„Rozhádané Česko“ slaví 28. říjen. Kolem svátků mohou vznikat ideové střety, míní historik

Nahrávám video
Události, komentáře: 28. říjen očima historika Stehlíka, ústavního právníka Wintra a farářky Šilerové
Zdroj: ČT24

Česká společnost není ve zdravém stavu a 28. říjen se může stát určitým symbolem, kolem kterého se budou střetávat různé názory, řekl v Událostech, komentářích historik Michal Stehlík. Spory symbolizuje i předávání státních vyznamenání, na které nedostali pozvánku někteří vrcholní ústavní činitelé. Ústavní právník Jan Wintr doufá, že budoucí prezident se zachová jinak. Podle farářky a někdejší biskupky Církve československé husitské Jany Šilerové je česká společnost rozhádaná, nikoliv rozdělená a řešením je dialog.

Prezident Miloš Zeman opakovaně nezve na významná výročí nebo shromáždění své oponenty, na hraně ústavnosti se však podle Wintra nepohybuje. „Právně to upravené není. Zákony hovoří o tom, že prezident uděluje státní vyznamenání 28. října a prvního ledna, ta musí být spolupodepsána předsedou vlády. Ale jak obřad probíhá a koho na něj prezident pozve nebo nepozve, o tom právo mlčí,“ vysvětlil.

Stehlík podotýká, že oproti tomu, co lze považovat v dějinách za krizi, je tato situace pouze „směšným příběhem“. „Na druhou stranu, když se podíváme na moderní prezidentství, tak to, jakým způsobem Miloš Zeman překračuje neformální hranice a dělá ze státní instituce prezidenta v podstatě privátní záležitost, to nějaký posun znamená. Třeba porušování nepsaných pravidel asi bude v dějinách nějakým způsobem zrcadleno. Je to velký rozdíl v tom, jak prezidentství vnímali například Václav Havel, či dokonce i Václav Klaus,“ vyzdvihuje historik.

S tím souhlasí i Wintr. „V různých vážných problémech, které nás teď obklopují, je tohle málo významná věc. Není to ani nic překvapivého, prezident si takhle počínal i v minulosti. Doufejme, že významné ústavní činitele na tyto akce budoucí prezident zvát bude,“ doplnil.

„Politici a prezident si z toho dělají takový ‚pašalík‘, kde projektují svoje ego,“ myslí si o předávání státních vyznamenání Šilerová. „Kdyby se nestal 28. říjen, prezident ani politici tady nejsou,“ dodala farářka. „Pro mě je vždy 28. říjen svátkem republiky a státnosti.“

Společnost není ve zdravém stavu, říká Stehlík

Wintr vnímá 28. říjen podobně jako Šilerová. „Je to významný svátek, vznik Československa, na které naše republika navazuje. (…) Pro mě se trochu mění kontext 28. října válkou na Ukrajině. Ale hodnoty, na kterých náš stát stojí, jsou trvalé,“ okomentoval Wintr.

Podle Stehlíka je zajímavé, že Češi slaví 28. říjen více než 1. leden, kdy vzniklo samostatné Česko. „Pořád se vztahujeme k něčemu, co je více než sto let staré. To je moment, kdy je síla Československé republiky stále mimořádná,“ uvedl.

„Myslím, že společnost není v úplně zdravém stavu, co se týče sporů, radikality, hledání cesty,“ odpověděl Stehlík na dotaz, zda je letošní 28. říjen něčím výjimečný. „Možná to budeme letos zažívat poprvé v rámci různosti demonstrací. (…) Tato data se do budoucna mohou stát místy, kde se budou odehrávat ideové střety,“ dodal ve vztahu k 28. říjnu či 17. listopadu.

Česko není rozdělené, ale rozhádané, myslí si Šilerová

Česko slaví 28. říjen ve vypjaté době a také v době, kdy se na demonstracích proti vládě ozývala slova o „ředění národa“ Ukrajinci. Pravidla k rozlišení mezi názorem a nebezpečnou agresí jsou podle Wintra v Česku nastavena dobře.

„Máme poměrně široce garantovanou svobodu projevu. (…) Listina základních práv a svobod vyjmenovává důvody, ze kterých je možné svobodu projevu omezit, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, a dalších důvodů,“ vysvětlil s tím, že metodami trestního práva se mají řešit jen nejzávažnější činy.

„Celé je to založeno na tom, že my spolu nemluvíme,“ myslí si Šilerová. Podle ní Česko není rozdělenou zemí, „to je mediální klišé, stejně jako dříve se užívalo, že jsme každý ve své bublině, tak teď jsme prý rozdělení,“ domnívá se. „My jsme – lidsky řečeno – rozhádaní. A to proto, že spolu nemluvíme. Nevedeme dialog. To pokládám za základní problém také u otázky východní politiky,“ řekla.

Dialog má podle Stehlíka jeden předpoklad. „To je to, že ty strany musí chtít poslouchat. Nemít jenom postoje, ale i názory, které si vyměňují,“ reagoval na Šilerovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Od večera se bude hlavně na severovýchodě Česka tvořit náledí

Během nedělního večera a v noci na pondělí se bude především na severu Moravy a ve Slezsku místy tvořit náledí či zmrazky. Na ostatním území republiky budou komunikace namrzat především ve vyšších polohách a na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

V čele modelu Kantaru je ANO, posílilo hnutí STAN

Hnutí ANO si v lednovém volebním modelu agentury Kantar CZ drží velký náskok, získalo by stejný výsledek jako v říjnových volbách. Druhá by byla ODS s odstupem více než dvaceti procentních bodů, za ní by se pak umístilo hnutí STAN, které si oproti volbám polepšilo. Pohoršili si naopak SPD a Motoristé. Pokud by strany kandidovaly samostatně, do sněmovny by se dostalo celkem šest subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
před 2 hhodinami

Babiš by byl pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.
10:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 3 hhodinami

Podvodných přeprodejů vstupenek na internetu přibývá, varuje policie

Podvodných on-line přeprodejů vstupenek na větší kulturní nebo sportovní akce podle policie přibývá. Ročně eviduje až stovky podvodů spojených s prodejem na internetu. Nákupy vstupenek od neoficiálních prodejců policie nedoporučuje. Pokud se zájemce přesto rozhodne využít přeprodej, doporučuje osobní setkání nebo nákup na dobírku.
před 4 hhodinami

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 5 hhodinami

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 6 hhodinami

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 6 hhodinami
Načítání...