Lidé v Česku si v úterý připomněli 107. výročí vzniku samostatné Československé republiky. V Praze i v jiných městech byly na programu tradiční pietní akce i veřejná shromáždění. Dopoledne se představitelé státu zúčastnili tradičního pietního aktu na čestném dvoře Národního památníku na pražském Vítkově. Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) u památníku položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Hlava státu na Hradě také jmenovala nové generály.
Na úvod ceremoniálu na Vítkově zahrála vojenská hudba státní hymnu. Následně vojáci na čestný dvůr památníku jako každoročně přinesli historické armádní prapory za zvuků husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci. Po položení věnců přítomní uctili památku padlých vojáků minutou ticha, zazněla Večerka a čestná salva.
Pavel také u příležitosti 107. výročí vzniku Československa propůjčil bojový prapor Velitelství teritoriálních sil. Na závěr piety vojáci odkráčeli slavnostním pochodem a nad památníkem prolétly armádní vrtulníky a letouny.
U hrobu Neznámého vojína položili stejně jako loni věnce Pavel, Fiala, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministryně obrany Jana Černochová (ODS), pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) nebo arcibiskup Jan Graubner. Pietního aktu se zúčastnili také zástupci dalších politických stran, včetně místopředsedů hnutí ANO Aleny Schillerové a Karla Havlíčka.
Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda.
Po pádu komunismu v roce 1989 byly ostatky představitelů bývalého režimu z památníku odvezeny. Od roku 2000 byl Památník spravován Národním muzeem, od loňského června je v majetku ministerstva obrany a spravován Vojenským historickým ústavem Praha.
Vzpomínka na Hradčanském náměstí a shromáždění na náměstí Republiky
Akce k založení republiky se konají i na dalších místech. Pavel v Praze na Hradčanském náměstí položil před 10:00 věnec k pomníku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Aktu přihlíželo několik stovek lidí, prezidentovi při příchodu i odchodu zatleskali. U sochy Masaryka později květiny položili také senátoři v čele s Vystrčilem.
Krátce po poledni květiny na Hradčanském náměstí položili také zástupci České konference rektorů (ČKR). Předsedkyně ČKR a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková následně řekla, že svátek je pro české vysoké školy příležitostí ukázat, že chtějí být aktivní oporou české společnosti a přispívat k tomu, aby se zemi dařilo.
Shromáždění se konalo také na pražském náměstí Republiky, kde s projevem vystoupil bývalý prezident Václav Klaus. Akce se zúčastnilo přes sto lidí, z politiků například předseda Motoristů Petr Macinka, bývalý europoslanec Jan Zahradil (dříve ODS) či poslanci Filip Turek (za Motoristy), Miroslav Ševčík (za SPD) nebo Radek Vondráček (ANO).
Československá obec legionářská pořádala na náměstí Pod Emauzy setkání k uctění památky československých legionářů. Podle Vystrčila jejich osudy a činy se vznikem samostatného Československa úzce souvisí. Právě jejich činů, ať už na francouzské, či ruské frontě, si totiž podle něj svobodné a demokratické mocnosti vážily, a také proto podpořily vznik Československa. Pražský primátor Svoboda pak ve svém projevu označil legionáře za lidi, kteří se rozhodli, že právo, spravedlnost, svoboda a lidská důstojnost jsou tak závažné atributy, že byli ochotni pro ně obětovat svoji svobodu, život či zdraví.
Vyjádření politiků
„Samostatné Československo by nevzniklo, pokud by nemělo podporu svobodných a demokratických zemí, jako jsou Spojené státy americké, Velká Británie, Francie a další,“ sdělil Vystrčil, podle něhož byl vznik Československa projevem národní svrchovanosti, suverenity a práva národa na sebeurčení. „A to si myslím, že je důležitý odkaz pro dnešek. Pokud chceme, abychom si toto právo na sebeurčení a suverenitu uchovali, tak je potřeba spolupracovat,“ dodal.
„My si připomínáme samostatnost Československa, připomínáme si takové hodnoty, jako je možnost rozhodovat sami o sobě, svoboda a demokracie. A myslím, že si všichni musíme uvědomit, že jsou to věci, za které nejen bojovali naši předkové a položili za ně životy, ale že je i naší odpovědností, abychom se o ně starali a rozvíjeli je,“ řekl Fiala, podle něhož nejsou demokracie, svoboda a samostatnost ničím samozřejmým.
„28. října 1918 vzniklo Československo – ostrov demokracie, hospodářská a kulturní velmoc, kterou obdivoval celý svět,“ připomněla Schillerová s tím, že účastnit se pietního aktu pro ni znamená připomínat si historii. „Připomínat si, že vznikla mírumilovná, ale nezlomná země, která byla postavena na základech demokracie, svobody a humanismu,“ doplnila s tím, že se pro ni jedná o jeden z nejvýznamnějších svátků.
„Je důležité si připomenout ty, kteří stáli u vzniku Československa,“ míní Havlíček, který zmínil osobnosti, které se o vznik státu zasloužily v exilu, ale také ty, kteří byli součástí domácího odboje. Místopředseda ANO rovněž sdělil, že je rád, že se tento státní svátek může důstojně oslavovat. „Jakákoliv vláda, která tady bude, musí udělat všechno pro to, aby to takto pokračovalo,“ dodal.
