Čtvrt století po rozdělení společného státu ekonomiky obou zemí vykazují podobné rysy. Českou i slovenskou například táhne výroba automobilů, oba sousedé zaznamenávají pozitivní – klesající – vývoj míry nezaměstnanosti a stabilní ekonomický růst. Rozděluje je však opačný přístup k jednotné evropské měně. Zatímco Slovensko pět let po vstupu do EU euro přijalo, Česko na něj stále čeká.
Co může česká ekonomika té slovenské závidět? Dzurindovy reformy, pružné zákony a euro
Na této soukromé škole je angličtina jediným vyučovacím jazykem. Z necelé tisícovky studentů je jich osmdesát procent ze zahraničí, například z Ruska nebo Ameriky. Zhruba deset procent tvoří ale studenti ze zemí eurozóny. I přesto, že Česko je pro ně mnohdy sousedním státem, na zaplacení školného si musí peníze vyměnit. Škola má totiž ceníky v korunách.
16 minut
Co může česká ekonomika té slovenské závidět?
„Operujeme v České republice a také náklady jsou v českých korunách a pro studenty samozřejmě ceny přepočítáváme na eura nebo na dolary, ale spíše orientačně,“ říká prorektor pro záležitosti výuky na Anglo-americké vysoké škole Miroslav Svoboda.
„Zavedení eura je jednou z klíčových událostí, která, když si vezmeme, že Česko a Slovensko byly součástí jedné ekonomiky, funguje jako laboratorní experiment, jak se budou vyvíjet samostatně,“ říká ekonom Ján Oravec.
obrázek
Podle bývalého českého ministra financí Ivana Kočárníka má větší ekonomika možnost větších efektů. „Nicméně v podmínkách, kdy byly různé názory na ekonomický vývoj, na ekonomickou politiku mezi českou a slovenskou stranou, disharmonie by určitě nepřispěly k dobrému vývoji,“ uvedl Kočárník.
„Klíčové dohánění nastalo v roce 2008. To znamená, že ho nemá na svědomí euro, ale spíše reformy, které Dzurindovy vlády provedly,“ upřesňuje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Jako negativní faktor pro zavedení eura na Slovensku působilo načasování. Evropa v té době totiž byla v ekonomické krizi. Vývoj země se tak zpomalil. „Když se rozbilo rozhodnutí o načasování vstupu do eurozóny, tak se nepředpokládalo, že v té době přijde i světová finanční krize, která měla makroekonomické dopady,“ vysvětluje bývalý viceguvernér NBS (Národní banky Slovenska) Ján Tóth.
Český průmysl by euro bral
O vnějších vlivech nyní mluví také čeští průmyslníci, kteří by zavedení eura přivítali. Klíčové je pro ně vítězství proevropských politiků ve Francii a Německu. „Po těchto událostech se budou hlavní děje odehrávat v eurozóně, nikoliv mimo eurozónu a byla by velká škoda, abychom stáli mimo,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
S vlastní měnou si Česko mohlo v minulých letech ale dovolit například intervenční režim České národní banky, který podpořil české vývozce před zahraniční konkurencí. Od jeho ukončení zatím koruna stabilně posiluje.
obrázek
Podle Dušana Kunovského, developera a zakladatele společnosti Central Group, jehož firma je pouze o rok mladší než samostatná Česká republika, bylo rozdělení státu věcí politiky. Byznys však zajímaly spíše podmínky pro podnikání, ty úvodní impulsy, které tomu dávali pravicoví politici. „A pro podnikání je absolutně důležitá nějaká předvídatelnost, dlouhodobost,“ říká Kunovský.
A hodnotí, že podle něho mají Slováci více prorozvojové prostředí než Češi a také pružnější legislativu. „Je tam možnost zrychleného řízení strategických oblastí, to tady není a ta impotence České republiky v tomhle ohledu je obrovská,“ vysvětluje.
Z dlouhodobějšího pohledu je pak podle něho vstup Česka do eurozóny správný a potřebný. „Ale dost záleží na společenském naladění. Celá myšlenka EU je tady negativizována, diskredituje se, pak přišla uprchlická krize, pak zase přeregulativní opatření, na kterých se živí politické subjekty, které mávají protievropským praporem,“ konstatuje Kunovský.
Přitom míní, že výhody, které z toho plynou pro ekonomiku i společnost či stabilitu v Evropě, jasně převažují. „Je to budoucnost pro Česko, ale musí pro to být společenská podpora, naladění evropské myšlence. A když tohle tady nebude, budou to lidé vnímat jako nucené zlo,“ dodává.
