Dotační politiku státu je nutno zrevidovat, někde to bude bolet, ale nevyhneme se tomu, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce poradce prezidenta republiky a bývalý předseda důchodové komise Vladimír Bezděk. Ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka hovořil o chystaném zpřísnění při vyplácení dávek v nezaměstnanosti či nutnosti změn u předčasných důchodů. Místopředseda SPD Radim Fiala pak rozlišoval mezi dotacemi nutnými a ideologickými.
„Musíme vzít jeden sektor po druhém a podívat se, kam ty desítky, nebo v součtu vlastně stovky miliard z veřejných rozpočtů tečou a zda tam musí téct,“ soudí Bězděk. Zdůraznil, že nejde konsolidovat veřejné rozpočty bez obětí a bolesti. To se bude podle něho týkat například zemědělství.
Ohroženým kategoriím obyvatel by měla za této situace pomoci konkrétněji zaměřená sociální politika, protože „plošné nástroje jsou drahé“. V sociálním systému by se podle Bezděka mohly ušetřit desítky miliard korun ročně.
Přísnější pravidla pro dávky v nezaměstnanosti
Jurečka se naopak domnívá, že v sociální oblasti lze mluvit maximálně o ušetření jednotek miliard. U dalších oblastí řekl, že „chceme dotace tam, kde mají smysl, například v dopravní infrastruktuře či u energetických úspor, které podpoří konkurenceschopnost firem“.
Dodal, že jeho ministersto chystá změny legislativy, které by měly znamenat přísnější systém například při vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Mělo by se podle něj rozlišovat, zda se člověk ocitl na úřadu práce poprvé za dvacet let, nebo se tam pravidelně vrací. Změny by se měly dotknout i pravidel pro vyplácení předčasných důchodů.
Návrh důchodové reformy chce předložit v květnu, proto o jeho dílčích úpravách odmítal v pořadu poskytnout další informace. Koncepční změny valorizace důchodů a úpravu podmínek pro nárok na předčasné důchody pak hodlá představit na tiskové konferenci v pondělí.
Kde dotace pomáhají a kde je lze škrtnout
Bezděk připomněl vyjádření prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, že česká ekonomika přešla z tržní ekonomiky na dotační. O stejném principu se zmínil i Fiala z SPD, podle něhož činí veřejné výdaje více než padesát procent hrubého domácího produktu. „Musíme se od prodotované země vracet k volnému trhu,“ řekl.
Rozlišuje zároveň mezi dvěma typy dotací: ty nutné (například v dopravě, infrastruktuře, energetice) a ty na ochranu českého podnikání (například zemědělství). „Ale pak jsou dotace zaměřené ideologicky, které nevedou k žádnému budoucímu ekonomickému efektu.“ Jako příklady zmínil normu Euro 7, Green Deal či ukončení některých elektráren.
Také Bezděk soudí, že míra dotací už je příliš velká. Jejich přínos vidí v určitých oblastech, například když motivují soukromý kapitál k cílům, které společnost chce. „Dotace dnes do určité míry projídáme, musíme je nasměřovat investičním směrem a k transformaci ekonomiky, například ke Green Dealu a dekarbonizaci,“ domnívá se. Záleží podle něj na tom, jak se k těmto trendům Evropské unie postavíme, zda v tom budeme hledat růstový či exportní impuls, nebo jen riziko a vyšší ceny.
Bezděk čeká deficit státního rozpočtu přes 300 miliard
Bezděk v další části pořadu řekl, že očekává letošní deficit státního rozpočtu vyšší než 300 miliard korun. Tedy, že nebude dodržen naplánovaný schodek ve výši 295 miliard.
Jurečka neočekává, že by vláda předkládala sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Nevidí problém ani ve snížení odhadu očekávaných výnosů z mimořádných opatření, jak o něm mluvil například ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vzhledem k vývoji na trhu s energiemi bude nižší i potřeba kompenzací lidem a firmám, dodal Jurečka.
Fiala naopak soudí, že by vláda měla předložit novelu státního rozpočtu, která by pokles mimořádných příjmů zohlednila.
Za první čtvrtletí byl rozpočet v rekordním schodku 166,2 miliardy korun.
