Úsporné kroky chce vláda představit za měsíc. A také změny v DPH

Nahrávám video

Návrh změn u daně z přidané hodnoty i definitivní podobu všech úspor, které mají snížit schodek rozpočtu minimálně o sedmdesát miliard, chce premiér Petr Fiala (ODS) představit zhruba za měsíc. Právě budoucí podoba DPH vyvolává zatím největší diskuse nejen uvnitř vládnoucí pětikoalice, ale i u opozice či odborné a laické veřejnosti.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) preferuje zjednodušení systému DPH a dvě sazby. Tedy zachovat současnou základní sazbu ve výši 21 procent a místo dvou snížených sazeb 15 a 10 procent vytvořit sazbu ve výši 14 procent. 

„Snažíme se ta opatření připravovat takovým způsobem, abychom nejprve šetřili na státu. A až potom bychom se pouštěli do dalších věcí,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podobný názor jako občanští demokraté má TOP 09, lidovci a Starostové se ale kloní k zachování tří tarifů. 

Vývoj příjmů z DPH
Zdroj: ČT24

Tři sazby a přesuny, navrhuje Jurečka

„Současné tři sazby fungují dobře z hlediska sociální podpory zranitelných skupin domácností, je ale na místě bavit se o tom, že některé ty položky by ve snížených sazbách být neměly,“ říká ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Odmítá však do vyšší sazby převést vodné a stočné, i vzhledem k tomu, že se v nedávné minulosti hodně zvyšovalo. Dodává také, že pokud by se některé zboží přesunulo do sazby snížené o jeden procentní bod (například z 15 na 14 procent), tak to zákazník vůbec nepozná. „To se rozpustí v ceně, kterou si nastaví maloobchodník.“

Domnívá se rovněž, že některé položky, například noviny a časopisy, nemají co dělat v současné nejnižší, desetiprocentní sazbě. Také řezané květiny by neměly mít podle něho výhodu snížené sazby. Stejně mluví i místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček; ani on nevidí důvod, proč řezané květiny ve snížené sazbě držet.

Různé představy uvnitř koalice

S konkrétními návrhy přicházejí také Piráti. Slazené nápoje by rádi viděli ve vyšší sazbě, ovoce a zeleninu v té nižší. Sloučenou čtrnáctiprocentní sazbu nepodporují, uvedla jejich místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová.

Na tom, jak vysoká by snížená sazba DPH měla být, v koalici shoda není. Ministr financí sice čtrnáctiprocentní nižší sazbu podporuje, je to podle něj ale až druhá debata. „První debata, která podle mě je důležitější, které služby a produkty mají být v základní sazbě, které ve snížené,“ poznamenal Stanjura. Koaliční dohodu o úsporných opatření chce najít nejpozději první týden v květnu. 

Podle opozice by kabinet nastavený systém sazeb měnit neměl. „Ušetří se něco do státního rozpočtu, ale nakonec budou dopady na ekonomiku tak devastující, že stát může prodělat mnohem víc, než v tuto chvíli krátkodobě ušetří,“ domnívá se místopředsedkyně hnutí ANO a někdejší šéfka státní kasy Alena Schillerová. Pro ponechání současné podoby tří sazeb je i místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. Jednak aby se nezvyšovala inflace a jednak aby byla zachována stabilita cen bydlení a cen energií. 

Sazby DPH
Zdroj: ČT24

Reakce nakladatelů a hoteliérů

Jednání o úsporném balíčku budou v novém týdnu pokračovat. Zapojit se do nich plánuje i prezident republiky Petr Pavel. Možné změny (tedy v jejich případě zvýšení sazby) kritizují některé svazy.

Podle uniklého analytického materiálu by se například sazba DPH u knih mohla zvýšit ze současných deseti procent na čtrnáct. Ředitel marketingu Knih Dobrovský Adam Pýcha upozorňuje, že Česko by se tak dostalo v této oblasti na nejvyšší příčky v Evropě. „A rozhodně by následně nakladatelé a knihkupci museli začít výrazně omezovat svoji knižní produkci,“ domnívá se. 

Ubytovací služby DPH
Zdroj: ČT24

Případné zvýšení sazby DPH by do cen převedli například i hoteliéři. „A to z toho prostého důvodu, že už v současné době se navýšily náklady provozovatelům restaurací a hotelů zhruba o čtyřicet procent,“ řekl prezident Václav Stárek. 

Prim má hrát omezení výdajů, říká prezidentův poradce Bezděk

Poradce prezidenta republiky a bývalý předseda důchodové komise Vladimír Bezděk se domnívá, že pokud by se šlo na příjmové straně cestou zvyšování DPH, tak je to proinflační faktor. „A inflace je v tuto chvíli, krátkodobě, asi náš největší makroekonomický problém.“ Proto by ji danově administrativními kroky „nepřiživoval.“

Hlavní míru pozornosti při konsolidaci veřejných financí by místo toho zaměřil na výdajovou stranu. „Rétoricky sice neustále opakujeme, že půjdeme cestou omezování výdajů, ale pak analytické dokumenty jsou téměř všechny do jednoho o příjmech.“ Bezděk by aspoň dvě třetiny konsolidace zaměřil na stranu výdajů a tu menší část na stranu příjmů. „A tam bych se vyvaroval opatření, která v konečném důsledku přiživí inflaci.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 3 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 6 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled