Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
Vládní strany se shodují na zvýšení spotřebních daní z tabáku a alkoholu, na snížení podpory stavebního spoření nebo na seškrtání některých daňových výjimek. Přou se naopak o zvýšení daně z příjmu pro bohatší lidi. Prosazují to lidovci a Starostové, ODS je proti. Sporné jsou i změny v sazbách DPH. Opozice snahy ušetřit kvituje – ne tak ale způsob, kterým k nim přistupuje vláda. O daňových změnách kabinet podle ANO nepřemýšlí v souvislostech a může tak naopak ekonomiku zpomalit.
Kočárník, který byl ministrem v letech 1992 až 1997, považuje za nutné dělat plošné škrty. „Protože dohodnout jednotlivé výjimky je velký problém,“ poznamenal. Nějaká strategie nicméně podle něj potřeba je. „My jsme tehdy škrtali nějaká procenta, dneska bych to také doporučil ještě pro letošní rozpočet, protože pravděpodobně skončí větším schodkem, pokud se nic neudělá, než je plánováno,“ varoval. S tím, že musí jít o plošné škrty, souhlasí také Nerudová.
Sedmdesát miliard
Cílem připravovaného konsolidačního balíčku je srazit schodek ztrátového státního rozpočtu minimálně o sedmdesát miliard korun. To Nerudová označila za málo ambiciózní cíl. „Abychom začali výrazně snižovat státní dluh, tak by bylo potřeba, abychom skutečně snižovali tempem zhruba jedno až 1,5 procenta HDP ročně,“ řekla. Výčet jednotlivých navrhovaných opatření se podle ní týká jednotek či desítek miliard. „A my potřebujeme konsolidovat v řádu stovek miliard,“ dodala. Podle ní velkou částku, která chybí v rozpočtu, způsobilo zrušení superhrubé mzdy a zrušení daně z převodu nemovitosti.
Zda je sedmdesát miliard dostatečně rychlé tempo, podle Kočárníka závisí na tom, jak se bude vyvíjet letošní rok. „Pětikoalice si to dala jako cíl pro příští rok, nicméně vychází to z údajů, které byly prognózovány na letošní rok a ty jsou trochu jiné,“ upozornil. S tím souhlasí i Švejnar. Podle něj je otázka, jak rychle poroste nebo bude klesat ekonomika.
Podle Švejnara je potřeba opatření dělat tak, aby zvyšovala produktivitu a tempo ekonomického růstu. „Například kdyby se podstatně zeštíhlila státní správa a zlepšila se její funkčnost, tak potom ti lidé, kteří mají momentálně nízkou produktivitu ve státním sektoru, by přešli do soukromého sektoru, kde po nich firmy volají, tak je to win win ve smyslu, že se ušetří a zároveň se dodají věci do produktivní části ekonomiky,“ navrhnul.
Nerudová a Kočárník se shodli na tom, že by měly šetřit resorty. „Každý ministr ví, které výdaje ve své kapitole škrtne s lehkým svědomím a které výdaje škrtnout nechce,“ poznamenala ekonomka. Švejnar souhlasil, že každý šéf resortu ví, kde ušetřit. „Je ale pravděpodobné, že když se udělá funkční analýza, tak že některá ministerstva mohou ušetřit více a některá méně,“ podotkl.
Složitý daňový systém
Zdroj dalších peněz pro státní rozpočet vidí Švejnar v daních z nemovitostí či zvýšení daní z příjmu těch fyzických osob, které jsou ve vyšších příjmových kategoriích. „Tam to nebude mít velký negativní dopad na spotřebu, takže to neomezí růst ekonomiky,“ vysvětlil. Nerudová reagovala, že to vnímá podobně. Podle ní je na místě debata o zvyšování daně z přijmu u vysokopříjmových skupin. Největším neštěstím by podle ní bylo řešení prostřednictvím DPH. „Protože zvyšování DPH má vždy regresivní dopad. To znamená, že skutečně dopadá více na nízkopříjmové poplatníky,“ uvedla. Dodala, že v Česku jsou podprůměrně zdaněny nemovitosti.
Kočárník řekl, že co se týče příjmové daně, je proti progresivnímu zdanění. „U majetkových daní můžeme zvyšovat,“ řekl. Progresivní daň podle něj ale musí být taková, aby do rozpočtu něco přinesla. „Dneska, jak jsou úvahy o té progresi, tak to je pár lidí, kterých by se to týkalo a to pro výnos daně je strašně málo,“ upozornil. S tím souhlasí i Švejnar. Podle Nerudové by se progresivní zdanění nemělo dotknout střední třídy, ale lidí s příjmy nad 150 tisíc měsíčně.
Stát podle Nerudové může také výrazně ušetřit digitalizací. „A ke skutečné digitalizaci státu nemůže dojít, pokud máme tak komplikovaný daňový systém. A já mám trochu pocit, že tady tím rozvrtáváním, tou bonboniérou, kterou máme otevřenou a můžeme si vybrat, dojde zase jen ke složitějšímu daňovému systému,“ uvedla. Také Kočárník se domnívá, že v daňovém systému je potřeba vyloučit výjimky. „Na tom se získá dost peněz,“ poznamenal. Domnívá se, že v daňovém balíčku by měl být poměr šedesát procent úspory na výdajích a čtyřicet procent daně.
