Pětina Čechů neví, že v roce 1918 vzniklo Československo. Znalosti o roce 1938 jsou ještě mnohem horší

Téměř polovina dotázaných mladých lidí neví, co se stalo v roce 1938, 1948 a 1968. Lépe jsou na tom s povědomím o roce 1918. Nejvíce lidí přitom stále ještě čerpá svoje znalosti moderní historie ze školy a z učebnic, ukázal výzkum společnosti Post Bellum.

Zhruba pětina Čechů a Češek mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo, a nezná události roku 1918. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se přihodilo v roce 1968. Třetina nemá povědomost o únoru 1948 a skoro polovina neví, co znamenal rok 1938.

Vyplývá to z výsledků průzkumu o osmičkových výročích, který pro společnost Post Bellum provedla agentura NMS Media Research. Výsledky autoři představili ve středu na tiskové konferenci. V červnu na otázky odpovídalo 1004 lidí.

8 minut
Průzkum: mladí lidé neznají českou historii
Zdroj: ČT24

„Čím je výročí starší, tím je jeho znalost menší. Jedinou výjimkou je výročí založení Československa v roce 1918. Výsledky se liší také podle věku a rozdíly jsou velké. Čím jsou lidé mladší, tím mají menší znalost o výročích. Někdy je to až zarážející,“ řekl Kamil Kunc z agentury NMS Market Research. 

Celkem 79 procent dotázaných uvedlo, že v roce 1918 vzniklo Československo nebo skončila první světová válka. Pražské jaro nebo invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 znalo 76 procent lidí. O únoru 1948 mělo povědomost 65 procent odpovídajících. O mnichovské dohodě, obsazení Sudet a mobilizaci v roce 1938 vědělo 54 procent respondentů.

O událostech před 80 lety mají povědomí ale jen dvě pětiny mladých od 18 do 34 let. O únorovém převratu 1948 ví zhruba polovina této věkové skupiny. Jen o málo větší podíl ví o okamžicích roku 1968.

Větší znalosti mají muži než ženy. Roli hraje vedle věku také příjmová situace a vzdělání. Podle ředitele společnosti Post Bellum Mikuláše Kroupy řada mladých do 24 let považuje historii za překonanou a nebere ji jako součást života, je pak ale také snadněji manipulovatelná a častěji se kloní k extremismu.

Nejvíc informací o historii získávají mladí ve škole. Podle Kroupy výsledky ukazují, že se dějiny představují dětem a mladým spíš jako něco „ke šprtání“ a napsání písemky. „Dějepis na základních a středních školách je stále předkládán jako jakýsi odosobněný soupis letopočtů a charakteristik, který je určen k nezáživnému memorování. Chybí vyprávění příběhů,“ řekl Kroupa.

„Musíme se naučit dětem a mladým lidem historii vyprávět zajímavě. Záleží na učitelích a rodičích, jak a o čem s dětmi mluví. Potíž je, když události chápou jako kapitolu v učebnici a neznají příběhy, které dokážou zaujmout,“ komentoval výsledky Kroupa.

Podle něj zhruba 200 tisíc dětí a mladých lidí převážně z učňovských oborů a technických průmyslovek považuje historii za okrajové téma, pro jejich život nezajímavé. „Je to vážné společenské ohrožení, ti lidé budou brzy volit a přitom jsou snadno manipulovatelní, mohou podléhat extremistickým ideologiím,“ dodal Kroupa.

Názor na smrt Jana Masaryka – respondenti podle znalosti historie
Zdroj: Průzkum NMS Market Research pro Paměť národa (N=1004)

Mezi nejvýznamnější osobnosti posledního století řadí dotázaní Tomáše Garrigua Masaryka, Jana Palacha, Jana Masaryka a Václava Havla. Celkem 78 procent hodnotí prvního československého prezidenta pozitivně. Negativně Masaryka vnímá jeden ze sta Čechů a Češek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ledovce tají v posledních deseti letech stále rychleji, popsala studie

Tání ledovců za poslední desetiletí dramaticky zrychlilo, svět tak přichází o zdroje sladké vody a hladiny oceánů se kvůli tomu zvyšují. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž výsledky ve středu zveřejnil odborný magazín Nature.
před 21 hhodinami

Čína hodlá v „ISS na dně oceánu“ hledat náhradu fosilních paliv

Peking posvětil výstavbu první hlubinné stanice v Jihočínském moři. Zařízení pro výzkum ekosystémů na mořském dně by mělo začít fungovat kolem roku 2030 a má mimo jiné hledat „novou ropu“.
21. 2. 2025

Francie výrazně omezí věčné chemikálie. Další státy se na to chystají

Francie výrazně omezí používání takzvaných věčných chemikálií. Dolní komora parlamentu definitivně schválila přísnější regulaci perfluorovaných a polyfluorovaných látek známých pod zkratkou PFAS. Zákon od začátku příštího roku počítá se zákazem prodeje výrobků obsahujících tyto látky, například kosmetiky či oblečení. Firmy, které věčné chemikálie používají, budou muset platit speciální poplatek.
21. 2. 2025

Očkování proti chřipce může snížit riziko Alzheimerovy choroby

Očkování proti chřipce může podle odborníků snížit riziko Alzheimerovy choroby nebo kardiovaskulárních nemocí. V Česku ho v minulé sezoně podstoupilo méně než devět procent lidí, mezi seniory necelá čtvrtina. Podle průzkumu ho lidé nejčastěji odmítají z časových důvodů, 13 procent nevěří jeho účinnosti a bezpečnosti. Informace zazněly v diskusi o očkování dospělých, kterou hostilo britské velvyslanectví v Praze. Potvrzuje je celá řada studií.
21. 2. 2025
Načítání...