Vládní strany se prý přiblížily dohodě na úsporném balíčku pro příští rok. Podle informací ČT koaliční lídři na středečním uzavřeném zasedání probírali hlavně snižování státních výdajů. Řešili konkrétně třeba škrty v národních dotacích, snižování počtu úředníků nebo efektivnější vyplácení některých dávek. Cílem je srazit schodek ztrátového státního rozpočtu minimálně o sedmdesát miliard korun. Ani po středě se však neshodnou například na zvýšení daně z příjmu pro bohatší lidi.
Pokrok v přípravě škrtů i daňových změn. Koalice se prý dohodla na postoji k většině návrhů úspor
5 minut
Události: Koalice přípravuje škrty i daňové změny
„To včerejší (středeční – pozn. red.) jednání bylo velmi věcné, velmi rozumné a velmi konsenzuální v řadě věcí. Shoda je na řadě věcí a je dalekosáhlá, ale dokud nemáme celek, dokud nemáme shodu na všem, nemá to smysl komentovat,“ sdělil premiér Petr Fiala (ODS).
„Nemůžeme žít s takovými deficity, které nám nechala předcházející vláda, musíme postupně dostat prostředky pod kontrolu,“ doplnil.
„Myslím si, že není dobré, když pouštíme nějaké dílčí informace. Ale mohu říct, že se určitě na konsolidačním balíčku jako vláda dohodneme,“ dodal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Jednání koaličních špiček začalo ve středu ve tři odpoledne a skončilo po deváté večer. Ani po něm ale lídři vládních stran nechtěli výsledky komentovat. Vládní politici na jednání vybírali ze seznamu návrhů celkem za 186 miliard korun – 130 miliard z nich by znamenalo zvýšení daní či odvodů, zbylých 56 miliard pak snížení výdajů.
Podle informací ČT koalice ve středu většinu času řešila rozpočtové škrty, hlavně snižování národních dotací.
ODS je proti vyššímu zdanění bohatých
Koaliční lídři ale ve středu mluvili i o možném růstu daní. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) už ve středu večer ČT řekl, že by jeho strana chtěla zvýšit odvody z příjmu bohatým lidem. „Za mě je třeba minimálně debata o tom, že dnes zvýšíme třiadvacetiprocentní zdanění u příjmů nad 161 tisíc korun měsíčně,“ uvedl Jurečka.
Člen rozpočtového výboru sněmovny Michael Kohajda (KDU-ČSL) předpokládá, že strana bude na vyšším zdanění bohatých trvat, ale „nerozbije kvůli tomu koalici“. „Pro nás je důležité, aby tady existovala solidarita mezi bohatými a chudšími a jedním z jejích projevů je progresivní zdanění,“ sdělil v pořadu 90' ČT24 s tím, že i dnes máme solidární přirážku u příjmové daně.
Růst daně bohatých zaměstnanců a živnostníků by podpořili i Starostové a nezávislí. Fiala ve čtvrtek ve Strakově akademii po jednání s ministryní pro vědu a výzkum Helenou Langšádlovou (TOP 09) zopakoval, že jeho strana zvyšování přímých daní nechce. Odmítá i jakékoli úvahy o progresivnějším zdanění.
„Nechceme zvyšovat celkové daňové zatížení a nechceme sahat do daní z příjmu fyzických osob,“ prohlásil Fiala.
Návrhy na snížení deficitu veřejných financí
Také místopředseda hnutí SPD Radim Fiala je proti progresivnímu zdanění. „Vládní koalice říká, že je to zdanění pro bohaté lidi, ale já se obávám, že by se z toho stalo časem zdanění i té střední vrstvy, že by to šlo pořád níž a níž,“ sdělil v 90' ČT24. Stát by měl podle něj šetřit na své obsluze, kde by se měly snižovat výdaje.
„Vůbec není na místě zvyšovat výdaje na obranu na dvě procenta HDP, protože na to prostě Česká republika nemá. Musíme vycházet z našich reálných možností a už tady tím pádem hovořím o desítkách miliard úspor,“ uvedl předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Opoziční hnutí ANO vládě vytýká, že plán snížit v příštím roce deficit o sedmdesát miliard je příliš ambiciózní. Samo by snižovalo schodek pomaleji. „To by odpovídalo při dnešním stavu HDP zhruba nějakým 45 miliardám ročně. Ale nezadusit ekonomiku, neporušit sociální smír,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Vládní koalice bude pokračovat v jednání o úsporném balíčku pro příští rok v úterý v Poslanecké sněmovně. Definitivní dohodu by premiér Petr Fiala rád oznámil v polovině května.
40 minut
Vláda jedná o snížení strukturálního deficitu rozpočtu
Složitější debata o DPH
Vládní politici už deklarovali dohodu u několika dalších úsporných opatření. Souhlasí s rušením některých daňových výjimek, třeba slev pro studenty nebo odboráře. Očekává se i hladké schválení vyšší spotřební daně z tabáku či alkoholu. Koalice se shoduje i na omezení podpory stavebního spoření.
Výrazný nesouhlas není ani v případě snížení národních dotací v objemu až třiceti miliard korun. Zástupci vlády už oznámili i rušení finančních úřadů a omezení počtu pracovníků ve státní sféře. Shoda je také na plánu zdražit dálniční známky. Nejčastěji se mluví o ceně 2300 korun za roční kupón pro osobní automobil.
Složitější debata se naopak vede třeba o úpravě DPH, včetně návrhu na vytvoření dvou sazeb místo současných tří. Kritiky uvnitř koalice má i rušení daňové slevy na manželku či manžela.
Komentátor: Je to naprostý chaos
Komentátor Aktuálně.cz David Klimeš ve vysílání ČT24 upozornil na rozpor, který podle něj panuje mezi tím, jak „klidně, věcně a konsensuálně vystupuje Fiala, a mezi tím, že v ekonomických a sociálních návrzích je naprostý chaos“.
„Každý týden uniká nějaký nový pracovní materiál a z toho zjevně vyplývá, že tam nejsou žádné politické limity, ve kterých se mají propočítávat jednotlivé varianty. Je možné úplně všechno. Z toho pramení poměrně velká deziluze z ekonomické a sociální kompetence této vlády i u voličů, kteří ji dostali tam, kde nyní je,“ sdělil komentátor.
Ideologické pozice jednotlivých stran podle Klimeše neumožňují žádné racionální řešení. „Pokud ODS bude nadále trvat na tom, že se nebudou zvyšovat daně, a zároveň je všem jasné, že s 300miliardovým schodkem se daně musí nějak zvyšovat, tak se dál nepohneme. Pokud Jurečka bude trvat na progresivním zdanění a všichni ostatní ne, tak se také nikam nepohneme. Pokud někdo bude říkat, že se má zvýšit DPH, a přitom tu základní sazbu už máme velmi vysokou, tak se také nikam nepohneme,“ dodává.
8 minut
Komentátor David Klimeš o vládním konsolidačním balíčku
Podle Klimeše „silně selhává“ ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který „nemusí být elitní ekonom, ale musí udat mantinely, aby některé koaliční strany věděly, za co má smysl bojovat a za co už třeba ne.“ „Tady je zásadní problém, že spolu se zrušením superhrubé mzdy se brutálně snížily daně, aniž by se stát proškrtal na stejnou částku. To je v dnešních cenách už hodně přes sto miliard,“ dodává.
Pokud podle něj vláda přestane tvrdit, že „mít nejnižší podíl příjmových daní na celkovém daňovém výběru v Evropě je pravicové a má to tak být, tak se posuneme dál“. Pokud ne, tak se podle Klimeše budeme dál zadlužovat.