Pavel na Hradě jmenoval generály
Později dopoledne prezident Pavel na Hradě jmenoval nové generály. Stejně jako před rokem povýšil celkem osm mužů. Generálporučíkem jmenoval ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) Petra Bartkovského. Generálmajorem prezident jmenoval generálního ředitele Vězeňské služby Tomáše Hůlku, ředitele Krajského ředitelství policie Středočeského kraje Václava Kučeru a prvního zástupce ředitele VZ Přemysla Horáčka.
Bartovský, který se ředitelem Vojenského zpravodajství stal v červenci 2024, byl loni v říjnu povýšen na generálmajora. Hůlka se stal šéfem Vězeňské služby letos na začátku října, do té doby byl prvním náměstkem tohoto bezpečnostního sboru. Na povýšení do hodnosti generálmajora ho navrhlo ministerstvo spravedlnosti.
Na návrh ministerstva obrany prezident jmenoval vedle Bartovského a Horáčka také dva plukovníky do nejnižší generálské hodnosti. Brigádním generálem se stali velitel 22. základny vrtulníkového letectva Petr Slíva a zástupce ředitele sekce logistiky ministerstva obrany Daniel Synek. Na návrh ministerstva vnitra prezident povýšil na brigádního generála ředitele Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje Aleše Černohorského a náměstka ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Petra Hrazánka.
Pavel generálům pogratuloval, k získání hodností podle něj museli překonat řadu překážek a splnit obrovské množství kritérií. „Generálská hodnost také předpokládá, že pro své nadřízené budete nejenom rádci ve svém oboru, pokud možno co nejobjektivnějšími. Budete jim také oporou,“ zdůraznil. Pro své podřízené budou inspirací jako lídři, kteří jsou na správném místě, dodal.
Člověk v generálské hodnosti by měl být podle Pavla loajální své zemi, složce, ve které slouží, a svému svědomí. „Bude důležité, abyste vždy věděli, z jakých pozic vycházíte a komu jste zodpovědní,“ řekl. Generálům popřál sílu a osobní odvahu. Za nově jmenované generály promluvil Bartovský, který Pavlovi poděkoval za důvěru a poctu. „Chápeme ji jako ocenění naší dlouhodobé a odpovědné práce pro Českou republiku. Zároveň ji chápeme i jako závazek do naší práce budoucí,“ doplnil.
Prezident povyšuje do generálských hodností vojáky, policisty či hasiče dvakrát ročně, a to na den vzniku samostatného Československa 28. října a 8. května u příležitosti Dne vítězství.
Večer 28. října ve Vladislavském sále tradičně patřil předávání státních vyznamenání. Hlava státu ocenila 48 osobností.
Netradiční prohlídky a akce v dalších městech
Při příležitosti výročí vzniku Československa se v úterý veřejnosti v hlavním městě otevřely Poslanecká sněmovna i Senát. Lidé se také mohou podívat třeba do historických budov některých ministerstev. V některých případech budou mít návštěvníci prohlídky i s komentářem průvodců a průvodkyň. Vstup na tyto netradiční prohlídky památek je zdarma.
Vzpomínkové a pietní akty jsou vedle hlavního města na programu po celé zemi, například v Lánech, Brně, Olomouci, Pardubicích či ve Znojmě. Oslavy výročí si připravili i v Plzni, kde město lidem nabízí okružní jízdy historickými vozy veřejné dopravy, komentované procházky či průvod světel a tichý ohňostroj. Na téměř devadesáti místech v Česku se uskutečnil sedmý ročník Sokolského běhu republiky.
Výročí si připomínají i na Slovensku
Slovenský prezident Peter Pellegrini při příležitosti výročí vzniku Československa prohlásil, že Slovensko a Česko jsou i po rozdělení společného státu stále na společné cestě. „Jsme v jednom regionu, jsme součástí jednoho velkého evropského společenství, jsme součástí kolektivního systému naší vzájemné obrany a ochrany. Jednoduše jsme odsouzeni k vzájemné spolupráci,“ řekl Pellegrini poté, co spolu s českým velvyslancem na Slovensku Rudolfem Jindrákem položil věnce k památníku československé státnosti a k soše spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika.
Pellegrini ocenil dobrou úroveň vztahů mezi Českem a Slovenskem, které podle něj zastínili politici. Poukázal na to, že Slovensko bylo vtahováno do české předvolební kampaně. „Věřím ve výrazné zlepšení a posílení našich vzájemných vztahů i na politické úrovni, neboť ty na té společenské, lidské a rodinné úrovni a úrovni našich dvou národů nikdy nevymizely,“ míní Pellegrini.
Slovenský prezident očekává, že po vzniku nové české vlády, kterou skládá vítěz sněmovních voleb, hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše, se obnoví společné schůzky slovenské a české vlády. „Čechům a Slovákům se vždy dařilo, když tahali za jeden provaz,“ dodal Pellegrini. Uvítal by rovněž obnovení spolupráce v rámci středoevropského uskupení Visegrádská čtyřka (V4), kterou kromě Česka a Slovenska tvoří Maďarsko a Polsko.
Jindrák řekl, že vztahy mezi Českem a Slovenskem narušila volební kampaň v Česku. „Věřím tomu, že nyní se některé věci podaří vysvětlit. Regionální spolupráce je pro nás klíčová,“ zdůraznil.
Mezivládní konzultace se Slovenskem loni přerušil kabinet českého premiéra Fialy, který krok zdůvodnil rozdílnými názory obou zemí na klíčová témata zahraniční politiky. Praha a Bratislava se rozcházejí zejména v názoru na vojenskou pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání plnohodnotné ruské vojenské invazi.
