Daňových výjimek je příliš, souhlasí Schillerová s Jurečkou. Na některých konsolidačních krocích by se shodli

Nahrávám video
Marian Jurečka a Alena Schillerová hovořili o vládních návrzích úsporných opatření
Zdroj: ČT24

Vládní koalice ve středu jednala o podobě konsolidačního balíčku, finální soubor opatření oznámí do poloviny května. Mezi možnými opatřeními je například rušení některých daňových výjimek. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž určité z nich nedávají logiku a vláda je bude muset zrušit. S tím souhlasí i předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Systém je daňovými výjimkami zaplevelený,“ prohlásila  v pořadu Události, komentáře. Oba by se shodli i na některých dalších diskutovaných záležitostech, jako je třeba zrušení určitých národních dotací.

Vládní koalice se ve středu sice na podobě konsolidačního balíčku nedohodla, „ale posunujeme se kupředu, některá témata už dokážeme uzavírat. Ale platí to podstatné, co jsme řekli. Finální podobu zveřejníme, až bude dohodnuto vše. Zatím tady běhají různé spekulace,“ podotkl ministr.

„Když jsem viděla ty materiály, které unikly třeba před čtrnácti dny, to byl jasný politický materiál. (…) To nebyl žádný analytický materiál, protože úředník ty položky nevybírá. Úředník je ocení, ale tam už byly vybrané,“ soudí Schillerová. 

Jurečka si myslí, že se s opozicí na některých opatřeních shodnout dokáže. „V některých agendách umíme zeštíhlit počty státních úředníků, někde to provázat efektivně s digitalizací… Myslím, že také umíme udělat shodu na tom, že systém národních dotací zasluhuje určitou míru revize,“ vyjmenoval ministr.

Otázkou však dle Jurečky je, jestli opozice nechce být vůči vládě kritická za každou cenu. „To je otázkou, jak to opozice vnímá,“ upozornil. „Zatím to, co vypadlo z vlády, bylo za mě špatně,“ namítla Schillerová.

„Ale ať jsem konstruktivní, máme tady již dlouho nějaký materiál NERVu, (…) a tam je celá řada položek, které už mohly být v legislativním procesu. Bavme se třeba o spotřebních daních ze závislostí, bavme se o dani z hazardu — byť ta tam není, ale my bychom ji podpořili. Bavme se o celé řadě daňových výjimek, ale ne těch sociálního charakteru,“ doplnila s tím, že to jsou věci, na kterých by se opozice s vládou mohla domluvit.

Digitalizace, o které hovořil Jurečka, je podle Schillerové klíčovou cestou, jak zeštíhlit stát. „Ale zatím nejsou žádné konkrétní kroky,“ upozornila. S rušením některých národních dotací by také neměla problém.

Znovuzavedení nemocenského pojištění

Seznam opatření, ze kterého koalice vybírá, čítá více než sedmdesát návrhů. Zatímco návrhy na růst daní a dalších odvodů by celkem zvýšily příjmy státu o 130 miliard ročně, plán škrtů by snížil výdaje o 56 miliard.

„Tam, kde se to nebude asociálně dotýkat lidí z ohrožených skupin, jako jsou rodiny s dětmi, senioři či osoby se zdravotním postižením, tam vidím prostor pro úpravy v oblasti daní,“ okomentoval ministr.

O čem vláda uvažuje, je například znovuzavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance. „Nebudu komentovat žádné konkrétní opatření z hlediska toho, jestli jsme o něm jednali nebo toho, jestli je o něm rozhodnuto. (…) Co z pohledu KDU-ČSL platí, tak odmítáme nápady, které tady zaznívaly, na znovuzavedení karenční doby,“ ujasnil Jurečka.

Nemocenský systém se dostal do deficitu a toto opatření je jedním z analytických podkladů, o kterém se vede debata, doplnil. „Není to nic, o čem by se dopředu rozhodlo,“ upozornil ministr s tím, že seznam možných opatření obsahuje i takové, které nenavrhovala žádná strana vládní koalice, nýbrž například ekonomové z Národní ekonomické rady vlády (NERV) či jiní odborníci.

„Ministr říká, že je proti zavedení karenční doby, ale to jsou dvě spojené nádoby. To znamená, že jestliže by byla zavedena, tak by se v souvislosti s tím zavedla nemocenská pro zaměstnance,“ zhodnotila Schillerová. „Osobně jsem proti, protože máme propad reálných mezd, v roce 2022 to bylo sedm a půl procenta, největší ze všech zemí OECD,“ podotkla.

