Rozdělení Československa

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

Rozdělení Československa před třiceti nyní hodnotí pozitivně necelá polovina Čechů. U sousedů je zastánců víc: 62 procent. Ukazuje to nový průzkum pro veřejnoprávní vysílatele v obou zemích.

Češi z událostí za 100 let od vzniku Československa nejpozitivněji podle průzkumu hodnotili protikomunistický převrat v roce 1989, Slováci své povstání proti fašismu v roce 1944. Zástupci obou národů přitom sametovou revoluci označili za jednu z nejvýznamnějších událostí. Vyplývá to z paralelních březnových průzkumů.

Kritické poznámky na adresu Evropské unie a dalších mocností i slova vzájemných díků a pochval. Také to zaznělo v debatě Václava Klause a Vladimira Mečiara, kteří se sešli ve Vídni, aby debatovali o rozdělení Československa. Na půdě vídeňské Diplomatické akademie se expremiéři shodli, že současné mocnosti by mírumilovné rozdělení státu přinejmenším komplikovaly.

Češi vůbec nebyli připraveni na snahy o osamostatnění Slováků po roce 1989, protože neznali slovenské bolesti a zklamání. Na diskusi v bývalém Federálním shromáždění to řekl bývalý český premiér Petr Pithart. Jeho tehdejší slovenský protějšek Ján Čarnogurský míní, že 25 let existence samostatného Slovenska potvrdilo, že je jako stát životaschopný a jen vlastní státnost umožnila rozvinout schopnosti Slováků.

Česko a Slovensko se sice rozešlo k prvnímu lednu 1993, společná měna jim ale vydržela o něco déle. Takzvaná měnová odluka, která přinesla samostatnou českou a slovenskou měnu, nastala přesně před 25 lety. Národní měny měly zpočátku formu okolkovaných československých bankovek. Obří akci provázely i podvody.

Ani pětadvacet let od rozpadu společného státu neukončilo vzájemný vliv mezi češtinou a slovenštinou, a přestože Češi přicházejí do kontaktu se sousední řečí méně často než Slováci, ze slovenštiny čerpají i dnes. Ve vysílání ČT24 na to upozornil jazykovědec Karel Oliva, podle kterého může být příkladem vypůjčené přídavné jméno dovolenkový.

Bílý a červený pruh s modrým klínem se stal po vzniku samostatného Československa symbolem jeho státnosti. České země měly předtím vlajku stejnou jako Polsko, přidání modré bylo přijetím barev slovanských, ale zároveň vkladem Slováků k podobě společné vlajky, přiblížili ve Speciálu ČT24 místopředseda České vexilologické společnosti Aleš Brožek a Ladislav Vrteľ ze slovenského Heraldického registru.

Bratislava i Praha si připomínají pětadvacet let od zániku federace a vzniku nezávislého Česka a Slovenska. Slovenský prezident Andrej Kiska při té příležitosti v podvečer udělil pětadvacet státních vyznamenání, mezi oceněnými figuruje někdejší český premiér Petr Pithart, zpěvačka Marta Kubišová nebo česko-slovenský publicista Martin M. Šimečka.

Čtvrt století po rozdělení společného státu ekonomiky obou zemí vykazují podobné rysy. Českou i slovenskou například táhne výroba automobilů, oba sousedé zaznamenávají pozitivní – klesající – vývoj míry nezaměstnanosti a stabilní ekonomický růst. Rozděluje je však opačný přístup k jednotné evropské měně. Zatímco Slovensko pět let po vstupu do EU euro přijalo, Česko na něj stále čeká.

Provokovala nacisty. Byla na měsíci. A symbolem svobody národa. Vlajka československého státu měla odejít před pětadvaceti lety do historie s rozpadem společné federace Čechů a Slováků a oba národy si měly určit nové symboly. Česko si však nakonec společnou vlajku přivlastnilo. A Slováci to tehdy odsoudili.

Rozpad Československa před čtvrtstoletím byl nevyhnutelný, mezi Čechy a Slováky bylo napětí dlouhodobě. V debatě v budově někdejšího Federálního shromáždění se na tom shodli tehdejší předsedové české a slovenské vlády Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Slováci se při všech dějinných otřesech znovu vraceli k roku 1918 a ptali se, jestli se to tehdy poskládalo správně, připomněl Klaus. Podle Mečiara, se kterým Klaus před čtvrtstoletím dělil tehdejší Československo, Slováci Čechům nikdy nepřestanou být za události roku 1918 vděční, ale přesto se vždy chtěli vydat vlastní cestou.

