Částka 270 miliard, o níž hovořil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jako o rámcovém deficitu rozpočtu na příští rok, je podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) maximální přípustná suma a vláda se vynasnaží, aby byl v konečném návrhu schodek nižší. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, kde se proti postupu kabinetu postavil místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček. Práci ministrů označil za obzvláště chaotickou.
Od vlády zazněla v krátké době tři postupně se zvyšující čísla, která mají reprezentovat deficit v připravovaném státním rozpočtu na příští rok. První bylo 210 miliard, o němž se hovořilo při představování úsporného balíčku. Následovalo 235 miliard obsažených v prvním návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí. A po poslední schůzi kabinetu uvedl ministr Dvořák, že se členové vlády shodli na rámci rozpočtu s deficitem 270 miliard.
Podle Martina Kupky to ale neznamená, že by nakonec byl schodek v příštím roce téměř stejně vysoko, jako je letošních 295 miliard. „Poslední údaj (270 miliard) představuje limit. To není o tom, jak bude deficit vypadat. Všechny kroky, které děláme, směřují k tomu, abychom dokázali snižovat deficit,“ podotkl.
Že vláda nezůstala u dříve slibovaných 210 miliard, je podle něj důsledek toho, jak se vyvíjí letošní hospodaření státu. „Výchozí pozice se vývojem rozpočtu v letošním roce mění. Na to musíme reagovat,“ prohlásil Kupka.
Karel Havlíček, který byl místopředsedou bývalé vlády, předsedá nynější stínové vládě a je také místopředsedou Poslanecké sněmovny, označil přístup vlády za obzvláště zmatečný. „Hlavní neznámá je pan ministr Stanjura. Stupnice chaosu je: chaos – megachaos – tato vláda. Vy si z toho děláte trhací kalendář,“ řekl.
Kabinet a zejména ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) obvinil, že letošní rozpočet sestavili špatně a nezařadili do něj červnovou mimořádnou valorizaci penzí, naopak chtěli využít finance z modernizačního fondu, což zřejmě nebude možné. Vládu podle Havlíčka „dobíhají nikoliv výdaje (…), ale totální průšvih jsou příjmy“.
Také podle pardubického hejtmana a místopředsedy nedávno přejmenované Sociální demokracie Martina Netolického je zásadní problém s příjmy. Dává to ale do souvislosti s krokem, který učinily společně dnes opoziční ANO a vládní ODS (tehdy byly obě v opačném postavení) – totiž zrušením superhrubé mzdy k počátku roku 2021. „Podvázali příjmy, a to dramatickým způsobem,“ podotkl.
Půjčku od EU nemusíme vyčerpat celou, ujišťuje Kupka. Teď je podle něj výhodná
Vláda chce k hospodaření v budoucnu využívat mimo jiné peníze, které si půjčí od Evropské unie. Půjčku 137 miliard korun ministři na poslední schůzi rovněž schválili, ale podle Kupky i tato částka je jen maximální možná. „Je to rámec. V krocích, které chystáme, budeme hledat nejvhodnější formu řešení pro potřeby státu, aby nepřestal investovat,“ ujistil. Podle něj je ale momentálně půjčka výhodnější než například dluhopisy.
Většina ministrů půjčku podpořila i přesto, že proti ní byl jak šéf resortu financí, tak Národní rozpočtová rada. Kupka ji přesto hájí. „Ze strany Národní rozpočtové rady je přirozená snaha tlačit deficit co nejníž. Je to přirozeně i naše úsilí, zároveň ale musíme vnímat, co ČR z hlediska delšího vývoje potřebuje. Ne jenom proto, abychom splatili historické dluhy v oblasti infrastruktury, ale i proto, abychom dokázali být za pět, za deset let konkurenceschopní,“ shrnul.
Proti tomu, aby si vláda půjčku od Evropské komise vzala, je ale kromě rozpočtové rady i opozice – parlamentní i ta mimoparlamentní. Podle Karla Havlíčka jsou experti proti půjčce hlavně proto, že bude muset stát půjčenou částku vracet. „To je základní důvod. Argumentujete tím, že to bude za dobrou úrokovou sazbu, to nezpochybňuji. Ale tato vláda tvrdí: ,my chceme šetřit,‘ odebírá peníze z dopravy, odebírá peníze ze školství a říká: ,půjčte si ty peníze,‘“ poukázal.
Martin Netolický zase zapochyboval o tom, že by vláda nakonec nevyužila celou částku, kterou bude mít k dispozici. „Rámec znamená, že ho můžete čerpat v jednotlivých tranších. My tak standardně fungujeme s EIB u našich úvěrů. (…) Ale zajímalo by mě, jestli budete garantovat, že 140 miliard nebude vyčerpáno,“ poznamenal na adresu vlády.
PPP jako nejúspornější způsob výstavby dálnic? Ať tam nejsou mýtné brány, apeluje hejtman
Zajistit co nejmenší zadlužování konkrétně ve svém resortu chce Martin Kupka i prostřednictvím rozmachu projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Zatím se takto – tedy v první fázi za soukromé peníze, které bude stát dlouhodobě splácet – staví dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, ale Kupka má na stole řadu další projektů, kde chce tento způsob také použít.
Z nových dálničních úseků by takto chtěl financovat stavbu D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí, severní část Pražského okruhu, středočeskou část D3 a dokončení jihomoravské D55 – v souhrnu za 150 miliard korun. Zároveň chce PPP použít i u výstavby vysokorychlostních železničních tratí.
„Jedině PPP projekty nemají negativní dopad na zadlužení státu. Ale i tady platí, že to bude muset stát a resort dopravy splácet v dalších letech provozování. Ale máme-li odpovědět na to, že Česká republika musí investovat, musí se rozvíjet (…), tak to znamená zaměřit se na větší škálu finančních nástrojů. Jedním z klíčových bude PPP,“ prohlásil Kupka.
Karel Havlíček, který byl v minulosti také ministrem dopravy, ujistil, že proti PPP nemá „kategoricky nic“. Spíše si však myslí, že by se mělo hovořit o podstatně větších částkách než 150 miliardách korun.
„Když si vezmeme, co potřebuje silniční a dálniční síť, co potřebuje železniční síť ve smyslu koridorů, ve smyslu lokálek (…) a současně se začíná připravovat gigaprojekt na vysokorychlostní tratě, což bude víc než 600 miliard korun do roku 2040 (…), tak nemáme šanci to zvládnout z běžného rozpočtu. PPP projekty jsou správná cesta,“ konstatoval.
Martin Netolický, jehož kraje se dotýká nejbližší z projektů na Kupkově seznamu PPP, totiž jeden z úseků D35, má ale obavu z toho, aby zapojení soukromých peněz nemělo vliv na fungování dálnice. „Řešení to do jisté míry je, ale je to o podmínkách, jak se nastaví spolupráce během 25 až 30 let mezi státem a tím, kdo bude stavět. Pro nás je podstatné, že řidič nepozná při cestě z jedné části do druhé, že přejel z jednoho úseku do druhého. Že tam nebudou mýtné brány, jako je to v zahraničí,“ poukázal.
