Česká společnost není ve zdravém stavu a 28. říjen se může stát určitým symbolem, kolem kterého se budou střetávat různé názory, řekl v Událostech, komentářích historik Michal Stehlík. Spory symbolizuje i předávání státních vyznamenání, na které nedostali pozvánku někteří vrcholní ústavní činitelé. Ústavní právník Jan Wintr doufá, že budoucí prezident se zachová jinak. Podle farářky a někdejší biskupky Církve československé husitské Jany Šilerové je česká společnost rozhádaná, nikoliv rozdělená a řešením je dialog.
„Rozhádané Česko“ slaví 28. říjen. Kolem svátků mohou vznikat ideové střety, míní historik
Události, komentáře: 28. říjen očima historika Stehlíka, ústavního právníka Wintra a farářky Šilerové (zdroj: ČT24)
Prezident Miloš Zeman opakovaně nezve na významná výročí nebo shromáždění své oponenty, na hraně ústavnosti se však podle Wintra nepohybuje. „Právně to upravené není. Zákony hovoří o tom, že prezident uděluje státní vyznamenání 28. října a prvního ledna, ta musí být spolupodepsána předsedou vlády. Ale jak obřad probíhá a koho na něj prezident pozve nebo nepozve, o tom právo mlčí,“ vysvětlil.
Stehlík podotýká, že oproti tomu, co lze považovat v dějinách za krizi, je tato situace pouze „směšným příběhem“. „Na druhou stranu, když se podíváme na moderní prezidentství, tak to, jakým způsobem Miloš Zeman překračuje neformální hranice a dělá ze státní instituce prezidenta v podstatě privátní záležitost, to nějaký posun znamená. Třeba porušování nepsaných pravidel asi bude v dějinách nějakým způsobem zrcadleno. Je to velký rozdíl v tom, jak prezidentství vnímali například Václav Havel, či dokonce i Václav Klaus,“ vyzdvihuje historik.
S tím souhlasí i Wintr. „V různých vážných problémech, které nás teď obklopují, je tohle málo významná věc. Není to ani nic překvapivého, prezident si takhle počínal i v minulosti. Doufejme, že významné ústavní činitele na tyto akce budoucí prezident zvát bude,“ doplnil.
„Politici a prezident si z toho dělají takový ‚pašalík‘, kde projektují svoje ego,“ myslí si o předávání státních vyznamenání Šilerová. „Kdyby se nestal 28. říjen, prezident ani politici tady nejsou,“ dodala farářka. „Pro mě je vždy 28. říjen svátkem republiky a státnosti.“
Společnost není ve zdravém stavu, říká Stehlík
Wintr vnímá 28. říjen podobně jako Šilerová. „Je to významný svátek, vznik Československa, na které naše republika navazuje. (…) Pro mě se trochu mění kontext 28. října válkou na Ukrajině. Ale hodnoty, na kterých náš stát stojí, jsou trvalé,“ okomentoval Wintr.
Podle Stehlíka je zajímavé, že Češi slaví 28. říjen více než 1. leden, kdy vzniklo samostatné Česko. „Pořád se vztahujeme k něčemu, co je více než sto let staré. To je moment, kdy je síla Československé republiky stále mimořádná,“ uvedl.
„Myslím, že společnost není v úplně zdravém stavu, co se týče sporů, radikality, hledání cesty,“ odpověděl Stehlík na dotaz, zda je letošní 28. říjen něčím výjimečný. „Možná to budeme letos zažívat poprvé v rámci různosti demonstrací. (…) Tato data se do budoucna mohou stát místy, kde se budou odehrávat ideové střety,“ dodal ve vztahu k 28. říjnu či 17. listopadu.
Česko není rozdělené, ale rozhádané, myslí si Šilerová
Česko slaví 28. říjen ve vypjaté době a také v době, kdy se na demonstracích proti vládě ozývala slova o „ředění národa“ Ukrajinci. Pravidla k rozlišení mezi názorem a nebezpečnou agresí jsou podle Wintra v Česku nastavena dobře.
„Máme poměrně široce garantovanou svobodu projevu. (…) Listina základních práv a svobod vyjmenovává důvody, ze kterých je možné svobodu projevu omezit, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, a dalších důvodů,“ vysvětlil s tím, že metodami trestního práva se mají řešit jen nejzávažnější činy.
„Celé je to založeno na tom, že my spolu nemluvíme,“ myslí si Šilerová. Podle ní Česko není rozdělenou zemí, „to je mediální klišé, stejně jako dříve se užívalo, že jsme každý ve své bublině, tak teď jsme prý rozdělení,“ domnívá se. „My jsme – lidsky řečeno – rozhádaní. A to proto, že spolu nemluvíme. Nevedeme dialog. To pokládám za základní problém také u otázky východní politiky,“ řekla.
Dialog má podle Stehlíka jeden předpoklad. „To je to, že ty strany musí chtít poslouchat. Nemít jenom postoje, ale i názory, které si vyměňují,“ reagoval na Šilerovou.