Není to přelom nebo zvrat, spíš ulehčení, komentoval před 25 lety tehdejší předseda české vlády Václav Klaus hlasování Federálního shromáždění. Jenže přelom to tehdy byl – 25. listopadu 1992 poslanci rozhodli, že Češi a Slováci se od Nového roku vydají každý svou cestou.

Jeden zákon, konec federace – 25. listopadu 1992 přijalo Federální shromáždění ústavní zákon o zániku československé federace, a to k poslednímu dni roku 1992. „Mrzelo mě, jak to bylo uspěchané vzhledem k tomu, jak těžko a s jakými obrovskými oběťmi se tento stát rodil,“ uvedl v sobotním Studiu 6 bývalý předseda vlády a Senátu Petr Pithart.

Klidné rozdělení Československa je příkladem politické vyzrálosti a přátelství obou národů. Na slavnostní schůzi slovenského parlamentu to řekl jeho předseda Andrej Danko. Poslanci Národní rady zasedli u příležitosti 25. výročí schválení slovenské ústavy, což bylo jedním z milníků v procesu rozdělení společného státu Čechů a Slováků. Slovenský prezident i premiér přijetí ústavy 1. září 1992 označili za základ svobodného státu.

Herci Maroš Kramár a Milan Markovič, moderátor a novinář Otakar Černý, herečka Hana Gregorová, podnikatelka a bývalá československá Miss Ivana Christová a bývalý zápasník Jozef Lohyňa. ČT24 se ptá osobností, jak hodnotí rozdělení Československa po pětadvaceti letech.

Rozdělení Československa proběhlo strašně rychle a bylo uspěchané. V Událostech, komentářích se na tom shodl někdejší předseda vlády Petr Pithart s místopředsedou kabinetu Vladimíra Mečiara Milanem Kňažkem. Politici podle nich měli vyjednávat déle. Inspiraci pro uspořádání státu pak mohli hledat například v Kanadě nebo v Belgii.

Teolog a filozof Tomáš Halík, prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, vysokoškolská učitelka Monika MacDonagh Pajerová, bývalý slovenský prezident Ivan Gašparovič a historik Jan Rychlík. ČT24 se ptá osobností, jak hodnotí rozdělení Československa po pětadvaceti letech.

Česko a Slovensko mají po téměř čtvrtstoletí od rozdělení společného státu mimořádně skvělé a bratrské vztahy. Pomohl k tomu i vstup obou zemí do Evropské unie. U příležitosti 25. výročí uzavření dohody o rozdělení Československa to řekl prezident Miloš Zeman. Jeho vyjádření zprostředkoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

V Evropě dnes, po čtvrt století od rozdělení Československa, nenajdete dva státy, které k sobě mají tak blízko, jako Česko a Slovensko. Prohlásil premiér Bohuslav Sobotka ve speciálním vysílání Událostí, komentářů. Vztahy jsou excelentní, jde o jakési půjčky vzájemné důvěry, přitakal premiér sousedního Slovenska Robert Fico. Není pro něj důležité, co se dělo v roce 1992, ale jak se bude vyvíjet integrace EU a jakou roli v ní obě sousední země budou hrát.

Rozpad Československa začal už v roce 1990, kdy se změnil název na Českou a Slovenskou Federativní Republiku. V Událostech, komentářích to řekl bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar, který spolu s Václavem Klausem rozdělení státu dojednával. Hlavním bodem všech jednání podle něj bylo zachování dobrých vztahů mezi Čechy a Slováky, aby spolu obě země mohly dál spolupracovat. Jako hřích vnímá Mečiar pouze to, že pokojné rozdělení zaselo do Evropy virus, který dodnes v některých zemích klíčí.

Rozdělení Československa bylo pro bývalého prezidenta Václava Klause velikým zklamáním. V rozhovoru pro Českou televizi vzpomínal, že ještě cestou do brněnské vily Tugendhat, kde se v létě roku 1992 setkal se svým slovenským protějškem Vladimírem Mečiarem, doufal, že k rozpadu států nedojde. Nyní si ale myslí, že rozluka oběma zemím prospěla. Především Slovensku, které podle Klause mělo do té doby stále pocit, že je pod dohledem staršího bratra.

Pro Slovensko nastalo po rozdělení velmi těžké období mečiarismu, jehož důsledky jsou citelné dosud. V pořadu Devadesátka ČT24 to uvedla slovenská expremiérka Iveta Radičová. Slovenští politici napříč politickým spektrem – stejně jako občané obou zemí – chtěli v roce 1992 referendum o rozpadu federace, vzpomíná politička. Podle ní na Slovensku stále funguje oligarchická demokracie.