Slovenský Indiana Jones. Animovaný Štefánik se vypravil na Cestu do nemožna

Nahrávám video

Milana Rastislava Štefánika čeká velké dobrodružství. V česko-slovenské koprodukci o jednom ze zakladatelů československého státu, ale také vědci a vojákovi vzniká film, který ho zavede na Cestu do nemožna. I když ve snímku s rozpočtem téměř devatenáct milionů korun hrají herci, bude animovaný.

„Říkáme tomu filmu mélièsovské dokudrama,“ prozradil režisér Noro Držiak s odkazem na slavného průkopníka kinematografie Georgese Mélièse, který v roce 1904 natočil také krátkometrážní Cestu do nemožna. Stejným rokem začíná Štefánikův filmový příběh. „Držíme se historických událostí. Mapujeme jeho život od příchodu do Paříže až po jeho smrt,“ potvrdil Držiak.

Před dvěma lety se jako spolurežisér podílel na noirovém animovaném dokumentu o jiné velké slovenské osobnosti - Ľudovítu Štúrovi. „Štefánik mě zaujal svou vnitřní silou a odhodláním jít za vlastním cílem. Měl sen, který chtěl naplnit,“ prozradil, proč si pro film vybral další výraznou postavu slovenské politiky.

Astronom, politik, cestovatel

Filmaři v těchto dnech natáčejí Štefánikovu návštěvu observatoře ve francouzském Meudonu, kam se čerstvě promovaný astronom vydal za dalším poznáním. K profesi vědce přidal Štefánik během svého nedlouhého života (zemřel v 38 letech) ještě cestovatele, pilota, generála nebo politika.

Jako první Slovák podnikl v roce 1910 cestu kolem světa. Šestkrát zdolal Mont Blanc. Pracovně pobýval v severní Africe, v Brazílii nebo na Tahiti.

Milan Rastislav Štefánik byl takový Indiana Jones. Chtěli jsme vyprávět jeho příběh poutavou a zajímavou metodou, přiblížit ho mladým divákům.
Michael Kaboš
producent, kameraman

Příběhem provází filmař Otakar, který se Štefánikem cestuje po celém světě a točí o něm dobový dokument. Hraje ho český herec Petr Vaněk. Štefánika ztvárnil Slovák Tomáš Mischura.

Trikový film

Všechny scény se natáčejí ve studiu před zeleným pozadím, což vyžaduje značnou představivost. Cesta do nemožna bude trikový film, s výjimkou nutných rekvizit se vše doplní až v počítači.

„Používáme fotografie nebo 3D modely, z nichž vytváříme výtvarný obraz, který pak vypadá trochu malovaně,“ popsal výslednou podobu snímku režisér. Kameramanem a zároveň producentem je Michael Kaboš, který se mimo jiné podílel na filmové adaptaci Aloise Nebela.

Na natáčení má štáb třicet dní. Práce na postprodukci ale zabírá celý jeden rok. Premiéru by měl mít snímek příští rok na jaře, u příležitosti stého výročí Štefánikovy smrti. Zemřel v květnu 1919 při letecké havárii. Událost obklopují dohady, zda šlo o atentát. Filmaři se ve snímku nepřiklánějí k žádné konspirační teorii.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 18 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...