V jednáních o balíčku ke konsolidaci veřejných financí budou politici stran vládní koalice pokračovat příští úterý. Debatují o šesti desítkách opatření. Dál počítají s tím, že vybraný soubor kroků k ozdravení financí představí do poloviny května. Po středečním šestihodinovém jednání takzvané K15 ve Strakově akademii to novinářům řekl předseda poslaneckého klubu lidovců Marek Výborný. Premiér Petr Fiala (ODS) už před jednáním avizoval, že shodu během středy neočekává.
„Dneska jsme jednání neuzavřeli. Někam jsme se posunuli. Mám z toho dobrý pocit… Ve hře jsou všechny položky, které v tom konsolidačním balíčku jsou. Je jich asi šedesát. Bavíme se o všech,“ uvedl Výborný. Na čem se vládní politici dohodli, nechtěl přiblížit. Při příchodu na jednání řekl, že dohoda je zhruba na dvou třetinách kroků. Zopakoval, že termín představení balíčku do poloviny května platí.
Premiér před jednáním potvrdil dřívější vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), že většina konsolidačních opatření musí být provedena na výdajové straně rozpočtu. Experti podle něj vyčíslili dopady všech návrhů, se kterými přišli Národní ekonomická rada vlády (NERV), nezávislí ekonomové nebo koaliční strany, a nyní bude na koaličních lídrech, aby je posoudili.
Premiér odmítl komentovat jednotlivá opatření. „Taková debata je nezodpovědná, protože to musí celé vytvářet jeden srozumitelný a navzájem propojený celek,“ podotkl. Cílem vlády podle něj je přijmout taková opatření, která nebudou výrazně poškozovat žádnou sociální skupinu.
Dohodu neočekává ani Výborný, dle Bendy bude jednání dlouhé
Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný při příchodu na koaliční jednání také sdělil, že ve středu dohodu neočekává. Prozradil, že na zhruba dvou třetinách plánovaných konsolidačních opatřeních už je shoda, politici budou řešit parametry těch zbývajících. Zdůraznil však, že dokud není konečná dohoda, nelze věc považovat za uzavřenou. Výsledný balíček podle něj společně představí premiér a předsedové koaličních stran.
Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy zřejmě bude středeční jednání dlouhé, nedokázal ale odhadnout, zda koalice nalezne shodu už ve středu, nebo až na jednání v příštím týdnu. Jednotlivá úsporná opatření nechtěl komentovat.
Šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob přišel na jednání s tím, že považuje za cíl najít úspory sedmdesát miliard korun na straně výdajů. Za jednu z klíčových položek označil hledání úspor v národních dotacích v řádu desítek miliard korun.
Dle předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka nelze zatím odhadnout, jaký bude v konsolidačním balíčku poměr úspor a nových rozpočtových příjmů. Za zásadní považuje to, aby úspory nebyly pouze jednorázové, ale projevovaly se i v dalších letech.
Prezident Petr Pavel při středeční návštěvě Libereckého kraje sdělil, že úspory se musí hledat především na straně výdajů státu. „U toho, jak drahá je státní správa, stát. Teprve následně bychom měli hledat, kde navýšíme příjmy. Zatím úsilí směřuje spíš k tomu, abychom navýšili příjmy,“ upozornil. Prezidentská kancelář se podle něj bude řídit stejnými zásadami úspor, pokud se nějaké obecně ve státní správě dohodnou.
Část opozice souhlasí s rušením některých dotací
Seznam opatření, ze kterého bude koalice vybírat, čítá více než sedmdesát návrhů. Zatímco návrhy na růst daní a dalších odvodů by celkem zvýšily příjmy států o 130 miliard ročně, plán škrtů by snížil výdaje o 56 miliard.
Co se týče plánu Stanjury na seškrtání národních dotací, ty by dle pracovního návrhu resortu financí mohly klesnout až o třicet miliard korun. Pro rušení některých z nich by kabinet získal podporu i části opozice. „Jsou národní dotace, které směřují k soukromým podnikům a podobně, tam určitě je prostor to seškrtat, protože dochází ke křivení trhu,“ soudí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Koaliční seznam možných změn také obsahuje například zdražení dálničních známek, tu pro osobní automobil nejspíš na 2300 korun, či omezení studentských slev na jízdné ve veřejné dopravě. Kabinet by tím mohl získat do státního fondu dopravní infrastruktury až šest miliard.
Podle hnutí ANO vláda nemá jasno, jak bude země vypadat po případném prosazení úsporných návrhů. „Jinak to vnímá KDU-ČSL, jinak ODS, jinak ostatní. To znamená – tady nijak neočekávejme, že se tato sestava dokáže sjednotit na nějaké hospodářské vizi,“ okomentoval místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
Havlíček později v pořadu 90′ ČT24 prohlásil, že nelze rozpočet postavit jen na škrtech. „To je cesta bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. Já rozumím tomu, že se škrtat musí, ale zároveň se musí zabezpečit prostředí pro budoucí příjmy, a ne to, že demotivují lidi, firmy a za pár let tu nebudeme mít z čeho ten hrubý domácí produkt vyskládat,“ uvedl s tím, že je principiálně proti zvyšování daní.
Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček v pořadu podotkl, že je rovněž proti zvyšování daní. Je podle něj potřeba v první řadě šetřit na státu, na provozu a škrtat zbytečné dotace, které směřují k podnikatelům. „Nikdo samozřejmě nechce brát lidem, kteří jsou v tíživé situaci, sociální dávky. Ale problém veřejných financí je natolik hluboký, že se škrty dotknou leckoho z nás,“ uvedl s tím, že je složité škrty udělat tak, aby nikoho nebolely. Zároveň jsou podle něj nutné, aby stát nezbankrotoval.
Klára Kalíšková z think tanku IDEA při CERGE-EI a Fakulty informatiky a statistiky VŠE podotkla, že zvyšování daní je nezbytné. „Český daňový systém má specifika, která nejsou úplně dobrá,“ uvedla. Jedno z nich je podle ní to, že zdanění nejnižší pětiny zaměstnanců je kolem 35 procent, zatímco u nejvyšší pětiny je to 40 procent. „Ten rozdíl pěti bodů je opravdu velmi nízký,“ uvedla s tím, že v okolních státech je rozdíl deseti bodů běžný. Největší zásah do rozpočtu v posledních letech bylo podle ní zrušení superhrubé mzdy.
