Česko si v sobotu připomnělo 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Prezident Petr Pavel poprvé udělil státní vyznamenání, během ceremonie ocenil více než šedesát osobností. V projevu ve Vladislavském sále řekl, že má Česká republika díky členství v Severoatlantické alianci nejpevnější bezpečnostní ukotvení v historii, ocenil i význam Evropské unie. Státní vyznamenání na Pražském hradě udělil disidentům, hrdinům, umělcům, vědcům i sportovcům. Pavel ocenil Řádem Bílého lva bývalého premiéra české vlády Petra Pitharta, bývalého předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského či politika Karla Schwarzenberga.
Neměli bychom se cítit jako malý stát, řekl Pavel. Vyznamenal Pitharta, Kubišovou nebo Rychetského
Ceremoniál předávání státních vyznamenání (zdroj: ČT24)
„Od konce první republiky se naše území zmenšovalo, to ale neznamená, že bychom se měli cítit jako malý stát,“ poznamenal Pavel v projevu před předáváním státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu. Češi se podle něj často vrací k historickým prohrám a obdobím nesvobody. „Soustřeďme se ale více na úspěchy,“ řekl a poukázal na rok 1918 a 1989, ale například i na vstup do Severoatlantické aliance a Evropské unie.
Složitá novodobá historie přinesla i temné okamžiky, ke kterým by se podle Pavla měli Češi postavit čelem. Zároveň však má národ řadu „důvodů ke zdravému sebevědomí,“ i když má tendenci se podceňovat a ztrácet naději v lepší budoucnost. „K pozitivnímu pohledu do budoucnosti nepřispívá válka, kterou proti Ukrajině vede Rusko, ani islamistický teror, na který musí reagovat Izrael. My však dnes máme to nejpevnější bezpečnostní ukotvení, jaké jsme kdy v naší historii měli,“ řekl Pavel. Nelze ale podle něj spoléhat jen na vnější záruky spojenců, bezpečnost musí Česko posilovat zejména vlastními silami.
„Jsme Češi a jsme současně Evropané,“ řekl Pavel, který v projevu zdůraznil význam Evropské unie. „Společný evropský projekt není bez chyb, ale je to projekt, který má ty nejlepší motivace a cíle. My jsme jeho součástí a my také máme právo a všechny možnosti o něm spolurozhodovat,“ poznamenal prezident.
Česko je podle něj spolehlivým partnerem, což dokázalo například i velkou solidaritou s uprchlíky z Ukrajiny. Na směřování zahraniční politiky podle hlavy státu po dlouhé době panuje shoda mezi vrcholnými ústavními činiteli. Podařilo se podle Pavla najít shodu i s nejsilnějším opozičním subjektem, kterým je hnutí ANO vedené expremiérem Andrejem Babišem.
Podpora demokracie je v Česku podle Pavla dlouhodobě slabší než v západních zemích, u mnohých lidí se původní představy o demokracii nenaplnily a nyní mají pocit, že je příčinou toho, co se v minulých desetiletích nepovedlo. Varoval před vzestupem populismu. „Chceme být zemí svobodných a sebejistých lidí, nebo se části své svobody vzdáme a odevzdáme se do rukou někoho, kdo slibuje, že se o nás postará?“ tázal se.
Česko potřebuje nový plán pro budoucnost, vzdělanou a kvalifikovanou společnost, ekonomiku založenou na inovacích, míní prezident. „Musíme se připravit na nové výzvy, například na to, jak do našich životů zasáhne umělá inteligence nebo klimatická změna,“ uvedl. Apeloval na rychlejší odstraňování rozdílů mezi chudnoucími regiony a zbytkem země. „Státní správa musí být efektivnější a musíme jí pro to vytvořit legislativní podmínky, aby mohla rychle postupovat realizace důležitých projektů, například v oblasti dopravy nebo bydlení,“ poznamenal Pavel. Je podle něj potřeba potlačit národně specifické, často zbytečné skeptické myšlení.
