Daňových výjimek je příliš, souhlasí Schillerová s Jurečkou. Na některých konsolidačních krocích by se shodli

Nahrávám video

Vládní koalice ve středu jednala o podobě konsolidačního balíčku, finální soubor opatření oznámí do poloviny května. Mezi možnými opatřeními je například rušení některých daňových výjimek. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž určité z nich nedávají logiku a vláda je bude muset zrušit. S tím souhlasí i předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Systém je daňovými výjimkami zaplevelený,“ prohlásila  v pořadu Události, komentáře. Oba by se shodli i na některých dalších diskutovaných záležitostech, jako je třeba zrušení určitých národních dotací.

Vládní koalice se ve středu sice na podobě konsolidačního balíčku nedohodla, „ale posunujeme se kupředu, některá témata už dokážeme uzavírat. Ale platí to podstatné, co jsme řekli. Finální podobu zveřejníme, až bude dohodnuto vše. Zatím tady běhají různé spekulace,“ podotkl ministr.

„Když jsem viděla ty materiály, které unikly třeba před čtrnácti dny, to byl jasný politický materiál. (…) To nebyl žádný analytický materiál, protože úředník ty položky nevybírá. Úředník je ocení, ale tam už byly vybrané,“ soudí Schillerová. 

Jurečka si myslí, že se s opozicí na některých opatřeních shodnout dokáže. „V některých agendách umíme zeštíhlit počty státních úředníků, někde to provázat efektivně s digitalizací… Myslím, že také umíme udělat shodu na tom, že systém národních dotací zasluhuje určitou míru revize,“ vyjmenoval ministr.

Otázkou však dle Jurečky je, jestli opozice nechce být vůči vládě kritická za každou cenu. „To je otázkou, jak to opozice vnímá,“ upozornil. „Zatím to, co vypadlo z vlády, bylo za mě špatně,“ namítla Schillerová.

„Ale ať jsem konstruktivní, máme tady již dlouho nějaký materiál NERVu, (…) a tam je celá řada položek, které už mohly být v legislativním procesu. Bavme se třeba o spotřebních daních ze závislostí, bavme se o dani z hazardu — byť ta tam není, ale my bychom ji podpořili. Bavme se o celé řadě daňových výjimek, ale ne těch sociálního charakteru,“ doplnila s tím, že to jsou věci, na kterých by se opozice s vládou mohla domluvit.

Digitalizace, o které hovořil Jurečka, je podle Schillerové klíčovou cestou, jak zeštíhlit stát. „Ale zatím nejsou žádné konkrétní kroky,“ upozornila. S rušením některých národních dotací by také neměla problém.

Znovuzavedení nemocenského pojištění

Seznam opatření, ze kterého koalice vybírá, čítá více než sedmdesát návrhů. Zatímco návrhy na růst daní a dalších odvodů by celkem zvýšily příjmy státu o 130 miliard ročně, plán škrtů by snížil výdaje o 56 miliard.

„Tam, kde se to nebude asociálně dotýkat lidí z ohrožených skupin, jako jsou rodiny s dětmi, senioři či osoby se zdravotním postižením, tam vidím prostor pro úpravy v oblasti daní,“ okomentoval ministr.

O čem vláda uvažuje, je například znovuzavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance. „Nebudu komentovat žádné konkrétní opatření z hlediska toho, jestli jsme o něm jednali nebo toho, jestli je o něm rozhodnuto. (…) Co z pohledu KDU-ČSL platí, tak odmítáme nápady, které tady zaznívaly, na znovuzavedení karenční doby,“ ujasnil Jurečka.

Nemocenský systém se dostal do deficitu a toto opatření je jedním z analytických podkladů, o kterém se vede debata, doplnil. „Není to nic, o čem by se dopředu rozhodlo,“ upozornil ministr s tím, že seznam možných opatření obsahuje i takové, které nenavrhovala žádná strana vládní koalice, nýbrž například ekonomové z Národní ekonomické rady vlády (NERV) či jiní odborníci.

„Ministr říká, že je proti zavedení karenční doby, ale to jsou dvě spojené nádoby. To znamená, že jestliže by byla zavedena, tak by se v souvislosti s tím zavedla nemocenská pro zaměstnance,“ zhodnotila Schillerová. „Osobně jsem proti, protože máme propad reálných mezd, v roce 2022 to bylo sedm a půl procenta, největší ze všech zemí OECD,“ podotkla.

Daňové výjimky a progresivní zdanění příjmů fyzických osob

Mezi opatřeními, o kterých se také vede debata, je rušení některých daňových výjimek. Podle Jurečky určité z nich nedávají logiku. „Když si vezmete obrovské množství výjimek u daně z fyzických osob, tak je to opravdu velmi široká škála. A tady říkáme, že některé z nich opravdu budeme redukovat,“ prozradil Jurečka.

Systém je daňovými výjimkami zaplevelený, souhlasí Schillerová. „Zejména různých lobbistických skupin, je třeba se jich nebát. (…) Ale velká část daňových výjimek je sociálního charakteru. Já jsem od pětikoalice vnímala, že nebudou chtít rušit výjimky sociálního charakteru,“ uvedla s tím, že podle ní jde například o zmiňovanou slevu na nepracující manželku či manžela.

Někteří odborníci také navrhují zavedení progresivního zdanění od středních příjmů fyzických osob. „My za KDU-ČSL jsme opakovaně říkali, že bychom rádi znovuzavedli progresivní zdanění fyzických osob společně se společným zdaněním manželů,“ podotkl Jurečka.

Musíme rozdělit daňovou zátěž tak, aby umožňovala rozumnou míru solidarity, doplnil. „Za mě třeba debata minimálně o tom, že zvýšíme třiadvacetiprocentní zdanění u příjmů nad 161 tisíc korun měsíčně, je na místě,“ prohlásil.

„To klidně zvednout můžeme,“ reagovala Schillerová. „Ale upozorňuji, že nikdy se daně nedají řešit bez dat. (…) Je potřeba si uvědomit, že je to strašně málo lidí. To systému nepomůže,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 10 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 12 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
včera v 06:30

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...