„Rozhádané Česko“ slaví 28. říjen. Kolem svátků mohou vznikat ideové střety, míní historik

20 minut
Události, komentáře: 28. říjen očima historika Stehlíka, ústavního právníka Wintra a farářky Šilerové
Zdroj: ČT24

Česká společnost není ve zdravém stavu a 28. říjen se může stát určitým symbolem, kolem kterého se budou střetávat různé názory, řekl v Událostech, komentářích historik Michal Stehlík. Spory symbolizuje i předávání státních vyznamenání, na které nedostali pozvánku někteří vrcholní ústavní činitelé. Ústavní právník Jan Wintr doufá, že budoucí prezident se zachová jinak. Podle farářky a někdejší biskupky Církve československé husitské Jany Šilerové je česká společnost rozhádaná, nikoliv rozdělená a řešením je dialog.

Prezident Miloš Zeman opakovaně nezve na významná výročí nebo shromáždění své oponenty, na hraně ústavnosti se však podle Wintra nepohybuje. „Právně to upravené není. Zákony hovoří o tom, že prezident uděluje státní vyznamenání 28. října a prvního ledna, ta musí být spolupodepsána předsedou vlády. Ale jak obřad probíhá a koho na něj prezident pozve nebo nepozve, o tom právo mlčí,“ vysvětlil.

Stehlík podotýká, že oproti tomu, co lze považovat v dějinách za krizi, je tato situace pouze „směšným příběhem“. „Na druhou stranu, když se podíváme na moderní prezidentství, tak to, jakým způsobem Miloš Zeman překračuje neformální hranice a dělá ze státní instituce prezidenta v podstatě privátní záležitost, to nějaký posun znamená. Třeba porušování nepsaných pravidel asi bude v dějinách nějakým způsobem zrcadleno. Je to velký rozdíl v tom, jak prezidentství vnímali například Václav Havel, či dokonce i Václav Klaus,“ vyzdvihuje historik.

S tím souhlasí i Wintr. „V různých vážných problémech, které nás teď obklopují, je tohle málo významná věc. Není to ani nic překvapivého, prezident si takhle počínal i v minulosti. Doufejme, že významné ústavní činitele na tyto akce budoucí prezident zvát bude,“ doplnil.

„Politici a prezident si z toho dělají takový ‚pašalík‘, kde projektují svoje ego,“ myslí si o předávání státních vyznamenání Šilerová. „Kdyby se nestal 28. říjen, prezident ani politici tady nejsou,“ dodala farářka. „Pro mě je vždy 28. říjen svátkem republiky a státnosti.“

Společnost není ve zdravém stavu, říká Stehlík

Wintr vnímá 28. říjen podobně jako Šilerová. „Je to významný svátek, vznik Československa, na které naše republika navazuje. (…) Pro mě se trochu mění kontext 28. října válkou na Ukrajině. Ale hodnoty, na kterých náš stát stojí, jsou trvalé,“ okomentoval Wintr.

Podle Stehlíka je zajímavé, že Češi slaví 28. říjen více než 1. leden, kdy vzniklo samostatné Česko. „Pořád se vztahujeme k něčemu, co je více než sto let staré. To je moment, kdy je síla Československé republiky stále mimořádná,“ uvedl.

„Myslím, že společnost není v úplně zdravém stavu, co se týče sporů, radikality, hledání cesty,“ odpověděl Stehlík na dotaz, zda je letošní 28. říjen něčím výjimečný. „Možná to budeme letos zažívat poprvé v rámci různosti demonstrací. (…) Tato data se do budoucna mohou stát místy, kde se budou odehrávat ideové střety,“ dodal ve vztahu k 28. říjnu či 17. listopadu.

Česko není rozdělené, ale rozhádané, myslí si Šilerová

Česko slaví 28. říjen ve vypjaté době a také v době, kdy se na demonstracích proti vládě ozývala slova o „ředění národa“ Ukrajinci. Pravidla k rozlišení mezi názorem a nebezpečnou agresí jsou podle Wintra v Česku nastavena dobře.