Řád Bílého lva obdržel Pithart, Rychetský i Schwarzenberg
Jako prvního ocenil Pavel bývalého premiéra české vlády Petra Pitharta, kterému udělil nejvyšší státní vyznamenání. Signatář Charty 77 Pithart byl předsedou i místopředsedou federálního kabinetu, několikrát byl též ve vedení horní parlamentní komory.
Za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky byl oceněný Řádem Bílého lva také bývalý ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který zastával i post místopředsedy vlády, poslance i senátora.
Nejvyšší státní vyznamenání převzal také donedávna předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který byl kromě dvacetiletého předsedání soudu také vicepremiérem, ministrem spravedlnosti či senátorem. Rychetského původně měl v úmyslu vyznamenat také exprezident Miloš Zeman, řád mu ale nakonec neudělil kvůli verdiktu Ústavního soudu o zrušení některých částí volebního zákona.
Řád Bílého lva udělil Pavel i již zesnulým osobnostem – vojenskému letci RAF perzekvovanému komunistickým režimem Karlu Marešovi, vojáku a sokolskému cvičiteli Františku Pecháčkovi a politikovi, který stál u vzniku Československa, Milanu Rastislavovi Štefánikovi.
Pavel ocenil odvahu Mašínové
Řád Tomáše Garrigua Masaryka, tedy druhé nejvyšší státní vyznamenání, Pavel udělil katolickému knězi a filozofovi Tomáši Halíkovi či Zdeně Mašínové, sestře členů odbojové skupiny bratří Mašínů, které se v souladu se svými dřívějšími vyjádřeními rozhodl nevyznamenat. Řád TGM první třídy obdrželi také zpěvačka Marta Kubišová, in memoriam filozof Jan Sokol, spisovatel a bývalý politik Milan Uhde a lidskoprávní a politická aktivistka a signatářka Charty 77 Jarmila Stibicová.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka druhé třídy obdrželi socioložka, bioložka a environmentalistka Hana Librová, občanský aktivista a dřívější vysokoškolský pedagog a politik Jan Šolc a zakladatel a dlouhodobý ředitel neziskové organizace Naděje Ilja Hradecký.
Události: Zdena Mašínová (zdroj: ČT24)
O plánovaném vyznamenání Mašínové prezident informoval už dříve, na její nominaci se shodly Poslanecká sněmovna i Senát. Minulý týden senátní petiční výbor předal vedoucí prezidentské kanceláře Janě Vohralíkové petici za to, aby Pavel vyznamenal i členy odbojové skupiny bratří Mašínů, Pavel už dříve uvedl, že by s oceněním Mašínů měl problém.
Příběh bratrů Mašínových a jejich přátel, kteří se rozhodli se zbraní v ruce opustit komunistické Československo, dodnes rozděluje společnost. Někteří lidé opakovaně požadují, aby jim bylo uděleno státní vyznamenání, jiní je označují za vrahy. Při jejich činnosti zemřelo šest lidí – v Československu dva příslušníci SNB a pokladník, v NDR tři policisté.
Medaile Za hrdinství obdrželi vojenští piloti i zachránci životů
Polovina oceněných medailí Za hrdinství jsou vojenští letci. Prezident ji udělil Jiřímu Pavlu Kafkovi, poslednímu žijícímu českému letci, který za druhé světové války působil v 311. československé bombardovací peruti RAF. Kromě Kafky byli in memoriam za hrdinství v boji vyznamenaní piloti 311. perutě RAF Josef Bernat, Oldřich Doležal a pilot 310. stíhací perutě Stanislav Zimprich.
Druhou polovinu medailí Za hrdinství udělil Pavel za záchranu života či životů. Medaili obdržel hasič Pavel Farka z Jihočeského kraje, který zachránil život těžce zraněnému motocyklistovi, a policisté Martin Salay a Jiří Štěpánek, kteří pomohli několika lidem při evakuaci hořící ubytovny v Táboře. Ocenění získal také Petr Jirout, jenž zachránil život dvouleté holčičce, která vypadla z okna do řeky Chrudimky.
