Největším Slovákem se stal spoluzakladatel Československa Milan Rastislav Štefánik

Slováci za svého nejvýznamnějšího krajana vybrali jednoho ze zakladatelů Československa Milana Rastislava Štefánika, od jehož tragické smrti v sobotu uplyne sto let. Poslali mu téměř 49 tisíc hlasů. Jako druhý se umístil buditel Ľudovít Štúr a na třetím místě skončil kněz a spisovatel Anton Srholec. Celkem v anketě hlasovalo víc než sto tisíc lidí, výsledky vyhlásil veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS).

V průběhu první světové války patřil Štefánik spolu s Edvardem Benešem a Tomášem Garriguem Masarykem k hlavním propagátorům myšlenky na zřízení nezávislého státu Čechů a Slováků. 

Štefánikovým vkladem do této činnosti byly jeho bohaté kontakty na francouzskou elitu, vybudované už v dobách jeho předchozího vědeckého a vojenského působení. Svým šarmem a obratností ve společenském styku otevíral dveře k předním osobnostem Francie, včetně premiéra Aristida Brianda.

Navzdory svým vleklým zdravotním problémům se Štefánik za války osobně podílel na formování česko-slovenských legií v zahraničí. Uplatnění našel i jako diplomat tlumící spory mezi jednotlivými skupinami exilových představitelů.

„Kdyby Štefánik nepůsobil na politické scéně, aby otvíral dveře profesorovi Tomáši Garrigueovi Masarykovi v nejvyšších politických kruzích Francie, tak by Československo jako takové nevzniklo,“ domnívá se historik a zástupce ředitele slovenského Vojenského historického ústavu Peter Šumichrast.

Nadějný astronom

Štefánik se narodil v západoslovenské obci Košariská 21. července 1880. Vysokoškolské vzdělání získal v Praze, kde začal studovat stavební inženýrství, ale po několika semestrech přesedlal na astronomii, která jej uchvátila. Už coby vystudovaný astronom odešel Štefánik v roce 1904 do Francie, kde se uchytil na observatoři v Meudonu poblíž Paříže.

Do povědomí nejen odborné veřejnosti se Štefánik zapsal svými měřeními, která provedl na nehostinném vrcholku Mont Blancu, a spektroskopickým pozorováním slunečního zatmění ve Španělsku. Záhy následovaly jeho vědecké expedice na ještě exotičtější místa, mimo jiné na Tahiti, do Brazílie, Turkestánu a Ekvádoru.

Na cestách za zajímavými nebeskými jevy se Štefánik nevěnoval pouze vědě. Z pověření francouzských úřadů zakládal meteorologické a radiotelegrafické stanice, které sloužily zájmům Paříže ve světě. Za své zásluhy byl oceněn francouzským občanstvím a jmenováním rytířem Čestné legie.

Po vypuknutí první světové války nastoupil Štefánik k francouzskému letectvu. V září 1915 byl přeložen na srbskou frontu, ale kvůli zdravotním problémům musel bojiště opustit a koncem roku se vrátil do Paříže.

Ve francouzské metropoli se zapojil do činnosti v exilových orgánech budoucího československého státu. Spolu s Benešem a Masarykem patřil k vůdčím představitelům ústředního orgánu odboje – Československé národní rady (ČSNR).

Na sklonku války se Štefánik v hodnosti francouzského brigádního generála vydal za československými legionáři na Sibiř. Během cesty ho zastihla zpráva o vyhlášení samostatnosti Československa a o tom, že byl jmenován ministrem války nového státu. Plán na zapojení Čechů a Slováků do ruské občanské války se Štefánikovi nepodařilo zrealizovat; legionáři už byli unaveni a chtěli domů. Navíc jej opět trápilo zdraví, a proto na počátku roku 1919 Rusko opustil.

Tragická cesta z mírové konference

Štefánikovy další kroky vedly do Paříže na právě probíhající mírovou konferenci. Tam se však naplno projevily názorové rozpory i osobní animozita mezi ním a Benešem. Po několika týdnech strávených ve Francii proto Štefánik odjel do Itálie, odkud se vydal na rodné Slovensko.

Cesta do vlasti se mu stala osudnou. Italský dvouplošník se Štefánikem na palubě se 4. května 1919 zřítil poblíž Bratislavy. Ať už šlo o důsledek chyby pilota, technickou závadu, nebo atentát, jak tvrdí někteří autoři, jedno je jisté: Štefánik havárii letounu nepřežil. Jeho ostatky byly pochovány v mohyle na vrchu Bradlo, kde spočívají doposud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 2 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 2 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
00:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 3 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 6 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
07:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americká ekonomika klesla. Firmy v očekávání cel masivně dovážely

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu klesl o 0,3 procenta. Zaznamenal tak první pokles za tři roky. Na vině je příval dováženého zboží, které si firmy objednaly ve snaze předejít vyšším nákladům v souvislosti s očekávaným zavedením vysokých celních poplatků. Ve svém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Loni ve čtvrtém kvartálu ekonomika vykázala růst o 2,4 procenta.
před 7 hhodinami

Němečtí sociální demokraté schválili koaliční smlouvu

Členové německé sociální demokracie (SPD) schválili koaliční smlouvu, kterou strana vyjednala s konzervativní unií CDU/CSU. S odkazem na své zdroje o tom ve středu informovaly agentury DPA a Reuters. Krok následně potvrdil i generální tajemník SPD Matthias Miersch. CDU a CSU už dohodu schválily dříve a vzniku nové německé vlády v čele s kancléřem Friedrichem Merzem (CDU) tak nic nestojí v cestě.
09:37Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...