Češi z událostí za 100 let od vzniku Československa nejpozitivněji podle průzkumu hodnotili protikomunistický převrat v roce 1989, Slováci své povstání proti fašismu v roce 1944. Zástupci obou národů přitom sametovou revoluci označili za jednu z nejvýznamnějších událostí. Vyplývá to z paralelních březnových průzkumů.
Výsledky v úterý představily Paulína Tabery z českého Centra pro výzkum veřejného mínění a Zora Bútorová ze slovenského Institutu pro veřejné otázky. Upozornily na to, že Češi byli ve svých hodnoceních vyhraněnější než Slováci.
Revoluce, která v listopadu 1989 přinesla pád komunistického režimu v obou zemích, byla nejvýznamnější událostí podle 62 procent Čechů a 49 procent Slováků. Zároveň byla nejvíce pozitivní pro 72 procent Čechů. Slováci ji v tomto směru zařadili až na třetí místo (56 procent) za SNP (63 procent) a vznik Slovenské republiky v roce 1993 (59 procent). Češi zařadili vznik samostatné ČR (55 procent) za období první republiky (66 procent). SNP skončilo v Česku až sedmé.
Rozdíly mezi Čechy a Slováky panovaly i v pozitivním hodnocení období pražského jara 1968 (v Česku 47 procent, na Slovensku 30 procent) i činnosti disidentů z Charty 77 (v Česku 50 procent, na Slovensku 27 procent).
Kdy bylo nejhůř?
Češi a Slováci se shodli na tom, že nejhorším obdobím bylo obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Češi to ale vnímali kritičtěji (76 procent) než Slováci (61 procent). Na další místa Češi umístili Protektorát Čechy a Morava (74 procent), mnichovskou dohodu o postoupení pohraničí nacistickému Německu (69 procent) a komunistický převrat v únoru 1948 (67 procent). Ten podle Slováků skončil za obdobím Slovenského státu v letech 1939 až 1945 (obě události dostaly 46 procent záporných hodnocení, ale únorový puč méně kladných hodnocení), a před érou protektorátu (39 procent).
Rozdíly mezi oběma národy panovaly i v hodnocení osobností uplynulých 100 let. U Čechů získal nejvíc pozitivních hodnocení první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (84 procent) před Janem Palachem, který se v roce 1969 upálil na protest proti okupaci Československa (67 procent) a prvním polistopadovým prezidentem Václavem Havlem (66 procent).
U Slováků to byly spoluzakladatel samostatného Československa Milan Rastislav Štefánik (66 procent) před lídrem pražského jara Alexandrem Dubčekem (60 procent) a Masarykem (45 procent). U Čechů skončili Štefánik a Dubček za druhým československým prezidentem Edvardem Benešem, u Slováků byl Havel až čtvrtý.
Oba národy se shodly na první čtveřici negativně hodnocených osobností. Češi na první příčky dali komunistického předáky Klementa Gottwalda, Gustáva Husáka a Vasila Biľaka, které následoval prezident Slovenského státu Jozef Tiso. Slováci tuto čtyřku seřadili v pořadí Biľak, Tiso, Gottwald a Husák.
