Klaus v ČT: Československo jsem rozbít nechtěl

Praha – Václav Klaus odmítá, že by stál o rozpad Československa; pod Tatrami se ale podle něj nenašel jediný politik, se kterým by se dalo o udržení společného státu jednat. Bývalý předseda vlády a pozdější prezident to prohlásil ve speciálním vydání pořadu Hyde Park ČT24 věnovaném 25. výročí sametové revoluce. Z rozpadu země podle něj nakonec víc profitovalo Slovensko.

Nahrávám video

Konec společného státu Čechů a Slováků přinesl rok 1993. Došlo k tomu po dlouhých sporech státníků, které vstoupily do dějin mimo jiné jako pomlčková válka o název federace. Česká a Slovenská federativní republika (ČSFR) se rozpadla pokojně, a i když se historici stále přou, jestli to bylo správné, je toto rozdělení stále aktuálním příkladem přátelského rozchodu dvou zemí pro řadu současných států.

Mimořádnou roli v sametovém rozvodu sehráli tehdejší premiéři – Václav Klaus (ODS) a Vladimír Mečiar (VPN). První zmíněný ovšem odmítá, že by o konec federace usiloval. „Každý ví, že já jsem nebyl žádným bojovníkem za rozdělení Československa. Ale když jsem viděl výsledky voleb a když jsem viděl, že už neexistuje na Slovensku jediný politik, s kým by bylo možné jednat o racionálním udržení společného státu, pak jsem řekl, tak buď společný stát, nebo se rozdělme. Slovensko bylo pro to 'nebo',“ popsal svůj tehdejší postoj ve speciálním vydání Hyde Parku ČT k 25. výročí listopadových událostí.

Klaus: Mečiar vycítil náladu veřejnosti

Finální jednání o rozdělení Československa vedli Václav Klaus (ODS) a Vladimír Mečiar (VPN) během srpna v brněnské vile Tugendhat. Pověstné se staly fotografie z mnohahodinových debat na její zahradě, smlouvu o rozdělení státu pak podepsali u kulatého stolu v interiérech vily. „Na setkání do Brna jsem jel s nadějí, že se přece jen domluvíme na udržení společného státu, protože jsem pana Mečiara nedémonizoval, věděl jsem, že je racionální politik,“ řekl Václav Klaus v Hyde Parku na adresu tehdejšího slovenského premiéra, kterého považuje za politika par excellence.

„Mečiar byl homo politicus, politik do morku kostí. Stoprocentně držel slovo na straně jedné a druhá věc byla, že citlivě vnímal nálady ve společnosti“, takže kdyby prý průzkum veřejného mínění tehdy ukázal, že slovenská veřejnost chce federaci zachovat, Mečiar by se tomu podle Klause podřídil.

Právě jednání na zahradě vily Tugendhat Klausovi ale ukázalo, že rozdělení bude nutné. „Vnitřně jsem tam zjistil, že mohu mluvit do dubu, ale že nemám další argument, který by umožnil hledat jiné racionální řešení,“ konstatuje Klaus a dodává, že v Brně se prý rozhodl i Mečiar a pojal rozdělení státu jako cíl, za kterým je třeba tvrdě jít. Přesto ale podle Klause patřil ve slovenské delegaci mezi středové politiky a proti radikálním zastáncům rozchodu byl jako „beránek“.

Na rozpadu federace Češi slovy bývalého prezidenta „nijak zvlášť netratili, ale určitě na tom více profitovalo Slovensko − dnes také prožívá rychlejší ekonomický růst než česká ekonomika“, dodal ve speciálním vydání Hyde Parku ČT.

Václav Klaus a Vladimír Mečiar rozdělili Československo
Zdroj: Noseková Jana/ČTK

„Slovensko využilo jakékoli příležitosti, aby samo bylo“

Klaus s Mečiarem bývají kritizováni za to, že rozpad Československa chtěli a dojednali ještě předtím, než začala oficiální jednání vládních delegací. Klaus ale v České televizi upozornil, že měl ke společnému státu i Slovensku osobní vztah a rozpad si apriorně nepřál.

„Narodil jsem se v roce 1941, kdy žádné Československo nebylo, tehdy byl protektorát Čechy a Morava, a v momentu, kdy vznikl protektorát, se od nás Slovensko okamžitě odtrhlo a okamžitě vytvořilo samostatný Slovenský štát. A přesto jsem byl pocitem Čechoslovák a všichni ví, že manželka je Slovenka…, takže nijak šťasten jsem z rozdělení i proto nebyl,“ zdůraznil.

Přesvědčení o nutnosti rozpadu federace v něm prý uzrávalo postupně: „Víc a více jsem dospíval k závěru, že Slovensko prostě chtělo být samo, využilo jakékoli příležitosti, aby samo bylo,“ což bylo podle Klause způsobeno letitou ambicí po samostatném slovenském státu.

„Rok 1939 byl jednou ukázkou, rok 1968 byl druhou ukázkou, další ukázkou byla slavná pomlčková válka. V době, kdy jsme nadšeně řešili ekonomické a politické problémy − Slovensko řešilo otázku, jestli v názvu Československé federativní republiky má být slovo Československo, nebo jestli tam má být pomlčka,“ připomněl rivalitu, kterou se vyhrocovaly nakupené spory představitelů obou národů. Že se Češi a Slováci v roce 1918 dokázali ke společnému státu vůbec spojit, to byla podle Václava Klause spíš historická nahodilost, protože jim to historické podmínky po první světové válce umožnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 52 mminutami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 7 hhodinami

VideoS přípravou na přijímací zkoušky žákům pomáhá AI aplikace

Deváťáci se již připravují k přijímacím zkouškám na střední školy. Pomoci jim může i bezplatná aplikace EDU-AI, která učivo vysvětluje s pomocí umělé inteligence. „I když tam je AI asistent, který dokáže zodpovědět jakoukoliv otázku, nikdy neposkytne přímé řešení. Spíš se žáka zeptá: Kde jsi se zasekl? Rozumíš tomuhle kroku?“ vysvětluje iniciátor projektu Marek Dědič. Aplikace tak dokáže pomoci například se zlomky. Přípravu zdarma nicméně nabízí také organizace Cermat.
před 8 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
před 8 hhodinami

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 15 hhodinami

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
před 21 hhodinami

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
20. 11. 2026‌‌

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.