Rozdělení Československa strana 2 z 2

Češi považují za nejdůležitější témata současnosti migraci, důchody a státní dluh, zatímco Slováci spíše ekonomiku, nezaměstnanost a stav zdravotnictví. Češi jsou také výrazně skeptičtější k Evropské unii a především k euru. Vyplývá to z průzkumu „Česká republika a Slovensko, 25 let po rozdělení“ agentury Median.

V Česku a na Slovensku i po 25 letech od rozdělení státu většinou platí, že Čech se Slovákem nepotřebují při rozhovoru tlumočníka. Jazykovědci se nicméně shodují, že lépe rozumí druhému jazyku Slováci, kteří se hlavně díky médiím dostanou s češtinou ve své zemi více do kontaktu. Problém ale může nastat za dvacet či třicet let. Generace, které už v prostředí obou jazyků nevyrůstaly, začínají mít s porozuměním problémy.

Politoložka a bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, místopředseda KSČM Josef Skála, herečka a diplomatka Magda Vašáryová, režisér a bývalý předseda KSČM Jiří Svoboda, herec a bývalý politik Milan Kňažko. ČT24 se ptá osobností, jak hodnotí rozdělení Československa po pětadvaceti letech.

Pětadvacet let od rozdělení Československa působí v Praze desítky slovenských umělců. Nejvíce jich slaví úspěchy v oblasti divadla nebo filmu. U řady snímků se také Češi a Slováci sejdou jako koproducenti.

Historik Jiří Pernes, profesorka a politoložka Soňa Szomolányiová, poslanec Marek Benda (ODS), historik Miroslav Vaněk. ČT24 se ptá osobností, jak hodnotí rozdělení Československa po pětadvaceti letech.

Dvacet pět let po rozpadu Československa je Slovensko zemí jasně proevropskou, kde se ovšem šíří protiamerická rétorika a stát tíhne ke Kremlu. V pořadu Interview ČT24 to řekl bývalý předseda Slovenské národní rady František Mikloško. Část společnosti podle něj přitahuje vůdcovský princip, za nejvážnější problém ale považuje to, že k vládě v čele s levicovou stranou SMER-SD Roberta Fica neexistuje reálná alternativa.

Michal Viewegh, Juraj Jakubisko, Milan Lasica, Anna Šišková, Richard Müller, Adéla Vinczeová, dříve Banášová. ČT24 se ptá osobností, jak hodnotí rozdělení Československa po pětadvaceti letech.

Co všechno se dělo před 25 lety, kdy ještě doznívala „sametová revoluce“ a zároveň začínala jiná, národnostní revolta? V peněženkách šustily kolkované bankovky, úředníci kreslili hranici, která rozdělí Česko a Slovensko. Připomeňte si to bouřlivé období v kvízu. Správné odpovědi zjistíte po rozkliknutí boxů.

Nejvíc ústrků si Češi, kteří zůstali po rozpadu Československa na východě, prožili hned zkraje devadesátých let. Dnes k sobě ale Češi a Slováci mají znovu blízko, myslí si obyvatelé Slovenska s českými kořeny.

V zatím posledním poměřování ekonomických sil Česko nad Slovenskem zvítězilo. Jeho hospodářství vzrostlo ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,5 procenta, zatímco slovenské o 3,3 procenta. Od roku 1993, kdy se obě země po rozdělení Československa vydaly na samostatné dráhy, však Slovensko až na výjimky vykazovalo větší přírůstky hrubého domácího produktu. Příští týden to bude 25 let, co předsedové české a slovenské vlády, Václav Klaus a Vladimír Mečiar, podepsali dohodu o rozdělení společného státu Čechů a Slováků. Ekonomickému vývoji obou zemí se budou věnovat také dnešní Události, komentáře ve 22 hodin.

Před 25 lety začalo Československo směřovat ke svému rozpadu. Václav Havel 20. července 1992 abdikoval na funkci federálního prezidenta vzápětí poté, co Slovenská národní rada vyhlásila svrchovanost. Vývoj pak už jednoznačně směřoval k rozdělení státu. Podle bývalých premiérů Česka a Slovenska Vladimíra Špidly a Ivety Radičové mu však mělo předcházet referendum, politici podle nich neměli k rozdělení mandát.

Rozpad československé federace, o kterém začaly před pětadvaceti lety jednat vlády Václava Klause a Vladimíra Mečiara, připravil Česko o potřebnou názorovou pluralitu a širší pohled na Evropu, než jen z ryze národní pozice. V Interview ČT24 to prohlásil někdejší ministr vnitra Jan Ruml.

Přesně před pětadvaceti lety vyhlásila Slovenská národní rada deklaraci o svrchovanosti. Znamenala první krok k rozdělení společného státu, které přišlo o půl roku později. Ještě 17. července 1992 ohlásil demisi prezident Václav Havel. Na Slovensku si výročí připomínají jako památný den.

Přesně před 25 lety se uskutečnila první neúspěšná volba československého prezidenta. Jediným kandidátem byl tehdejší prezident Václav Havel. Ke znovuzvolení potřeboval většinu v obou částech Sněmovny národů – zatímco v české byl zvolen, ve slovenské pro něj hlasovalo pouhých 18 poslanců. V reakci na sílící slovenský nacionalismus pak Havel abdikoval a svůj úřad opustil 20. července, tři měsíce před koncem volebního období.

Bylo to v únoru 1992, když tehdejší československá velvyslankyně v Rakousku Magda Vášáryová poprvé upozornila Václava Havla na možné rozdělení společného státu. „Dnes už to mohu říct, ale dosud jsem o tom nemluvila, že mne Václav Havel požádal, abych byla v Praze jeho viceprezidentkou,“ uvedla v rozhovoru pro ČT. Magda Vášáryová si tehdy vyžádala čas na rozmyšlenou a pak Havlovi napsala dopis, ve kterém to odmítla. „Kromě toho jsem ale také napsala, že si myslím, že v situaci, kdy se všechno kolem nás rozpadá, se rozpadne i Československo,“ řekla.

Praha – Václav Klaus odmítá, že by stál o rozpad Československa; pod Tatrami se ale podle něj nenašel jediný politik, se kterým by se dalo o udržení společného státu jednat. Bývalý předseda vlády a pozdější prezident to prohlásil ve speciálním vydání pořadu Hyde Park ČT24 věnovaném 25. výročí sametové revoluce. Z rozpadu země podle něj nakonec víc profitovalo Slovensko.