnila k 28. říjnům 2020 a 2021. Zeman se za poslední dva roky rozhodl vyznamenat 11 osobností Řádem bílého lva. Předal ho válečnému veteránovi Miloslavu Masopustovi, herečce Jiřině Bohdalové, epidemiologovi a bývalému ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi a kosmonautovi Vladimíru Remkovi.

Posmrtně ho získali váleční veteráni Alexander Hess, František Chábera a Josef Koukal, legionář a oběť komunistického režimu Heliodor Píka, zpěvák Karel Gott a britský politik Alfred Duff Cooper, který rezignoval na protest proti podpisu mnichovské dohody.

Podle ředitele hradního protokolu Vladimíra Kruliše mělo být na ceremoniálu asi 600 hostů, v některých jiných letech bylo účastníků i 800. Některá místa v sále, zejména v jeho zadní části, zůstala neobsazená. Několik účastníků i z řad vyznamenaných mělo na šatech žlutomodrou trikoloru nebo odznáček v ukrajinských státních barvách na podporu země, která nyní čelí útoku ruské armády. Zakrytý nos a ústa měla podle stále platných protiepidemických pravidel pro vnitřní prostory velká část přítomných i členové Hradní stráže, Zeman ani vyznamenaní ne.

Někteří nepřišli na protest, jiní kvůli skandálu či válce

Řád Tomáše Garrigua Masaryka dostal in memoriam Karel Raška, zakladatel moderní československé epidemiologie. Stejný řád měl dostat i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Kvůli rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení části volebního zákona ale jeho ocenění Zeman odvolal.

Z původního seznamu oceněných dnes chyběl také psychiatr a spisovatel Jan Cimický, který se rozhodl nepřevzít medaili Za zásluhy kvůli obviněním ze sexuálního napadení a obtěžování. Nepřišel dnes také olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek, který svou účast na slavnosti nepovažuje za vhodnou kvůli válce na Ukrajině. Při ceremoniálu dnes Krpálkovo jméno nepadlo. Později si medaili Za zásluhy převezmou budoucí policejní prezident Martin Vondrášek a novinář Petr Nováček.

Mezi dalšími oceněnými jsou třeba štábní praporčice Michaela Tichá, která zemřela na misi na Sinaji, kapitán Zdeněk Poul, který se zásadně zasloužil o záchranu afghánských spolupracovníků českého státu z Kábulu, nebo český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun.

Z pozvaných dnes odmítli přijít kvůli dřívějšímu proruskému postoji prezidenta předsedové Parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), nepřišlo také několik rektorů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pacienti si stěžovali na chování chirurga, v nemocnici v Ústí nad Orlicí končí

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.
před 2 hhodinami

Klíčové je přežít první dny. Projekt radí, jak překonat krizové situace

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.
před 10 hhodinami

Poslanci podpořili rozšíření pravomocí České národní banky

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Náměstí v Táboře se načas stane pěší zónou, v Budějovicích na zklidnění dál čekají

Část Žižkova náměstí v Táboře se mezi červnem a polovinou září promění v pěší zónu. Radnice tak chce v létě zklidnit dopravu v centru města, jak si to vyzkoušela už loni. Naopak část obyvatel Českých Budějovic čeká na omezení tranzitu přes hlavní náměstí skoro dva roky.
před 11 hhodinami

ÚS nebude žalobu děčínského soudce na plat řešit přednostně, řekl Baxa

Ústavní soud (ÚS) začal projednávat žalobu soudce Okresního soudu v Děčíně Štěpána Klapky, který se domáhá vyššího platu za letošní rok. Podle předsedy ÚS Josefa Baxy se jí soud ale nebude zabývat přednostně. Baxa také předpokládá, že přijdou další desítky podobných žalob. Sněmovna schválila zákon o platech ústavních činitelů, který nově upravuje i platy soudců, 4. března. Poslanci schvalovali novelu hned nadvakrát. První pokus totiž vetoval prezident Petr Pavel.
před 12 hhodinami

Peking je pro Spojené státy výrazně větší hrozbou než EU, míní Havlíček

„Čína je svým způsobem nepřítelem pro USA, zatímco EU není,“ uvedl v úterním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj občasné „škádlení“ mezi Unií a Washingtonem, které se týká navyšování obchodních tarifů, neznamená, že by oba subjekty nestály na stejné straně. Zmínil, že například Londýn se s Washingtonem dokázal „velmi slušně domluvit“.
před 13 hhodinami

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Před třiaosmdesáti lety odbojáři zabili „kata českého národa“

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.
před 13 hhodinami
Načítání...