Ekonom Kovanda: Je Česká republika vyspělou zemí díky Slovákům?

Možná tu otázku v nadpisu ještě trochu upřesněme a rozviňme. Jsme „vyspělou“ zemí díky tomu, že Slováci přijali euro? Na první pohled zní i takto upřesněné tázání jako nějaký nesmysl. Jaký vliv má na ekonomickou vyspělost České republiky to, zda naši východní sousedé platí, nebo neplatí eurem? Nicméně pohled pod pokličku napoví, že taková souvislost opravdu dost možná existuje. Alespoň tedy v jistém smyslu. Nepůjde přitom o pohled pod pokličku nikoho méně významného, než je Mezinárodní měnový fond (MMF).

Mezinárodní měnový fond užívá klasifikace „vyspělé země“ od roku 1997. Předtím byly tyto státy klasifikovány jako „průmyslové“. MMF se přejmenováním dané kategorie zemí snažil koncem 90. let reflektovat tu skutečnost, že podíl průmyslové výroby na celkovém výkonu ekonomiky ve všech daných státech znatelně klesal.

V době přejmenování do kategorie ke stávajícím zemím typu USA, Německa, Velké Británie a dalších států, hojně zastoupených také třeba ve skupině nejvýznamnějších ekonomik světa G20, přibyly Izrael, Jižní Korea a Singapur. MMF to zdůvodnil tím, že tyto státy procházejí rapidním ekonomickým rozvojem a že všem jim je již vlastní bezpočet důležitých znaků průmyslové ekonomiky, včetně relativně vysoké úrovně hrubého domácího produktu, značně rozvinutého finančního trhu či vysokého stupně finančního zprostředkování a vhodně diverzifikované ekonomické struktury s rapidně rostoucím sektorem služeb.

Tyto znaky následně, v prvním desetiletí milénia, zjevně splnily také Kypr, Slovinsko, Malta, Česká republika a Slovensko, které byly k vyspělým zemím dle kategorizace MMF přičleněny v letech 2001 v případě Kypru, 2007 v případě Slovinska, 2008 v případě Malty a v roce 2009 v případě České republiky a Slovenska.

MMF neposkytl žádné zásadní zdůvodnění začlenění těchto zemí do nejvyšší kategorie. Nicméně nelze přehlédnout fakt, že v případě Slovinska, Malty a Slovenska se rok začlenění do kategorie vyspělých zemí překrývá s rokem přijetí eura.

Slovensko a euro
Zdroj: Petr Švancara/ČTK

Česko je mezi vyspělými zeměmi možná proto, že Slováci přijali euro

Nabízí se tak úvaha, že Česká republika byla začleněna mezi vyspělé země na základě toho, že Slovensko přijalo euro. Začleněním do eurozóny Slovensko v očích MMF zjevně splnilo rozhodující kritérium pro začlenění do nejvyšší kategorie zemí. Zároveň však zřejmě z politických, ale dost možná také z jiných důvodů nehodlal MMF ponechat mimo kategorii vyspělých zemí Českou republiku, která se Slovenskem dlouho tvořila jeden stát a koncem minulého desetiletí jej v celé řadě podstatných makroekonomických ukazatelů mnohdy i výrazně překonávala.

Například Polsko nebo Maďarsko ale stále, ještě dnes, mezi vyspělými zeměmi dle klasifikace MMF nefigurují. Možná právě proto, že neplatí eurem ani za sebou nemají společnou historii se státem, jako je Slovensko, který již eurem platí.

Lukáš Kovanda je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom investiční společnosti CYRRUS, před tím u finanční skupiny Roklen. Je členem správní rady think-tanku Prague Twenty, „rady moudrých“ ScioŠkoly, vědeckého grémia České bankovní asociace a působí na katedře ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze.

Hlavní ekonom investiční společnosti Roklen Lukáš Kovanda
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...