Daňové výjimky a progresivní zdanění příjmů fyzických osob

Mezi opatřeními, o kterých se také vede debata, je rušení některých daňových výjimek. Podle Jurečky určité z nich nedávají logiku. „Když si vezmete obrovské množství výjimek u daně z fyzických osob, tak je to opravdu velmi široká škála. A tady říkáme, že některé z nich opravdu budeme redukovat,“ prozradil Jurečka.

Systém je daňovými výjimkami zaplevelený, souhlasí Schillerová. „Zejména různých lobbistických skupin, je třeba se jich nebát. (…) Ale velká část daňových výjimek je sociálního charakteru. Já jsem od pětikoalice vnímala, že nebudou chtít rušit výjimky sociálního charakteru,“ uvedla s tím, že podle ní jde například o zmiňovanou slevu na nepracující manželku či manžela.

Někteří odborníci také navrhují zavedení progresivního zdanění od středních příjmů fyzických osob. „My za KDU-ČSL jsme opakovaně říkali, že bychom rádi znovuzavedli progresivní zdanění fyzických osob společně se společným zdaněním manželů,“ podotkl Jurečka.

Musíme rozdělit daňovou zátěž tak, aby umožňovala rozumnou míru solidarity, doplnil. „Za mě třeba debata minimálně o tom, že zvýšíme třiadvacetiprocentní zdanění u příjmů nad 161 tisíc korun měsíčně, je na místě,“ prohlásil.

„To klidně zvednout můžeme,“ reagovala Schillerová. „Ale upozorňuji, že nikdy se daně nedají řešit bez dat. (…) Je potřeba si uvědomit, že je to strašně málo lidí. To systému nepomůže,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stávající bloky Dukovan mohou fungovat až do roku 2067, řekl Havlíček

Stávající jaderné bloky v Dukovanech bude podle analýzy možné provozovat až 80 let, tedy do roku 2067, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nyní mají povolení do roku 2035. Skupina ČEZ pokračuje v diverzifikaci dodavatelů paliva pro jaderné elektrárny. Bude spolupracovat na vývoji palivových souborů nové generace pro reaktory dukovanského typu s francouzskou firmou Framatome a dalšími evropskými provozovateli. V Dukovanech zatím slouží ruské palivo TVEL.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ceny na čerpacích stanicích v podstatě nerostou, tvrdí Schillerová. Skopeček vyčítá nekoncepčnost

Na čerpacích stanicích v Česku platí cenová regulace. Resort financí stanovuje na každý den maximální ceny pohonných hmot. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) argumentovala, že vládní opatření fungují a cena dle ní „v podstatě neroste“. Kabinet se prý snažil zakročit proti vysokým maržím prodejců. Naopak místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítl, že se vláda chová „od samého začátku nekoncepčně“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Průměrná sazba hypoték je podle Hypoindexu nejvýše od roku 2024

Průměrná sazba hypoték počátkem dubna výrazně meziměsíčně stoupla o 0,29 bodu na 5,18 procenta, reagovala na dopady konfliktu na Blízkém východě. Je tak nejvýše od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro osmdesát procent hodnoty nemovitosti.
včera v 00:17

Ministerstvo financí pro čtvrtek mírně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny paliv ve čtvrtek oproti středě mírně klesnou, rozhodlo ministerstvo financí. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 koruny, benzinu za 43,05 koruny. Současný limit je 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Čerpací stanice se zavedení stropu přizpůsobují. Platí rovněž limit na marže obchodníků s palivy.
8. 4. 2026Aktualizováno8. 4. 2026

Vládní opatření proti cenám paliv jsou drahá a neefektivní, myslí si Kalousek

Nárůst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě teprve začíná, domnívá se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Víc než energie a paliva ho však trápí cena hnojiv, která podle něj ovlivní začínající jarní práce. Proto očekává, že kvůli aktuální krizi budou potraviny za rok dražší. Kalousek byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaném Jiřím Václavkem, kde se vyjádřil také k možné konsolidaci státního rozpočtu a sporu prezidenta s vládou ohledně zastupování na summitu NATO.
8. 4. 2026

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
8. 4. 2026Aktualizováno8. 4. 2026
Načítání...