Hradčanské náměstí

Lidé v Česku si v úterý připomněli 107. výročí vzniku samostatné Československé republiky. V Praze i v jiných městech byly na programu tradiční pietní akce i veřejná shromáždění. Dopoledne se představitelé státu zúčastnili tradičního pietního aktu na čestném dvoře Národního památníku na pražském Vítkově. Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) u památníku položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Hlava státu na Hradě také jmenovala nové generály.

Lidé na Hradčanském náměstí v Praze protestovali proti obsazení ministerstva životního prostředí ve vznikající vládě Motoristy. Podle kritiků by to ohrozilo ochranu přírody. Demonstraci svolalo několik ekologických a občanských iniciativ. Šéf Motoristů a možný kandidát na vedení resortu Petr Macinka obavy ekologů odmítá.

Nizozemsko je českým strategickým partnerem, země sdílí vazby v NATO a Evropské unii i stejné pohledy na bezpečnostní a zahraniční politiku, řekl po jednání s králem Vilémem-Alexandrem v Praze prezident Petr Pavel. Země se podle něj shodují na tom, že Ukrajina představuje jeden ze základních pilířů evropské bezpečnosti. Nizozemsko vnímá Česko jako nepostradatelného partnera v úsilí vybudovat bezpečnou a silnou Evropu, dodal nizozemský král.

Z Hradčanského náměstí v Praze v sobotu vyšel Pochod pro život, akce měla podle pořádající organizace Hnutí pro život – sdružující odpůrce potratů – zlepšit povědomí o pomoci pro nečekaně těhotné ženy a vyjádřit jim podporu. Na Jungmannově náměstí se konala protestní akce, někteří z jejích účastníků následně zablokovali trasu pochodu. Hnutí pro život pak akci ukončilo. Na Palackého náměstí se zase konal pietní akt k uctění památky těhotných žen, které přišly o život kvůli zákazu interrupcí.

Politici i veřejnost si připomínají 175 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Jeho památku uctil prezident Petr Pavel a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Sochy Masaryka zdobí desítky českých měst, jednou z nejznámějších je pomník na pražském Hradčanském náměstí. Pojmenovány jsou podle něj stovky ulic či náměstí.

Před Arcibiskupským palácem na Hradčanském náměstí v Praze protestovali lidé v reakci na dění spojené s arcibiskupem Janem Graubnerem a dalšími představiteli katolické církve, kteří čelí obvinění z krytí sexuálního zneužívání. Vadí jim i netransparentní jednání, které vyústilo v odvolání Marka Orko Váchy z pozice vikáře pražské akademické farnosti. Organizátoři z Iniciativy pro čistou církev požadují odchod Graubnera.

Pražský hrad se připravuje na nebývalý nápor návštěvníků. Očekává se totiž velký zájem o výstavu českých korunovačních klenotů, která je naplánována na 17. až 30. září. Stání ve dlouhých frontách zájemcům zpříjemní třeba stolky s QR kódy, které si budou moct naskenovat chytrým telefonem a přečíst si brožuru o výstavě a drahých kamenech. Prezident Petr Pavel chce poklad vystavovat pravidelně každý rok.

Se státními poctami se uskutečnilo poslední rozloučení s bývalým ministrem zahraničí, politikem a příslušníkem jednoho z nejstarších evropských šlechtických rodů. Zádušní mše za Karla Schwarzenberga se konala v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Ceremoniálu se účastnili pozvaní hosté z řad evropské šlechty, diplomatů a politiky. Prezident Petr Pavel ve své smuteční řeči uvedl, že ve Schwarzenbergovi odchází velká osobnost moderních dějin, která bude Česku chybět.

Otevřený, čistší, možná s novými cestami a bez některých plotů. To jsou první představy architekta Josefa Pleskota o možných úpravách areálu Pražského hradu. Architekt už má za sebou úvodní jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Shodují se třeba v tom, že Hrad má být středem Česka, a je také nutná změna současných bezpečnostních kontrol. Podle zjištění ČT se nynější opatření mají změnit.

Petr Pavel je prezidentem republiky. Odpoledne při ceremoniálu ve Vladislavském sále složil slib předepsaný ústavou do rukou předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), čímž se ujal úřadu. V sále se sešlo osm stovek pozvaných hostů, po ceremoniálu přišel nový prezident pozdravit i další lidi shromážděné na III. hradním nádvoří a na Hradčanském náměstí. Slavnostní program skončil v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha ekumenickou modlitbou, požehnáním novému prezidentovi a koncertem České filharmonie a Pražského filharmonického sboru.

Poslední den prezidentství Miloše Zemana byl na Pražském hradě především v duchu příprav na den následující, kdy se po něm úřadu ujme Petr Pavel. Uskutečnila se generální zkouška na inauguraci a celý Hrad se připravoval na nadcházející ceremoniál s účastí řady pozvaných hostů ve Vladislavském sále, ale i širší veřejnosti na III. hradním nádvoří a na Hradčanském náměstí.

Přípravy na inauguraci zvoleného prezidenta Petra Pavla vrcholí. Slavnostní akt se odehraje ve čtvrtek na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu ve Vladislavském sále Pražského hradu. Pozváno je přes tři tisíce hostů. Stovky lidí budou moci ceremoniál sledovat na velkoplošných obrazovkách na třetím nádvoří a Hradčanském náměstí. Na bezpečnost dohlédnou stovky policistů. Areál Hradu bude přístupný, zachovány ale budou bezpečnostní kontroly u vstupů. I proto by zájemci měli přijít s dostatečným předstihem.

Inauguraci Petra Pavla budou moci sledovat návštěvníci na velkoplošných obrazovkách na Hradčanském náměstí i třetím nádvoří Pražského hradu. Ve čtvrtek se kvůli organizaci posledních detailů ceremoniálu k nástupu nové hlavy státu setkala budoucí šéfka hradní kanceláře Jana Vohralíková s dosluhujícím vedoucím kanceláře Vratislavem Mynářem. Jednání se účastnil také šéf Kanceláře Poslanecké sněmovny Martin Plíšek. Ceremonie se uskuteční 9. března od 14 hodin.

Pietní vzpomínka na Vítkově, předávání státních vyznamenání na Pražském hradě i kladení věnců po celé republice. Tak si budou Češi v pátek 28. října připomínat 104. výročí vzniku Československé republiky. Kromě tradičních událostí představitelů státu mohou lidé oslavit státní svátek třeba běžeckým závodem nebo večerními koncerty.

Za telefonát na městskou policii oznamující možnou bombu ve vracích dodávek zaparkovaných na Hradčanském náměstí v Praze potvrdil odvolací soud řediteli organizace Kverulant Vojtěchu Razimovi šestiměsíční podmíněný trest. Zamítl mužovo odvolání a odsoudil ho za šíření poplašné zprávy. Razima vinu odmítá. Novinářům po skončení jednání řekl, že měl oprávněný důvod se domnívat, že jsou auta nebezpečná.