Krize mezi Prahou a Bratislavou. Česko-slovenské mezivládní konzultace se nyní neuskuteční

Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády oznámil, že se česko-slovenské mezivládní konzultace v příštích týdnech či měsících neuskuteční, český kabinet to nepovažuje za vhodné. Podle Fialova vyjádření se země liší v názorech na klíčová zahraničně-politická témata, zejména příčiny ruské agrese na Ukrajině. Rozhodnutí podpořil například šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Slovenský premiér Robert Fico (SMER) tento krok zkritizoval a řekl, že ohrožuje hluboké česko-slovenské vztahy. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že se chce ze své pozice nadále snažit vztahy obou zemí upevňovat.

„Jsme přesvědčeni, že v této chvíli není potřeba uskutečnit společné zasedání obou vlád. Informovali jsme slovenskou stranu o našem rozhodnutí a o úmyslu setkání odložit,“ prohlásil Fiala. Spolupráce mezi zeměmi podle něj musí být zaměřena na konkrétní projekty.

Česko a Slovensko se liší zejména v postoji k válce na Ukrajině. Zatímco Česko napadenou zemi podporuje i vojensky, Slovensko poskytovat materiál z armádních zásob nehodlá.

Podle Fialova vyjádření z minulého týdne se země liší i v názorech na příčiny ruské agrese. „Vztahy jsou mnohostranné, je spousta společných témat, míníme je rozvíjet a věnovat se tomu. Ale není možné zastírat, že existují výrazné rozdíly v názorech na některá klíčová zahraničněpolitická témata,“ doplnil český premiér ve středu.

Česká vláda považuje za problematické například setkání slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára s ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Šéfové diplomacií jednali minulý týden na regionálním fóru v Turecku, s Lavrovem se setkal také maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Fiala se se slovenským premiérem Robertem Ficem původně loni v listopadu domluvil na pokračování tradice společných jednání vlád, mělo se uskutečnit v Česku na jaře letošního roku. Dosud poslední mezivládní konzultace se uskutečnily loni v dubnu v Trenčíně, slovenský kabinet tehdy vedl Eduard Heger.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) rozhodnutí přerušit mezivládní konzultace podpořil. „Naši partneři doslova na druhé straně zeměkoule, na druhém konci světa rozumí tomu, že bezpečnost Evropy ovlivňuje bezpečnost celého světa. Proto mě mrzí, že kolegové na Slovensku to nevidí úplně stejně,“ konstatoval na tiskové konferenci. O ruské agresi na Ukrajině hovořil při cestě po Indii, Austrálii a Japonsku minulý týden. Pokračovat podle Lipavského mají meziresortní jednání v bilaterálních agendách.

„Myslím, že přátelé k sobě mají být upřímní a mají si umět sdělit i nepříjemné věci. Pokud se Slovensko snaží o diplomacii na obě strany, tak zkušenost velí tak, že většinou zůstanete na jedné straně,“ dodal šéf české diplomacie.

Česká vládní garnitura se rozhodla ohrozit slovensko-české vztahy jen proto, že má zájem podporovat válku na Ukrajině, zatímco slovenská vláda otevřeně mluví o míru, kritizoval ve středu večer v prohlášení slovenský premiér Robert Fico (SMER) rozhodnutí českého kabinetu přerušit konzultace s jeho vládou. Slovenská vláda podle něj naopak nebude vystavovat hluboké slovensko-české vztahy žádnému ohrožení a tento krok „suverénní zahraniční politiku“ Bratislavy neovlivní.

Předseda nejsilnějšího slovenského opozičního hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka toto rozhodnutí považuje asi za nejhorší moment od vzniku samostatné České republiky a Slovenska. „Kvůli krokům, které Fico spolu s ministrem Blanárem udělali, se česká vláda rozhodla zrušit společná jednání s naší vládou. Je to obrovská ostuda a poškození vzájemných vztahů,“ napsal v prohlášení Šimečka, který je také místopředsedou slovenského parlamentu. Fica přirovnal k někdejšímu slovenskému premiérovi Vladimíru Mečiarovi, za jehož vládnutí v 90. letech čelilo Slovensko kritice západních zemí kvůli deficitu demokracie.

Podle exministra zahraničí a prezidentského kandidáta Ivana Korčoka plnou odpovědnost za zhoršení vztahů s Českem nese slovenská strana. „Vláda vede Slovensko do izolace, pálí mosty k sousedům, zbavuje se spojenců a vážně poškozuje národně-státní zájmy,“ napsal dlouholetý diplomat Korčok.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová k přerušení konzultací sdělila, že bude nadále usilovat o upevnění vztahů mezi Českem a Slovenskem. „Když hodnotově oslabíme zahraniční politiku, můžeme ztrácet přátele. Je mi líto, že se to děje. Ze své pozice se nadále budu snažit naše vztahy upevňovat,“ uvedla Čaputová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 mminutami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 19 mminutami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se čeká opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 23 mminutami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 33 mminutami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 49 mminutami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 3 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 4 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 5 hhodinami

Evropský pohled