Medailí Za zásluhy prezident ocenil Mišáka, Kelarovou, Jaroše i Grygara
Petr Pavel medailí Za zásluhy vyznamenal herce Jiřího Bartošku, Viktora Preisse a Petra Kostku, operní pěvkyni Magdalenu Koženou, dokumentaristku Olgu Sommerovou nebo hudebníka Vladimíra Mišíka, který v minulosti odmítl přijmout vyznamenání od Pavlova předchůdce Miloše Zemana.
Z kulturní a umělecké oblasti byli vyznamenáni dále například básník, prozaik a herec Miloň Čepelka, romská zpěvačka Ida Kelarová, ilustrátor a mimo jiné autor komiksu Čtyřlístek Jaroslav Němeček, autor knih pro děti a ilustrátor Petr Sís nebo in memoriam malířka a sochařka Květa Pacovská. Medaili prezident udělil také architektovi Miroslavu Masákovi, jenž byl též poradcem prezidenta Václava Havla, klavíristovi Ivanu Klánskému, prozaičce a scenáristce Evě Kantůrkové, zoologovi a publicistovi Miloslavu Nevrlému, malíři a sochaři Františku Mertlovi, jenž používá umělecké jméno Franta, a ředitelce Nadace Charty 77 Boženě Jirků.
Události: Marta Kubišová a Vladimír Mišík (zdroj: ČT24)
Ze sportovců Pavel vyznamenal bývalou krasobruslařku Graham, čtyřnásobnou mistryni světa a dvojnásobnou evropskou šampionku, horolezce Jaroše, jenž jako první Čech vystoupil na všech 14 světových osmitisícovek bez použití kyslíku a vystoupil na nejvyšší vrcholy všech kontinentů. Oceněn byl také mistr světa i Evropy, motocyklový závodník Květoslav Mašita, sprinter Josef Neček, který se účastnil veteránských závodů až do 94 let, a československá horolezkyně a humanitární pracovnice Dina Štěrbová, která zdolala dvě osmitisícovky.
Medailí Za zásluhy hlava státu vyznamenala také dlouholetého náměstka ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS), signatáře Charty 77 Jaroslava Jíru nebo geochemika a ekologa Bedřicha Moldana, bývalého ministra životního prostředí.
Ocenění dostal také Vladimír Beneš, lékař se specializací na neurochirurgii a bývalý přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kardiolog a dlouholetý přednosta Kliniky kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny Vladimír Staněk, specialista na onkologii a onkologickou genetiku Marek Svoboda, lékařka a vědkyně věnující se onemocnění cystická fibróza Věra Vávrová nebo imunoložka Helena Tlaskalová-Hogenová.
Vyznamenáni dále byli lesnický a krajinný ekolog Josef Fanta, astronom a astrofyzik Jiří Grygar, vědkyně a zakladatelka a členka správní rady Nadace Experientia Hana Dvořáková nebo emeritní rektor Technické univerzity Liberec David Lukáš.
Pavel dále vyznamenal in memoriam Josefa Jařaba, amerikanistu, literárního historika a teoretika, překladatele a senátora, a legionáře Josefa Peška. Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti obdržel medaili Miroslav Kopřiva, který se podílel na výstavbě vodní elektrárny Dlouhé stráně a založil inženýrskou společnost Energotis. Ocenění dostali také sbormistr a ředitel Kühnova dětského sboru Jiří Chvála a odbornice v oblasti předškolní výchovy a pedagogiky Eva Opravilová.
Zeman pozvání na Pražský hrad nepřijal
Mezi hosty byli kromě oceněných a jejich doprovodu zástupci vlády, vedení obou parlamentních komor a tamních výborů a klubů, rektoři, diplomatický sbor či představitelé církví.
Bývalý prezident Miloš Zeman se slavnostního předávání nezúčastnil, navštívil dvě jiné akce, které podle něj souvisí s 28. říjnem. Zemanův předchůdce Václav Klaus do Vladislavského sálu stejně jako v předchozích letech dorazil, stejně tak bývalá první dáma Dagmar Havlová.
105 let od vzniku Československa – Udílení státních vyznamenání (zdroj: ČT24)