Rychetský poděkoval za podporu, k neudělení řádu se dál nevyjádří

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský poděkoval všem, kteří mu vyjádřili podporu v souvislosti s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana neudělit mu řád Tomáše Garrigua Masaryka. Rozhodnutí prezidenta komentovat nebude, sdělil předseda ÚS ve stručném prohlášení pro média.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček ve středu uvedl, že Rychetský poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době volební kampaně. Rychetský byl jedním z 11 soudců, kteří hlasovali pro zrušení části právní úpravy voleb do Poslanecké sněmovny kvůli tomu, že poškozovala při rozdělování mandátů menší strany, znevýhodňovala koalice a nedávala hlasům voličů ve všech krajích stejnou váhu.

Zeman už před rozhodnutím ÚS vyhlásil termín voleb a soudce od zásahu do volebního procesu odrazoval prostřednictvím dopisu.

O udělení řádu Rychetskému, někdejšímu vládnímu kolegovi a respektovanému právníkovi, Zeman informoval loni 28. října. Seznam vyznamenaných tehdy Hrad zveřejnil na svém webu. Kvůli pandemii koronaviru se ale nekonalo tradiční předávání vyznamenání. Zeman ho plánuje na letošní oslavy svátku.

Loni 28. října se Rychetského ocenění bralo jako hotová věc. Rychetský tehdy uvedl, že si vyznamenání od prezidenta váží, i proto, že se jejich názory v poslední době někdy rozcházejí, třeba v hodnocení politické situace v Maďarsku a Polsku. Také řekl, že nositeli Řádu TGM jsou osobnosti, kterých si velice váží, například filozofové Jan Patočka a Erazim Kohák nebo básník Jaroslav Seifert.

Z tiskové zprávy zveřejněné loni 28. října na webu Hradu už Rychetského jméno zmizelo. Původní znění i s Rychetským ale stále lze na internetu dohledat. Ovčáček v aktuální i staré verzi o udělení vyznamenání informoval v budoucím čase. „Vzhledem k aktuální situaci prezident republiky udělí a propůjčí státní vyznamenání v řádovém dni 28. října 2021,“ uvedl.

Podle bývalého šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta z dosavadních výroků vyplývá, že Rychetský už vyznamenání má, takže formálně jde o jeho odebrání. „Z toho vyplývá, že pan Rychetský je nositelem od 28. října 2020 do 10. února 2021,“ řekl Forejt serveru Blesk.cz. Předseda Ústavního soudu by tak byl navždy evidován jako nositel řádu.

Podle bývalého mluvčí prezidenta Václava Havla a odborníka na etiketu Ladislava Špačka záleží na tom, zda už prezident podepsal diplomy k udělení či propůjčení vyznamenání. Pokud tak učinil, má se podle Špačka za to, že ocenění bylo uděleno. „Jestli prezident listiny nepodepsal a hodlá je podepsat až v říjnu letošního roku při příležitosti předávání ocenění, tak pak s těmi jmény může hýbat, jak chce,“ řekl Špaček Blesku.

Politologové rozhodnutí Zemana kritizují

Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana neudělit v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) jeho předsedovi Pavlu Rychetskému už avizovaný řád TGM, kritizují politologové. 

„Prezident se zachoval skandálně. Je v tom odezva nějaké představy, že člověk je bez hříchu a vyznamenání si zaslouží jen ten nejčistší, ale takhle to není. Je to, jako kdyby po Miloši Zemanovi přišel někdo jiný, který odebere ocenění všem, kteří jej od něj dříve dostali,“ uvedl politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (FSS MU) Stanislav Balík. Podle něj se nic podobného v minulosti nestalo.

Balík byl jedním z politologů, kteří upozorňovali, že zrušení části volebního zákona osm měsíců před sněmovními volbami není vhodné. Právě Balík to tehdy komentoval tak, že ÚS vystoupil z role a neposuzoval ústavnost, ale imaginární spravedlnost. 

Politolog Lubomír Kopeček z brněnské FSS MU upozornil, že pokud Zeman vyznamenání už udělil a nyní ho odebírá, nemá na to podle ústavy právo.

„Pojal to jako trestání jedné osoby za kolektivní rozhodnutí, což je problematické, vystoupil z ústavního rámce. Projevilo se ale, že je to zkrátka Miloš Zeman, který má svévolný přístup k určitým symbolickým aktům, jako je například jmenování profesorů. Co se týče poškození České republiky zrušením volebního zákona v době kampaně, myslím, že je rovněž dost netypické vyhlášení voleb skoro deset měsíců před jejich konáním,“ konstatoval Kopeček.

Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci ÚS v rámci obsahové stránky jednal bez vad. „Vyčítám jen časového hledisko, což je ale chabý důvod pro to říct, že ÚS pochybil. Myslím, že dřív mezi Rychetským a Zemanem nějaké pnutí existovalo, ale bylo v rovině dvou institucí. Nyní mi přijde, že se to spíše přesouvá do osobní roviny, jelikož řád prezident neudělí Rychetskému jako člověku,“ řekl Šaradín.

Podobně to vnímá politolog Michal Pink z brněnské FSS MU. „V souvislosti s posledními okolnostmi a volebním zákonem je možné tento krok bohužel interpretovat jako vzájemné vyřizování si účtů mezi prezidentem a předsedou ÚS. I když se jedná o velmi výrazné rozhodnutí ÚS, tak je otázkou, zda takový krok z druhé strany je na místě,“ uvedl odborník.

Politolog Tomáš Lebeda z olomoucké Univerzity Palackého vnímá jako absurdní, že rozhodnutí pléna ÚS může změnit rozhodnutí prezidenta o udělení řádu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obvodní soud v případu Feri špatně vyhodnotil důkazy, uvedl městský soud

Městský soud v Praze vysvětlil, proč v září zrušil osvobozující rozsudek nad exposlancem Dominikem Ferim, který je obžalovaný ze znásilnění tehdy sedmnáctileté dívky. Podle mluvčí soudu Kateřiny Eliášové obvodní soud špatně vyhodnotil důkazy a věc chybně posoudil po právní stránce. Jeho závěr, že nejde o trestný čin, označil odvolací městský soud přinejmenším za předčasný.
před 7 mminutami

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 19. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoKritička ruského režimu roky žije v Česku, Moskva ji chce dostat do vězení

Patří k nejvýznamnějším současným osobnostem vystupujícím proti režimu Vladimira Putina. Kvůli jejím kontaktům i postojům ji Rusko označilo za teroristku a chce ji dostat do vězení. Hrozí jí doživotí. Inna Kuročkina už roky žije v Praze a české úřady teď řeší, jestli jí udělí politický azyl. Experti na Rusko se přitom shodují, že jí může hrozit nebezpečí a mohla by se stát terčem útoku ruských tajných služeb. Pro Reportéry ČT o ní natáčeli Karel Vrána a Jevhenija Vachničenko.
před 1 hhodinou

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT stopovali tříděný textil. Odhalili spíš byznys než charitu

Slovensko, Polsko, Belgie, Togo, Benin, Nigérie a Niger – všechny tyto země projelo oblečení, které Reportéři ČT před půl rokem odnesli do kontejneru na textil a všili do něj sledovací zařízení. Kontejnery jsou často označené nápisem ekologicko-charitativní sběr. Reportéři ČT ale zjistili, že spíše než o charitu jde o výhodný byznys. Tématu se věnovali Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 3 hhodinami

VideoMinisterstvo spravedlnosti chystá novelu rušící pravomoc vyšších soudů zavazovat nižší

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) prosazuje změnu trestního řádu, podle níž by odvolací soudy v budoucnu neměly říkat nižším instancím, jak mají hodnotit důkazy nebo jak v případu rozhodnout. Takový postup použil Vrchní soud v Praze třeba v kauze Čapí hnízdo, ve které je obviněný premiér Andrej Babiš (ANO). Tejc tvrdí, že se úprava případu nedotkne. Část odborníků se obává, že soudy si rozhodnutí budou navzájem vracet, a tedy i prodlužovat řízení. České soudy loni opět zrychlily. Okresní soudy vyřizovaly civilní věci v průměru za necelých osm měsíců, tedy o dva týdny rychleji než předloni. Na trestní případy potřebovaly zhruba pět měsíců.
před 11 hhodinami

Senátní volby na Žďársku jsou neplatné, rozhodl soud

Nejvyšší správní soud označil výsledky senátních voleb na Žďársku za neplatné. Rozhodl na základě stížnosti, kterou podal Radek Černý (ODS), jenž tam o jediný hlas nepostoupil do druhého kola. Soud si vyžádal volební dokumentaci z 26 okrsků, aby mohl přepočítat hlasy. Hlasování se na Žďársku bude muset zopakovat od prvního kola. Kandidovat budou stejní lidé jako v říjnu, nikdo nový se nemůže přihlásit. Mandát původně obhájil Josef Klement (KDU-ČSL).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.