Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy. „Mimořádný příjem z Evropské unie jsem tam očekával až v červenci, vláda to stihla na poslední chvíli do červnové bilance, ale to je úplně jedno. Stále je tam problém dvou faulů, které vláda zná, a to je 50 miliard z emisních povolenek, které v příjmech nejsou, a nula, která se rozpočtovala na mimořádnou valorizaci – to je dohromady 65 miliard, které v rozpočtu straší,“ upozornil Kalousek.
Exministr upozornil, že rozpočet je zatížený celou řadou rizik, které vláda nemůže ovlivnit. Pokud s nimi podle Kalouska nic neudělá, tak nemá šanci deficit udržet, přestože přijdou mimořádné příjmy, jako například dividenda energetické společnosti ČEZ a v září pak splatnost záloh daně z neočekávaných zisků (takzvaná windfall tax).
„Pro mě je nepochopitelné, proč už v březnu vláda nepřistoupila k zavázání výdajů v objemu 70 miliard, a kdyby se ukázalo, že se rozpočet vyvíjí více než dobře, tak se ty výdaje dají rozvázat. Ale pokud se to neudělalo a uvažuje se o tom teď, no tak zavazovat výdaje v červenci je mnohem složitější, než je zavazovat na jaře, protože řada z těch peněz je utracena, nasmlouvána,“ upozornil Kalousek.
Řešit spíš recesi nebo inflaci?
Současný pololetní výsledek nemá podle Pilného vypovídající schopnost. „Důležitý je ten trend. To, co nazval pan Kalousek fauly – nezapočítání jakékoliv valorizace důchodů, emisní povolenky a všichni upozorňovali na to, že windfall tax nebude vybrána v tom rozsahu, který je, dále jsou to problémy v legislativě a dopady předčasných důchodů. Záchranné kroky, jako například očesání ČEZu o veškerý zisk, jsou velmi problematické,“ míní Pilný a dodal, že jde také jen o jednorázové opatření.
„Mně se to prostě nelíbí, je to prostě pokus opravit rozpočet, který podle mého názoru 295miliardový schodek nemůže dodržet,“ poznamenal Pilný.
Česká republika se podle něj nezotaví, dokud se nevymaní z recese. Domnívá se, že vláda nenabízí jakákoliv opatření, která by přispěla k ekonomickému růstu, důkazem je toho prý konsolidační balíček. „Působí trošku dojmem strategie vrtěti psem, jak upozornit na věci jako například rozpor DPH na knihy a noviny,“ poznamenal Pilný.
Kalousek chápe Pilného zájem o ekonomický růst, ale podle něj je desetkrát větším ekonomickým nepřítelem inflace. „Stát topí inflaci pod kotlem,“ řekl. Konsolidační balíček označil za nedostatečný, ale je to podle něj maximum možného, na čem se vládní koalice dokázala domluvit.
Jak rozhýbat českou ekonomiku?
Místopředseda sněmovního hospodářského výboru a člen rozpočtového výboru Patrik Nacher (za ANO) v případě pololetního výsledku rozpočtu upozornil, že je to druhé nejhorší číslo v historii České republiky. Myslí si, že není možné všechno házet na Ruskem rozpoutaný konflikt na Ukrajině, ale jde například o vyčíslení valorizace důchodů na nulu, jak už bylo zmíněno. „Troufám si říct, že na konci to těch 295 miliard nebude. Bude to minimálně 350 miliard,“ podotkl opoziční poslanec v Událostech, komentářích.
Nacher také zmínil, že vláda se připravila o prostředky sama jako v případě zrušení EET. „Vy nemusíte zvyšovat daně, ale efektivně vybírat ty stávající,“ doporučil kabinetu.
Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) není červnové číslo žádným překvapením. „Nicméně souhlasím, že to není na bouchání šampaňského. To číslo určitě není dobré,“ poznamenal. Veřejné finance jsou podle něj ve strukturálním deficitu a vláda bude muset sáhnout k úsporám ještě letos.
„Je tam obrovský výpadek daní, nárůst sociálních dávek, to je potřeba zkrotit a nastartovat dlouhodobé reformy, aby měly efekt za pět až deset let,“ upozornil sociolog a člen NERVu Daniel Prokop.
Skopeček je přesvědčený o tom, že není problém na straně daní. „Dlouhodobě rostou rychlejším tempem, než roste HDP,“ reagoval s tím, že problém je na straně výdajů, které se nedaří dostat na předcovidovou úroveň.
