Sněmovna v úterý znovu schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, který má podle koaličních tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. Poslanci přehlasovali koaliční většinou senátní veto. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali stejně jako sněmovní opozice zejména obavy z politizace i destabilizace státní správy. Sněmovna schválila i zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.
Dolní komora přehlasovala senátní veto hlasy 104 poslanců vládního tábora ANO, SPD a Motoristů ze 173 přítomných zákonodárců. Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
„Respektuji Senát a jeho výhrady, ale jsem přesvědčen o tom, že Česká republika potřebuje modernější a pružnější státní správu, ne další zakonzervování současného systému,“ řekl za předkladatele návrhu zákona Radek Vondráček (ANO).
Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Přechod z veřejnoprávního na soukromoprávní režim je podle Vondráčka jediný možný způsob, jak státní správu zefektivnit.
Zrušení „bazénu“
Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.
Dát výpověď státnímu zaměstnanci, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, bude možné podle předkladatelů z důvodů vymezených zákonem. Ochrany před nezákonným postupem se bude moci úředník domáhat soudní žalobou.
Vedoucí místo ve státní správě budou moci podle zákona zastávat i lidé, kteří dokončili pouze bakalářský studijní program na vysoké škole. Řadovým úředníkům má stačit středoškolské vzdělání.
Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla EU kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu.
Kritika opozice
„Způsob, jakým jste přistoupili k reformě státní správy, není důvěryhodný. Výsledná podoba vyvolává opravdu vážné obavy z politizace naší státní správy,“ prohlásila poslankyně Kateřina Stojanová (Piráti). Ústavnost předlohy by podle ní měl posoudit Ústavní soud.
„Návrh zakládá bezprostřední riziko politizace státní správy a otvírá prostor pro účelové personální změny,“ řekla za Senát Adéla Sucharda Šípová z klubu SEN21 a Piráti.
Protože jde o poslaneckou předlohu, vyhnula se plnohodnotnému hodnocení dopadů a senátoři nemohli posoudit reálná rizika, výhrady ani rozpočtové náklady, uvedla. Šípová kritizovala mimo jiné zrušení nejvyššího státního tajemníka, oslabení služebních komisí a posílení pravomocí ministrů nad úředníky.
Nynější služební zákon není podle Šípové bezchybný, mělo by se podle ní upravit odměňování a záruky kariérního postupu úředníků. Návrh zákona o státních zaměstnancích tyto potíže podle ní jen prohlubuje.
Senátní důvody zamítnutí podpořil v debatě Karel Dvořák (STAN), byť státní správa podle něho modernizaci potřebuje. Koaliční předloha podle Dvořáka oslabuje některé pojistky k ochraně profesionality a stability státní služby.
Úprava pravomocí prezidenta
Sněmovna mimo zákona o státních zaměstnancích znovu schválila zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Vládní poslanci přehlasovali 104 hlasy veto Senátu. Úpravu k omezení prezidentovy kompetence nyní prosadil poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD).
Odpůrci už předem avizovali, že normu v případě přijetí napadnou u Ústavního soudu. Iniciovat to chtějí mimo jiné hnutí STAN, Piráti i kritici z řad senátorů, kteří normě vytýkali „terminologický chaos“ nebo zavedení pětiletého funkčního období pro tajemníky obecních úřadů. Změna, která má platit od 1. listopadu, má podle kritiků usnadnit na obcích povolební výměnu úředníků.
Po přehlasování senátního veta byla schůze sněmovny přerušena do středy, kdy by se poslanci měli zabývat senátním vetem novely stavebního zákona a úpravami zákona o obnovení elektronické evidence tržeb.
Průběh schůze
Úterní schůze sněmovny začala ve 14:00. Koalice již na začátku prosadila, že se jednání může znovu protáhnout do noci, a to kvůli očekávaným opozičním průtahům při schvalování programu schůze. Do debaty k němu se s přednostním řečnickým právem přihlásili zejména zástupci opozičních frakcí, ale i ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
Úpravy programu schůze vyplnily více než pět hodin úvodního dne, opozice neúspěšně žádala desítky změn včetně debat k rozpočtu.
Jako první ze zástupců opozice vystoupil předseda Pirátů Zdeněk Hřib kvůli tomu, že Evropská komise firmám z holdingu Agrofert pozastavila proplácení části dotací kvůli potenciálnímu střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hřib stejně jako další opoziční zástupci rovněž navrhoval probrat důsledky navrhovaného deficitu státního rozpočtu na příští rok.
Předseda ODS Martin Kupka zopakoval, že vláda deficitem rozpočtu porušuje programové prohlášení udržovat schodek veřejných financí pod třemi procenty HDP. Červený namítl, že 97 procent rozpočtu tvoří povinné výdaje, které podle části ekonomů vzrostly za bývalé vlády Petra Fialy (ODS). „Od příštího roku budeme škrtat,“ řekl ministr.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel varoval před odmítnutím dotací pro soukromé a církevní školy, neboť by to znamenalo dotovat zvýšení kapacit veřejných škol. Předseda STAN Vít Rakušan poznamenal, že hypotéky jsou na rozdíl od předvolebních slibů ANO o jejich zlevnění nejdražší za poslední dva roky. Kritizoval snižování rozpočtu Bezpečnostní informační služby či nedostatek peněz školám.
