Daňových výjimek je příliš, souhlasí Schillerová s Jurečkou. Na některých konsolidačních krocích by se shodli

Nahrávám video
Marian Jurečka a Alena Schillerová hovořili o vládních návrzích úsporných opatření
Zdroj: ČT24

Vládní koalice ve středu jednala o podobě konsolidačního balíčku, finální soubor opatření oznámí do poloviny května. Mezi možnými opatřeními je například rušení některých daňových výjimek. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž určité z nich nedávají logiku a vláda je bude muset zrušit. S tím souhlasí i předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Systém je daňovými výjimkami zaplevelený,“ prohlásila  v pořadu Události, komentáře. Oba by se shodli i na některých dalších diskutovaných záležitostech, jako je třeba zrušení určitých národních dotací.

Vládní koalice se ve středu sice na podobě konsolidačního balíčku nedohodla, „ale posunujeme se kupředu, některá témata už dokážeme uzavírat. Ale platí to podstatné, co jsme řekli. Finální podobu zveřejníme, až bude dohodnuto vše. Zatím tady běhají různé spekulace,“ podotkl ministr.

„Když jsem viděla ty materiály, které unikly třeba před čtrnácti dny, to byl jasný politický materiál. (…) To nebyl žádný analytický materiál, protože úředník ty položky nevybírá. Úředník je ocení, ale tam už byly vybrané,“ soudí Schillerová. 

Jurečka si myslí, že se s opozicí na některých opatřeních shodnout dokáže. „V některých agendách umíme zeštíhlit počty státních úředníků, někde to provázat efektivně s digitalizací… Myslím, že také umíme udělat shodu na tom, že systém národních dotací zasluhuje určitou míru revize,“ vyjmenoval ministr.

Otázkou však dle Jurečky je, jestli opozice nechce být vůči vládě kritická za každou cenu. „To je otázkou, jak to opozice vnímá,“ upozornil. „Zatím to, co vypadlo z vlády, bylo za mě špatně,“ namítla Schillerová.

„Ale ať jsem konstruktivní, máme tady již dlouho nějaký materiál NERVu, (…) a tam je celá řada položek, které už mohly být v legislativním procesu. Bavme se třeba o spotřebních daních ze závislostí, bavme se o dani z hazardu — byť ta tam není, ale my bychom ji podpořili. Bavme se o celé řadě daňových výjimek, ale ne těch sociálního charakteru,“ doplnila s tím, že to jsou věci, na kterých by se opozice s vládou mohla domluvit.

Digitalizace, o které hovořil Jurečka, je podle Schillerové klíčovou cestou, jak zeštíhlit stát. „Ale zatím nejsou žádné konkrétní kroky,“ upozornila. S rušením některých národních dotací by také neměla problém.

Znovuzavedení nemocenského pojištění

Seznam opatření, ze kterého koalice vybírá, čítá více než sedmdesát návrhů. Zatímco návrhy na růst daní a dalších odvodů by celkem zvýšily příjmy státu o 130 miliard ročně, plán škrtů by snížil výdaje o 56 miliard.

„Tam, kde se to nebude asociálně dotýkat lidí z ohrožených skupin, jako jsou rodiny s dětmi, senioři či osoby se zdravotním postižením, tam vidím prostor pro úpravy v oblasti daní,“ okomentoval ministr.

O čem vláda uvažuje, je například znovuzavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance. „Nebudu komentovat žádné konkrétní opatření z hlediska toho, jestli jsme o něm jednali nebo toho, jestli je o něm rozhodnuto. (…) Co z pohledu KDU-ČSL platí, tak odmítáme nápady, které tady zaznívaly, na znovuzavedení karenční doby,“ ujasnil Jurečka.

Nemocenský systém se dostal do deficitu a toto opatření je jedním z analytických podkladů, o kterém se vede debata, doplnil. „Není to nic, o čem by se dopředu rozhodlo,“ upozornil ministr s tím, že seznam možných opatření obsahuje i takové, které nenavrhovala žádná strana vládní koalice, nýbrž například ekonomové z Národní ekonomické rady vlády (NERV) či jiní odborníci.

„Ministr říká, že je proti zavedení karenční doby, ale to jsou dvě spojené nádoby. To znamená, že jestliže by byla zavedena, tak by se v souvislosti s tím zavedla nemocenská pro zaměstnance,“ zhodnotila Schillerová. „Osobně jsem proti, protože máme propad reálných mezd, v roce 2022 to bylo sedm a půl procenta, největší ze všech zemí OECD,“ podotkla.

Daňové výjimky a progresivní zdanění příjmů fyzických osob

Mezi opatřeními, o kterých se také vede debata, je rušení některých daňových výjimek. Podle Jurečky určité z nich nedávají logiku. „Když si vezmete obrovské množství výjimek u daně z fyzických osob, tak je to opravdu velmi široká škála. A tady říkáme, že některé z nich opravdu budeme redukovat,“ prozradil Jurečka.

Systém je daňovými výjimkami zaplevelený, souhlasí Schillerová. „Zejména různých lobbistických skupin, je třeba se jich nebát. (…) Ale velká část daňových výjimek je sociálního charakteru. Já jsem od pětikoalice vnímala, že nebudou chtít rušit výjimky sociálního charakteru,“ uvedla s tím, že podle ní jde například o zmiňovanou slevu na nepracující manželku či manžela.

Někteří odborníci také navrhují zavedení progresivního zdanění od středních příjmů fyzických osob. „My za KDU-ČSL jsme opakovaně říkali, že bychom rádi znovuzavedli progresivní zdanění fyzických osob společně se společným zdaněním manželů,“ podotkl Jurečka.

Musíme rozdělit daňovou zátěž tak, aby umožňovala rozumnou míru solidarity, doplnil. „Za mě třeba debata minimálně o tom, že zvýšíme třiadvacetiprocentní zdanění u příjmů nad 161 tisíc korun měsíčně, je na místě,“ prohlásil.

„To klidně zvednout můžeme,“ reagovala Schillerová. „Ale upozorňuji, že nikdy se daně nedají řešit bez dat. (…) Je potřeba si uvědomit, že je to strašně málo lidí. To systému nepomůže,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 9 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 9 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
1. 5. 2026

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
1. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
1. 5. 2026
Načítání...