„Máme poměrně široce garantovanou svobodu projevu. (…) Listina základních práv a svobod vyjmenovává důvody, ze kterých je možné svobodu projevu omezit, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, a dalších důvodů,“ vysvětlil s tím, že metodami trestního práva se mají řešit jen nejzávažnější činy.

„Celé je to založeno na tom, že my spolu nemluvíme,“ myslí si Šilerová. Podle ní Česko není rozdělenou zemí, „to je mediální klišé, stejně jako dříve se užívalo, že jsme každý ve své bublině, tak teď jsme prý rozdělení,“ domnívá se. „My jsme – lidsky řečeno – rozhádaní. A to proto, že spolu nemluvíme. Nevedeme dialog. To pokládám za základní problém také u otázky východní politiky,“ řekla.

Dialog má podle Stehlíka jeden předpoklad. „To je to, že ty strany musí chtít poslouchat. Nemít jenom postoje, ale i názory, které si vyměňují,“ reagoval na Šilerovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Umělé zasněžování těší lyžaře, méně ekology

Technický sníh se v Česku poprvé použil před šedesáti lety. Od té doby zachraňuje umělé zasněžování skiareálům sezonu, ekologové před jeho využíváním spíše varují, protože je velmi náročné na spotřebu vody. Kvůli změnám klimatu se ale přirozené sněhové pokrývky nedostává.
před 1 hhodinou

Na hejtmana Karlovarského kraje navrhl klub ANO Kubise

Hejtmanem Karlovarského kraje se po Janě Mračkové Vildumetzové (ANO), která odstoupila, stane Petr Kubis (ANO). Složí funkci starosty Sokolova. Na novém hejtmanovi se dohodl klub ANO v zastupitelstvu Karlovarského kraje, definitivně schválen by měl být v prosinci. Novou radní se stane Michala Málková (ANO), starostka Pramenů na Chebsku.
19:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
před 2 hhodinami

Příští sněmovní volby to může být bez SPOLU, připustil šéf TOP 09

V příštích sněmovních volbách bude TOP 09 připravena kandidovat samostatně, připustil v pořadu Týden v politice nový předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel v rozhovoru s reportérem ČT Martinem Šnajdrem. V uplynulém volebním období byla strana jako součást koalice SPOLU zastoupena ve vládě. Po letošních volbách do Poslanecké sněmovny odchází strany této koalice do opozice.
17:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Výrazná osobnost a bojovník za svobodu.“ Lidé se rozloučili s kardinálem Dukou

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě se lidé naposledy rozloučili s kardinálem Dominikem Dukou. Rakev se zesnulým kardinálem byla po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky. Posledního rozloučení se účastnil prezident Petr Pavel i jeho předchůdci Miloš Zeman a Václav Klaus. Přijely také církevní delegace ze sousedních zemí. Podle arcibiskupa Jana Graubnera byl Duka výraznou osobností a bojovníkem za pravdu a svobodu.
10:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
před 11 hhodinami

Města oživují vánoční výzdobu. Chystají světelná bludiště nebo fotopointy

Řada českých měst chystá novou podobu vánoční výzdoby. Přicházejí s dlouhodobě využitelnými světelnými dekoracemi a nápaditými interaktivními instalacemi. A to přesto, že rozpočty v mnoha případech zůstávají stejné jako loni. Podle ředitelky příspěvkové organizace Brána Jihlavy Soni Krátké se tak daří s výdaji pracovat efektivněji. Část výzdoby město využije celoročně nebo v dalších letech a díky tomu pak může každý rok nakupovat nové prvky.
před 11 hhodinami

Na konci září žilo v Česku legálně 1,1 milionu cizinců, jejich počet vzrostl

Na konci září žilo v Česku legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16 tisíc, meziročně pak více než 28 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci v současnosti podle resortu tvoří asi 10,2 procenta populace. Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.
před 14 hhodinami
Načítání...