Po dvou měsících ve funkci oficiální návštěva. „Jánošík 21. století“ Matovič míří do Česka

Hned po svém uvedení do funkce slovenského premiéra letos 21. března prošel Igor Matovič ostrým startem v podobě zvládání situace kolem pandemie covidu-19. Země udržela nízký počet nakažených a nový premiér, do té doby enfant terrible slovenské politické scény a šéf hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO), podle médií začíná zmírňovat svoji dříve radikální rétoriku. Matovič míří na svou první premiérskou návštěvu Česka.

Téměř okamžitě po nástupu k moci se Matovičovi podařilo v rámci ochranných opatření proti covidu-19 prosadit ve vládní koalici zákaz nedělního prodeje, aby obchodníci mohli využít volný den k dezinfekci prodejen. Tento zákaz by nyní rád prosadil nastálo. Většina Slováků to podle průzkumu veřejného mínění schvaluje, politici i obchodníci ale nejsou v tomto názoru jednotní, vyplývá z jejich prohlášení.

Slovní přestřelku mezi Matovičem a vicepremiérem Richardem Sulíkem z ekonomicky liberální Slobody a Solidarity vyvolaly problémy s omezením pohybu lidí v čase Velikonoc. Plošné policejní kontroly na silnicích způsobily rozsáhlé kolony. Premiér se za problémy omluvil, postup policie označil za sabotáž příslušného usnesení vlády.

Po kolapsu dopravy napsal, že kontroly měly být jen namátkové a že některým hlídkám se to trochu vymknulo z rukou. Později ovšem tento příspěvek smazal a za plošné kontroly zkritizoval policejního prezidenta. Šéf slovenské policie v prohlášení naopak uvedl, že policie postupovala v souladu s usnesením vlády.

Ubrat. A přidat

Nový premiér podle médií zmírňuje svoji dříve radikální rétoriku. Například na Facebooku komunikuje mírněji, snížil frekvenci tiskových konferencí a podle médií je na něm vidět úbytek emocí.

Pro část společnosti radikální témata však přinášejí někteří jeho spolustraníci a koaliční partneři. Přítomnost konzervativních křesťanů ve vládě aktuálně na Slovensku znovu nastoluje kulturně hodnotová témata jako zákaz interrupcí, práva homosexuálů nebo náboženské svobody.

„Najde se dost křesťanů v parlamentu? Mám naději, že to tak bude. Musíme jít krok za krokem,“ napsala 17. května na Facebook poslankyně OĽaNO Anna Záborská z konzervativní Křesťanské unie, která si stěžuje, že křesťanští poslanci nedokázali za 30 let změnit zákon o potratech. Její postoj vyvolal na Slovensku rozporuplné reakce.

Jánošík 21. století

Vítězství OĽaNO v březnových parlamentních volbách zajistilo, že většina slovenské společnosti cítila potřebu změny na dlouho stabilní politické scéně ovládané Smerem. Matovič dostal pověření sestavit vládu, což se mu povedlo do dvou týdnů. OĽaNO vytvořilo vládu s konzervativně populistickým hnutím Sme rodina, s ekonomicky liberální SaS a se středově konzervativní stranou Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky. Vláda dostala důvěru parlamentu 30. dubna.

Matovič, slovenskými médii přezdívaný „Jánošík 21. století“, si za deset let v politice vybudoval pozici neúnavného kritika údajných korupčních praktik vlády Smeru. Dokázal mediálně zdatně využívat různé symboly, trefná hesla, která ukazoval vytištěná do kamer, a také videa, jimiž přitahoval pozornost k různým kauzám.

Rozchod s SaS

Matovičovu politickou kariéru nastartovaly bezplatné inzertní noviny, které vydávala jeho firma a jež jsou přímo distribuovány do statisíců domácností. Jeho krátké úderné články v těchto novinách tak měly zajištěno velké publikum. Firmu při vstupu do politiky formálně převedl na manželku (stejně jako svůj další nemalý majetek), aniž se ovšem podle tisku na popsaném využívání bezplatných novin něco změnilo.

Po zvolení do parlamentu v roce 2010, tehdy ještě za SaS, řekl, že mu byl nabídnut velký úplatek za to, když jako poslanec vládní strany nepodpoří při hlasování o důvěře vládu. V rozpoutané mediální bouři to posléze označil za vtip jednoho kamaráda.

Už jako poslanec se s SaS rozešel a založil před předčasnými parlamentními volbami roku 2012 vlastní stranu OĽaNO. K těmto volbám přispěl i on se stranou SaS Richarda Sulíka, když oba dva a jejich poslanci nevyslovili na podzim 2011 důvěru své vlastní premiérce Ivetě Radičové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled