Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie se ve čtvrtek v Bruselu shodli, že EU má rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Jednomyslnou shodu na další podpoře Ukrajiny napadené Ruskem však najít nedokázali. Přihlásilo se k ní 26 států, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán. Český předseda vlády Petr Fiala (ODS) označil shodu na části věnované bezpečnosti za průlom.
Lídři unijních zemí se na mimořádné schůzce zabývali budoucností evropské obrany v době nejistoty kolem pokračování dodávek amerických zbraní Kyjevu či kolem podoby možných mírových rozhovorů s Ruskem, na jejichž rychlé uspořádání naléhá americký prezident Donald Trump. Ten také tlačí na evropské země, aby dávaly více na vlastní obranu, na níž se podle něho USA nechtějí podílet v dosavadní míře.
Trump ve čtvrtek řekl, že ty země NATO, které dostatečně neutrácejí za obranu, nemohou počítat s americkou ochranou. „Pokud neplatí, tak je bránit nebudu,“ řekl Trump, který již dříve kritizoval státy, které neplní dvouprocentní cíl NATO.
Výdaje na armády mají všeobecný souhlas
Summit se shodl na tom, že je nutné „výrazně zvýšit výdaje“ na armády, v čemž mohou pomoci například peníze z fondů určených na rozvoj členských zemí. Vůdci členských zemí rovněž uvítali návrh Evropské komise, která chce dočasným pozastavením dluhových pravidel pro armádní nákupy umožnit masivní zbrojní investice.
Debatu vyvolal německý návrh, aby bylo zbrojení dlouhodoběji vyňato ze zmíněných pravidel zakazujících rozpočtové schodky převyšující tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dluh větší než 60 procent HDP. Řada zemí však byla proti, a v závěrech tak zůstala zmínka o nutnosti dbát na „udržitelnost dluhů“.
Státy by se podle svých lídrů měly urychleně zabývat návrhem Komise na společnou půjčku až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun), z níž by země mohly čerpat úvěry, zejména na pořizování celoevropské protivzdušné a protiraketové obrany, dělostřeleckých systémů, střel a munice či dronů.
„To všechno je obrovský průlom v dosavadním myšlení v Evropě a v dosavadním přístupu,“ sdělil po jednání novinářům Fiala. Unijní země dosud z velké části spoléhaly při své bezpečnosti na pomoc USA a teprve po začátku ruské invaze na Ukrajinu začaly hovořit o zvyšování obranných výdajů, k němuž přistupují až nyní.
Fiala podotkl, že mezi lídry EU zároveň panuje názor, že je třeba dále spolupracovat s USA.
Předseda Evropské rady António Costa označil výsledky summitu podle agentury AFP za „rozhodující pokrok“ směrem k „silné a suverénní“ obraně Evropy.
Nezávazné prohlášení o Ukrajině
Summit, na který zavítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jednal i o textu slibujícím další podporu Ukrajiny jak v obraně proti Rusku, tak v mírových jednáních a otázce bezpečnostních záruk po uzavření možné dohody s Ruskem. Orbán dával předem najevo, že tyto závěry nehodlá podpořit, a využil právo veta. Text byl proto schválen jako nezávazné prohlášení podporované 26 členskými státy.
„Dosažení míru prostřednictvím síly vyžaduje, aby Ukrajina byla v nejsilnější možné pozici, čehož jsou zásadní součástí vlastní masivní ukrajinské vojenské a obranné kapacity. To platí před jednáními o ukončení války, v jejich průběhu i po nich,“ uvádí společný text. Lídři 26 zemí se v něm shodli na další finanční podpoře Ukrajiny i na poskytnutí bezpečnostních záruk.
Fico prosadil bod k tranzitu plynu
Stejně jako Orbán hrozil původně vetem i slovenský premiér Robert Fico, který požadoval, aby EU vyzvala Kyjev k obnovení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Do přijatého textu se proto dostal bod vyzývající „Evropskou komisi, Slovensko a Ukrajinu k zesílení snah o nalezení funkčních řešení otázky tranzitu plynu“, přičemž mají zohlednit „obavy vyjádřené Slovenskem“.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek řekl, že je „opatrně optimistický“, že rozhovory mezi Ukrajinou a Spojenými státy mohou vést k pozitivnímu výsledku.
