„Rozhádané Česko“ slaví 28. říjen. Kolem svátků mohou vznikat ideové střety, míní historik

Nahrávám video

Česká společnost není ve zdravém stavu a 28. říjen se může stát určitým symbolem, kolem kterého se budou střetávat různé názory, řekl v Událostech, komentářích historik Michal Stehlík. Spory symbolizuje i předávání státních vyznamenání, na které nedostali pozvánku někteří vrcholní ústavní činitelé. Ústavní právník Jan Wintr doufá, že budoucí prezident se zachová jinak. Podle farářky a někdejší biskupky Církve československé husitské Jany Šilerové je česká společnost rozhádaná, nikoliv rozdělená a řešením je dialog.

Prezident Miloš Zeman opakovaně nezve na významná výročí nebo shromáždění své oponenty, na hraně ústavnosti se však podle Wintra nepohybuje. „Právně to upravené není. Zákony hovoří o tom, že prezident uděluje státní vyznamenání 28. října a prvního ledna, ta musí být spolupodepsána předsedou vlády. Ale jak obřad probíhá a koho na něj prezident pozve nebo nepozve, o tom právo mlčí,“ vysvětlil.

Stehlík podotýká, že oproti tomu, co lze považovat v dějinách za krizi, je tato situace pouze „směšným příběhem“. „Na druhou stranu, když se podíváme na moderní prezidentství, tak to, jakým způsobem Miloš Zeman překračuje neformální hranice a dělá ze státní instituce prezidenta v podstatě privátní záležitost, to nějaký posun znamená. Třeba porušování nepsaných pravidel asi bude v dějinách nějakým způsobem zrcadleno. Je to velký rozdíl v tom, jak prezidentství vnímali například Václav Havel, či dokonce i Václav Klaus,“ vyzdvihuje historik.

S tím souhlasí i Wintr. „V různých vážných problémech, které nás teď obklopují, je tohle málo významná věc. Není to ani nic překvapivého, prezident si takhle počínal i v minulosti. Doufejme, že významné ústavní činitele na tyto akce budoucí prezident zvát bude,“ doplnil.

„Politici a prezident si z toho dělají takový ‚pašalík‘, kde projektují svoje ego,“ myslí si o předávání státních vyznamenání Šilerová. „Kdyby se nestal 28. říjen, prezident ani politici tady nejsou,“ dodala farářka. „Pro mě je vždy 28. říjen svátkem republiky a státnosti.“

Společnost není ve zdravém stavu, říká Stehlík

Wintr vnímá 28. říjen podobně jako Šilerová. „Je to významný svátek, vznik Československa, na které naše republika navazuje. (…) Pro mě se trochu mění kontext 28. října válkou na Ukrajině. Ale hodnoty, na kterých náš stát stojí, jsou trvalé,“ okomentoval Wintr.

Podle Stehlíka je zajímavé, že Češi slaví 28. říjen více než 1. leden, kdy vzniklo samostatné Česko. „Pořád se vztahujeme k něčemu, co je více než sto let staré. To je moment, kdy je síla Československé republiky stále mimořádná,“ uvedl.

„Myslím, že společnost není v úplně zdravém stavu, co se týče sporů, radikality, hledání cesty,“ odpověděl Stehlík na dotaz, zda je letošní 28. říjen něčím výjimečný. „Možná to budeme letos zažívat poprvé v rámci různosti demonstrací. (…) Tato data se do budoucna mohou stát místy, kde se budou odehrávat ideové střety,“ dodal ve vztahu k 28. říjnu či 17. listopadu.

Česko není rozdělené, ale rozhádané, myslí si Šilerová

Česko slaví 28. říjen ve vypjaté době a také v době, kdy se na demonstracích proti vládě ozývala slova o „ředění národa“ Ukrajinci. Pravidla k rozlišení mezi názorem a nebezpečnou agresí jsou podle Wintra v Česku nastavena dobře.

„Máme poměrně široce garantovanou svobodu projevu. (…) Listina základních práv a svobod vyjmenovává důvody, ze kterých je možné svobodu projevu omezit, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, a dalších důvodů,“ vysvětlil s tím, že metodami trestního práva se mají řešit jen nejzávažnější činy.

„Celé je to založeno na tom, že my spolu nemluvíme,“ myslí si Šilerová. Podle ní Česko není rozdělenou zemí, „to je mediální klišé, stejně jako dříve se užívalo, že jsme každý ve své bublině, tak teď jsme prý rozdělení,“ domnívá se. „My jsme – lidsky řečeno – rozhádaní. A to proto, že spolu nemluvíme. Nevedeme dialog. To pokládám za základní problém také u otázky východní politiky,“ řekla.

Dialog má podle Stehlíka jeden předpoklad. „To je to, že ty strany musí chtít poslouchat. Nemít jenom postoje, ale i názory, které si vyměňují,“ reagoval na Šilerovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 1 hhodinou

VideoPolicie opět vyráží na řeky kvůli kontrolám alkoholu

S létem přicházejí kontroly alkoholu na vodě. Někde můžou mít kormidelníci i půl promile, jinde platí nulová tolerance. A hrozí také vysoké pokuty, které mohou dosáhnout až sto tisíc korun. Řeky a nádrže kontrolují policisté celé léto. Podle nich těchto přestupků ale znatelně ubylo.
před 1 hhodinou

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 10 hhodinami

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
před 11 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o propojení kultury a politiky

V Karlových Varech začal v pátek mezinárodní filmový festival. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se nezúčastnil zahájení festivalu s odůvodněním, že večer má podle něj patřit filmům a ne politickým sporům. O kultuře i propojení kultury a politiky debatovali hosté Událostí, komentářů moderovaných Terezou Řezníčkovou. Tématem byly například také dozvuky protestů na strážnickém festivalu. Pozvání přijali náměstek ministra kultury Adam Kocián (Motoristé), bývalý ministr kultury a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Martin Baxa (ODS), komentátor z Echo 24 Jiří Peňás a sociolog a redaktor deníku Alarm Stanislav Biler.
před 17 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 20 hhodinami

Letní festivaly bez bariér. Organizátoři rozšiřují služby pro návštěvníky s handicapem

Kinosály bez bariér, speciální tribuny nebo odborná poradna. I letos se letní festivaly snaží ještě více otevřít účastníkům se zdravotním postižením, jak České televizi potvrdili oslovení zástupci festivalů. Například Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary už má letos devět kinosálů s bezbariérovým přístupem, na festivalu Colours of Ostrava nově bude fungovat poradna od Národní rady osob se zdravotním postižením, Hrady CZ umožňují lidem na vozíčku dostat se přímo na pódium. Několik interpretů s handicapem se objeví i mezi vystupujícími.
před 23 hhodinami

Evropský pohled