Schodek rozpočtu by mohl být v příštím roce vyšší než 235 miliard korun obsažených v prvním návrhu, který zamířil na vládu. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) hovořil po schůzi kabinetu o tom, že deficit směřuje k 270 miliardám. Debata ale ještě není u konce. Definitivní je naopak úprava Národního plánu obnovy. Vláda schválila jeho aktualizaci, která obsahuje půjčku od Evropské unie. Díky ní bude na projekty v Česku k dispozici přes 300 miliard korun oproti původně plánovaným 179 miliardám.
Plán obnovy počítá s projekty na ústup od fosilních paliv, na digitalizaci, reformu vzdělávání, řešení dostupného bydlení či rozvoj geriatrické péče. Původně v něm mělo být 179 miliard korun, které by se rozdělovaly pouze ve formě dotací, ale podle nově schválené podoby přibude ještě 137 miliard, které poskytne jako půjčku Evropská unie. Dalších 33,4 miliardy korun chce vláda ještě získat na grantech.
Podle prvotních informací chtěla vláda žádat ještě o více – o 170 miliard korun. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák připustil, že některé resorty musely slevit z požadavků na peníze, které by z evropské půjčky chtěly. Jmenoval ministerstvo školství a také resort práce a sociálních věcí. Ten udělal podle něj velký ústupek, když v plánu modernizace služeb a rozvoje trhu práce zůstalo pět miliard korun.
Pro školství nakonec vláda podle Dvořáka žádá o 40 miliard korun. Na spolufinancování úsporných projektů Nová zelená úsporám chce 20 miliard korun, na renovaci budov a snižování spotřeby deset miliard korun, na renovaci budov ve veřejném sektoru dalších deset. Na reformu dostupného bydlení by chtěla 8,5 miliardy korun, na reformu železničního sektoru 17,6 miliardy korun. Jedná se o největší položky, další jsou v jednotkách miliard, uvedl Dvořák. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) doplnil, že jeho resort například žádá o 3,3 miliardy korun na zlepšení geriatrické péče.
Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně se žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Ten vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027.
ČSSZ by mohla mít nové územní správy
Vládou prošel také návrh na změnu organizace České správy sociálního zabezpečení. Samostatné okresní pobočky by se měly přeměnit na běžná pracoviště. Spadat by měly pod pět nových územních správ – tři v Čechách a dvě na Moravě včetně Vysočiny.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si od změny slibuje rychlejší přesun agendy do méně vytížených míst i úspory za vedoucí místa. Nynější okresní správy mají podle resortu značnou autonomii a ČSSZ podle podkladů k novele „naráží na hranice“ v řízení a kontrole. Ministerstvo v podkladech uvádí, že se jedná „výhradně o provozní změnu“, která se nedotkne klientů. Všechna okresní pracoviště zůstanou otevřená, ujistilo.
Proti záměru se ovšem stavělo ministerstvo financí. Podle něj se neušetří, ale výdaje se zvednou. Odboráři i zaměstnavatelé se obávají zhoršení služeb. Zda se návrh, který nyní prošel vládou, naplní, ukáží až příští měsíce, kdy o jeho osudu rozhodne parlament.
Rozpočet by se měl napřesrok možná dostat k 270miliardovému schodku
Vláda začala jednat i o rozpočtovém rámci pro příští rok. Dosavadní materiály operovaly s deficitem 235 miliard korun.
Dvořák upřesnil, že byl návrh rozpočtu jako takového z programu stažen. „Pokud jde o rámec, byla to hodně hutná debata,“ řekl s tím, že nakonec se dokázali shodnout na rámcovém deficitu 270 miliard korun.
Kabinet se tentokrát sešel v neúplném složení a podle Válka bude o rozpočtu hovořit, až dorazí všichni ministři.
Kabinet ve středu také schválil novelu lékového zákona, který má v budoucnu zamezit opakování nynějšího nedostatku některých léčiv. Prošly i změny pravidel podpory penzijního spoření.
Vláda schválila rovněž návrh na sjednání rámcové dohody se Švýcarskem, která by mohla přinést Česku 76,9 milionu švýcarských franků (1,8 miliardy korun) na programy v oblasti soudržnosti pro roky 2024 až 2029. Kývla i na návrh, podle kterého by obchodníci s nesplácenými úvěry museli získat k tomuto podnikání licenci od České národní banky.
