Letošní volby do Poslanecké sněmovny se mohou uskutečnit i v případě, že politici nestihnou zareagovat na středeční nález Ústavního soudu (ÚS), který zrušil část volebního zákona. Zvýraznila by se role volebního senátu Nejvyššího správního soudu, který by musel mezeru v zákoně překlenout výkladem. „Pevně ale věřím, že k tomu nedojde,“ uvedl předseda volebního senátu Tomáš Langášek. Politici již začali ve čtvrtek jednat o úpravě pravidel pro volby do sněmovny. Sněmovní ústavní komise doporučila zachovat 14 volebních obvodů. Úpravy zákona by měly být podle ní co nejmenší.
Volby se mohou konat i s neúplným zákonem, míní Nejvyšší správní soud
Volby se v říjnu podle Langáška nepochybně uskuteční, pokud nebudou ústavním zákonem odloženy například kvůli nouzovému stavu. „Zásah ÚS do volebního zákona se týká až fáze přepočtu hlasů voličů na poslanecké mandáty, jinak byl volební zákon ponechán v platnosti,“ uvedl Langášek. Volební senát, kterému předsedá, se zabývá stížnostmi stran nebo voličů v souvislosti se sněmovními volbami.
Stále platí, že prezident republiky se souhlasem předsedy vlády vyhlásil volby na 8. a 9. října. Podle Langáška nic nebrání jejich organizaci, přípravě a uskutečnění podle volebního zákona a harmonogramu zveřejněného ministerstvem vnitra. „Není tedy pravda, že se volby nemohou konat, pokud parlament nezareaguje; taková tvrzení považuji za neuvážená. Volební orgány fungují a fungovat budou. Okrskové volební komise sečtou všechny hlasy do posledního,“ řekl Langášek.
Langášek: Je povinností parlamentu nové pravidlo přijmout
Podle předsedy volebního senátu je ústavní povinností parlamentu přijmout nové pravidlo přepočtu hlasů na mandáty v souladu s nálezem ÚS. „Je ovšem také povinností volebního soudu neodmítnout poskytnutí spravedlnosti a ochránit ústavně zaručené volební právo i v případě, že by snad parlament svou povinnost nesplnil,“ uvedl Langášek. Volební senát by pak musel přijít s výkladem zákona, který bude respektovat zásadu poměrného zastoupení.
Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je ale dost času na přijetí nové právní úpravy, jde o dva paragrafy. Ústavní soudce Jan Filip podle Rychetského oba paragrafy zkusmo napsal za 48 minut. „Osm měsíců je dostatečná doba,“ zdůraznil Rychetský v rozhovoru pro Rádio Z. Ocenil společnou iniciativu předsedů obou parlamentních komor, kteří dávají dohromady pracovní skupinu.
Senát a sněmovna se musí shodnout
Na nové podobě volebního zákona se podle Ústavy musí shodnout obě komory parlamentu. Jednání stran v příštím týdnu už inicioval ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) s tím, že jeho resort už připravuje možná řešení. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by bylo ideální, kdyby nová podoba normy byla přijatá do konce května.
Místopředseda občanských demokratů Vystrčil uvedl, že ODS zatím nemá konkrétní představu o tom, jak by se voličské hlasy přepočítávaly na mandáty poslanců. „To, na čem vypadá, že bude shoda, je, že nebudeme pro to, aby se rušily volební kraje. A to, co bude potřeba opravit, je ten způsob přepočítávání zisku mandátů v jednotlivých krajích a těch možností, jak to udělat tak, abychom vyhověli nálezu Ústavního soudu, je více.“ vysvětlil šéf Senátu.
3 minuty
Události: Jednání o úpravě volebních pravidel
Najít rychlé řešení považuje za nutné i šéf sněmovny a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. „Osobně budu bojovat co to půjde o maximální možné zachování většinových prvků v rámci poměrného systému,“ prohlásil Vondráček. Volební novelu by měla podle šéfa sněmovny předložit vláda. V parlamentu by se měla schvalovat standardně, ovšem v dolní komoře se zkrácenými lhůtami.
Hnutí ANO podle Vondráčka nevylučuje žádnou z variant možných úprav zákona. Je podle něho jasné, že hlasy voličů se budou sčítat na celostátní úrovni a následně přerozdělovat. „Já nevylučuji jeden volební obvod,“ podotkl Vondráček, podle kterého je nejspravedlivější, ale na druhou stranu nejsložitější, a potlačuje navíc regionální aspekt. Řekl ale také, že to neznamená, že takovému modelu dává přednost. Vyslovil se však pro zavedení určitého bonusu pro vítěze voleb, aby měl vyšší šanci sestavit vládu.
Podle předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Marka Bendy (ODS) je dobře, že by NSS případně dokázal vyložit volební zákon tak, aby se volby mohly spočítat. Doufá ale, že se politická reprezentace shodne na nějakém řešení.
Šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka upozorňuje, že výkladu Nejvyššího správního soudu příliš nerozumí. „Není mi jasné, jaký postup má pan předseda Langášek na mysli. I s ohledem na to, že byl zrušen mimo jiné i postup, kterým se mandáty přidělí jednotlivým krajům. Kromě toho by takový postup, ať už jakýkoliv, znamenal výklad jdoucí daleko za zákon,“ řekl Chvojka. Ústava to podle něho zakazuje.
Řešení nastíněné NSS považuje člen ústavně-právního výboru Dominik Feri (TOP 09) za nejzazší možnost. „Nález Ústavního soudu i ústava nám velí se dohodnout. Věřím, že to dokážeme,“ řekl. Podle místopředsedy STAN Jana Farského může nynější vyjádření NSS přispět k politické shodě. „To, že se volby budou konat i bez dohody politiků, je největší motivací pro politiky, aby se dohodli a pravidla si nastavili sami. Zároveň tato možnost zabrání tomu, aby se řešení prosadilo na sílu z nouze,“ dodal Farský.
8 minut
Události: Varianty pro koalice a volební obvody
Zachovejte 14 volebních obvodů, míní komise
Podle sněmovní ústavní komise je dobré jít minimalistickou cestou doplnění volebních pravidel a především nalézt shodu nad přepočtem mandátů. Klíčové podle její předsedkyně Kateřiny Valachové (ČSSD) je to, aby každý voličský hlas měl stejnou váhu a sílu.
Na jednání komise zazněla i možnost stanovit jinou velikost obvodů, další případná varianta jednoho obvodu podle Valachové odborným návrhem není.
„Doplnění volebních pravidel je výsostně politická věc. Rozhodnout musí předsedové politických stran,“ zdůraznila Valachová. Výstupy z komise budou podle ní jedním z podkladů pro úterní jednání stranických špiček.
Volby se konat můžou, ale nebudou k ničemu, říká ústavní právník
Ústavní právník Jan Kudrna z Právnické faktulty UK reagoval na NSS tím, že jde o zcela inovativní myšlenku. „Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by Nejvyšší správní soud mohl například doplnit zákon a rozpočítat mandáty v republice i bez zákonného podkladu,“ uvedl.
Parlamentní volby se sice podle Kudrny konat můžou, ale pouze se jimi zjistí, kolik voličů hlasovalo pro který kandidující subjekt. Byly by podle něho pak takovým „autoritativním průzkumem veřejného mínění“.
„Věděli bychom, kolik procent podpory má která strana, ale nebylo by pravidlo, které by určilo, kolik mandátů která strana má, kde je získala a kdo je ze strany získal, protože stát, parlament není akciovou společností, kde přijde jeden akcionář s balíkem třeba třiceti procent akcií a hlasuje. Parlament je postavený na tom, že je složený z osob. Takže v tomhle směru si myslím, že ani Nejvyšší správní soud by tento výpočet provést nemohl,“ doplnil.
Situaci, že by hlasy mohly zůstat „ležet“ v urnách a čekalo by se na doplnění volebního zákona, odmítl. „To si nedovedu představit, protože v případě, že se nestihne před koncem volebního období této Poslanecké sněmovny volební zákon doplnit, tak už to podle ústavy nemá kdo udělat. Pokud někdo ještě ve středu mluvil o zákonných opatřeních Senátu, asi přehlédl, že ústava vylučuje, že by Senát mohl zasahovat do volebních zákonů. Kdyby tato situace nastala, nastala by ústavní krize,“ uvedl Kudrna.
A ta by konkrétně vypadala tak, přibližuje, že čtyři roky od posledních voleb by skončily mandáty všech poslanců i možné mandáty jejich náhradníků a v tom okamžiku by nebyla Poslanecká sněmovna. „Měli bychom Senát, prezidenta, všechny ostatní ústavní a státní orgány, jen ne sněmovnu a současný premiér Andrej Babiš by byl doživotním premiérem. Respektive do doby, dokud by chěl. A pokud už ne, pak by prezident republiky jmenoval novou vládu, ta by ovšem neměla kam jít pro důvěru, tak by vládla bez ní a byli bychom bez zákonů,“ dodal.
ÚS ve středu zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do sněmovny získání pěti procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a rozdělování mandátů. Nález nemá časový odklad, dopadne už na letošní podzimní sněmovní volby.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) zkritizoval ústavní soudce za údajnou snahu o zasahování do politiky i za nevhodné načasování nálezu v roce voleb a pandemie koronaviru.
Proti výrokům premiéra, ale i ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) se ohradila Soudcovská unie i Unie státních zástupců. Tvrzení Benešové, že soudci mohli mít za své rozhodnutí ohledně volebního zákona něco přislíbeno, označila Soudcovská unie za nepodložené obvinění. Státní zástupci pokládají výroky za bezdůvodné znevážení soudu a jeho soudců.
