Farmy napříč Českem rozšiřují nabídku samosběrů o další ovoce, zeleninu i bylinky. Vedle oblíbených jahod nebo borůvek si tak lidé mohou sami nasbírat například melouny, lilky, česnek, meruňky nebo bylinky. Zájem je také o řezané květiny. České televizi to potvrdili oslovení farmáři. Sezona začala začátkem června, nyní si zájemci mohou sami nasbírat například kopr nebo rebarboru.
„Po velkém zájmu o jahody jsme začali přemýšlet, co dalšího za zeleninu nabídnout. Dlouho jsme uvažovali o okurkách nakladačkách. Letos jsme je poprvé zaseli, ale nemáme velká očekávání. Další letošní novinkou je česnek. Pěstujeme paličák i nepaličák,“ uvádí majitel Farmy Simandl v Jiraticích Jan Simandl. O samosběry zeleniny i ovoce je podle něj v poslední době zájem.
Rozšiřování podle oslovených farmářů prodlužuje sezonu. „Rádi zkoušíme nové plodiny, odrůdy i způsoby pěstování,“ říká Karel Dryák, majitel Farmy Dryák na Mělnicku. Podle něj lidé mají zájem o čerstvé plodiny a také poznají prostředí, kde se pěstují. Farma letos poprvé nabídne samosběr meruněk a po létě nově i jablek a hrušek.
Sezona samosběrů startuje obvykle v červnu. Na Farmě Lička v Sedlnicích je nyní například možné sbírat rebarboru, kopr, libeček, dobromysl nebo šalvěj. Postupně na farmách přibývají další plodiny. Koncem června dozrávají cukety nebo česnek, v červenci pak melouny nebo lilek.
Srpen patří petrželi, červené řepě a rakytníku, který nabízejí například Rakytníkové sady ve Veselí nad Moravou. V září farmy otevírají například samosběry dýní nebo zelí. „Minulý rok jsme zaseli dýně... byl zájem, takže budou letos znovu,“ přibližuje Simandl.
Heřmánek, levandule i svatební kytice
Výběr plodin se na jednotlivých farmách liší. Farma Dryák pěstuje na Mělnicku melouny, cukety nebo lilek, sousední Vraňany zase česnek, švestky nebo třicet odrůd rajčat a paprik. Samosběr Vojnice u Olomouce nabízí tři druhy cibule, petržel, červenou řepu nebo meloun.
Bylinky jako levanduli, třezalku, mátu, rozmarýn nebo oregano si zájemci od poloviny června mohou natrhat například v Zahradě 5 elementů u Brna. Samosběr nabízí i na Bylinkové farmě Víchovi na Opavsku. „Momentálně si u nás můžou zákazníci sklidit mátu, meduňku, tymián, heřmánek, brzy bude k mání i levandule,“ vyjmenovává spolumajitel Lukáš Vícha.
Samosběry se ale neomezují jen na jedlé plodiny. Oblibu si získávají také květinové nebo svatební samosběry, při kterých si zájemci mohou natrhat vlastní kytici přímo na poli. Momentálně Vintenplant na Benešovsku nabízí k samosběru například tulipány, fialy nebo pryskyřníky. V létě přijdou na řadu i jiřiny nebo slunečnice. Podobné samosběry nabízí třeba i Polní květy na Nymbursku nebo Květinová farma v javorové aleji na Vysočině.
Některé plodiny se neosvědčily
Ne každý experiment na poli ale farmářům vyšel. „V minulosti jsme zkusili několik plodin, které se neosvědčily. Jedním z nich jsou batáty, jejichž pěstování je v našich klimatických podmínkách poměrně náročné a zájem o ně nebyl takový, jaký jsme očekávali. Méně úspěšný byl také samosběr gladiol. U této plodiny se bohužel často stávalo, že si návštěvníci odnášeli květy i s podzemními cibulkami,“ vysvětluje Dryák.
Podobnou zkušenost mají i jinde. Samosběr Vojnice například zrušil okurky nakládačky. „Zkoušeli jsme například okurky nakládačky, které jsou náročné kvůli péči. Zákazníci si posbírali jen ty, které se jim líbily. Takže nakládačky jsme ukončili,“ popisuje majitel Ladislav Kašpar.
Farma Vraňany je naopak nabízí. „Péče o okurky nakládačky je náročnější, musí se denně sklízet,“ přiznává spolumajitelka Dagmar Hančová s tím, že spoléhá na zájemce i z větší dálky.
Nedostatek pracovních sil
Farmáři nabízejí samosběry kvůli zájmu zákazníků, ale také kvůli nedostatku pracovních sil. Najít zaměstnance s chutí pro povolání je podle oslovených pěstitelů dlouhodobý problém.
„Najít spolehlivé a šikovné zaměstnance, kteří mají k zemědělství vztah a zájem se mu věnovat, je stále obtížnější,“ uvádí Dryák. „Vzhledem k tomu, že nemáme zaměstnance, tak to nejsme schopni jinak zvládnout,“ doplňuje Simandl. Podle něj je i tak hodně lidí, kteří volají a ptají se na informace uvedené na webových stránkách. „Je to složité, protože lidi na to nejsou a nebudou,“ uzavírá Kašpar.
