Téměř polovina dotázaných mladých lidí neví, co se stalo v roce 1938, 1948 a 1968. Lépe jsou na tom s povědomím o roce 1918. Nejvíce lidí přitom stále ještě čerpá svoje znalosti moderní historie ze školy a z učebnic, ukázal výzkum společnosti Post Bellum.
Pětina Čechů neví, že v roce 1918 vzniklo Československo. Znalosti o roce 1938 jsou ještě mnohem horší
Zhruba pětina Čechů a Češek mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo, a nezná události roku 1918. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se přihodilo v roce 1968. Třetina nemá povědomost o únoru 1948 a skoro polovina neví, co znamenal rok 1938.
Vyplývá to z výsledků průzkumu o osmičkových výročích, který pro společnost Post Bellum provedla agentura NMS Media Research. Výsledky autoři představili ve středu na tiskové konferenci. V červnu na otázky odpovídalo 1004 lidí.
Průzkum: mladí lidé neznají českou historii (zdroj: ČT24)
„Čím je výročí starší, tím je jeho znalost menší. Jedinou výjimkou je výročí založení Československa v roce 1918. Výsledky se liší také podle věku a rozdíly jsou velké. Čím jsou lidé mladší, tím mají menší znalost o výročích. Někdy je to až zarážející,“ řekl Kamil Kunc z agentury NMS Market Research.
Celkem 79 procent dotázaných uvedlo, že v roce 1918 vzniklo Československo nebo skončila první světová válka. Pražské jaro nebo invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 znalo 76 procent lidí. O únoru 1948 mělo povědomost 65 procent odpovídajících. O mnichovské dohodě, obsazení Sudet a mobilizaci v roce 1938 vědělo 54 procent respondentů.
GALERIE
Rok 1938
O událostech před 80 lety mají povědomí ale jen dvě pětiny mladých od 18 do 34 let. O únorovém převratu 1948 ví zhruba polovina této věkové skupiny. Jen o málo větší podíl ví o okamžicích roku 1968.
GALERIE
Rok 1948
Větší znalosti mají muži než ženy. Roli hraje vedle věku také příjmová situace a vzdělání. Podle ředitele společnosti Post Bellum Mikuláše Kroupy řada mladých do 24 let považuje historii za překonanou a nebere ji jako součást života, je pak ale také snadněji manipulovatelná a častěji se kloní k extremismu.
GALERIE
Rok 1968
Nejvíc informací o historii získávají mladí ve škole. Podle Kroupy výsledky ukazují, že se dějiny představují dětem a mladým spíš jako něco „ke šprtání“ a napsání písemky. „Dějepis na základních a středních školách je stále předkládán jako jakýsi odosobněný soupis letopočtů a charakteristik, který je určen k nezáživnému memorování. Chybí vyprávění příběhů,“ řekl Kroupa.
„Musíme se naučit dětem a mladým lidem historii vyprávět zajímavě. Záleží na učitelích a rodičích, jak a o čem s dětmi mluví. Potíž je, když události chápou jako kapitolu v učebnici a neznají příběhy, které dokážou zaujmout,“ komentoval výsledky Kroupa.
Podle něj zhruba 200 tisíc dětí a mladých lidí převážně z učňovských oborů a technických průmyslovek považuje historii za okrajové téma, pro jejich život nezajímavé. „Je to vážné společenské ohrožení, ti lidé budou brzy volit a přitom jsou snadno manipulovatelní, mohou podléhat extremistickým ideologiím,“ dodal Kroupa.
Názor na smrt Jana Masaryka – respondenti podle znalosti historie
Mezi nejvýznamnější osobnosti posledního století řadí dotázaní Tomáše Garrigua Masaryka, Jana Palacha, Jana Masaryka a Václava Havla. Celkem 78 procent hodnotí prvního československého prezidenta pozitivně. Negativně Masaryka vnímá jeden ze sta Čechů a Češek.