Zelenina

Vypěstovat si svépomocí bylinky, zeleninu nebo brambory. Lidé v Praze k tomu můžou využít nejen komunitní zahrady, ale i sdílená pole. Ta vznikají na nevyužívané půdě, kterou většinou vlastní magistrát. Od letošního října si lze nově pronajmout část pole například v pražských Letňanech, kde je takto k dispozici až 20 hektarů. Zatím se tam zaregistrovalo kolem patnácti pěstitelů. Projekty jako MetroFarm, spolek ZAzemí nebo komunitní zahrada Na Polské vychází vstříc těm, kteří si chtějí vytvořit „políčko“.

Každý obyvatel Česka sní asi 790 kilogramů potravin ročně. Tuzemští zemědělci ale nedokáží vyprodukovat vše, co se v zemi spotřebuje. Soběstačnost v základních komoditách dosahuje necelých osmdesáti procent. Dlouhodobě se snižují stavy prasat či pěstební plocha zeleniny. Česko se ale zhoršuje i v produkci vajec. Chovatelé si stěžují na zvýšené náklady kvůli energiím a přechodu z klecových chovů na podestýlkové. Pomoci by jim měly dotace.

Ceny v zemědělství v říjnu poprvé po sedmnácti měsících v řadě meziročně vzrostly. Oproti loňskému říjnu stouply o 2,4 procenta. Ceny v průmyslu zrychlily růst na 0,8 procenta a zdražování stavebních prací zrychlilo na 2,3 procenta. Tržní služby pro podniky meziročně zdražily o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Analytici však s ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let.

Chladnější a deštivé počasí, které můžeme očekávat začátkem listopadu, nabádá k posilování imunity. Imunitní štít proti respiračním onemocněním pomůže vytvořit zdravá strava či dodržování hygienických návyků. Naopak vitaminové doplňky ve formě tablet či takzvané superpotraviny by lidé neměli přeceňovat.

Více než polovina Čechů se stravuje lépe než před rokem a až osmdesát procent se snaží brát větší ohled na zdravé stravování. To je sice podle nového evropského průzkumu v Česku na vzestupu, stále však na velmi pomalém. Podle dat Češi často jedí ve spěchu, v nevhodném prostředí a rozhodující je pro ně cena. Nadměrně také konzumují maso a naopak málo zeleninu. Resort zdravotnictví proto zavádí preventivní projekty, které se zaměřují například na menší solení.

Obchodní řetězce stále častěji nabízejí zboží, které by se mohlo zkazit, s výraznými slevami. Některé nově zřizují i speciální stojany pro výrazně zlevněné ovoce a zeleninu, které už nejsou v původní kvalitě, ale zároveň je nechtějí vyhodit. Část zboží také dávají potravinovým bankám nebo se je snaží zpracovat do dalších výrobků.

Ukrajinka Marta Jónová se rozhodla, že v centru Trutnova vzkřísí zaniklou tržnici. Bývalý provozovatel tržnice nechtěl prodejcům pronajímat stánky, a tak tržiště lidé přestali navštěvovat. Žena teď začala se čtyřmi stánky. Zákazníci se zatím sice nehrnou, nová provozovatelka ale věří, že na tržnici bude časem opět živo.

Zemědělci letos podle Agrární komory ČR (AK ČR) sklidili 6,75 milionu tun obilovin, což je druhá nejhorší úroda za posledních dvanáct let. Sklizeň řepky dosáhla 950 tisíc tun, tedy nejméně od roku 2003. Celkem podle komory přijdou zemědělci na tržbách za obilniny a olejniny o sedm miliard korun. Nepříznivé výsledky podle AK ČR způsobily výkyvy počasí a snížení osevních ploch, řekl na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích prezident komory Jan Doležal.

Zemědělci letos očekávají nižší výnosy než v loňském roce, a to kvůli jarním mrazům a nedostatku srážek. Pěstitelé také sčítají škody i po nedávném krupobití. Někteří farmáři nabízejí to, co zbylo, aspoň k samosběru. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) to nebude pro ovocnáře lehký rok. Ceny potravin se ale podle něj podařilo stabilizovat. S tím ale nesouhlasí členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO). Ceny stoupat budou a pořád jsme v polovině sklizně, upozornila v Událostech, komentářích.

V Česku vrcholí sklizeň okurek. Podle pěstitelů je jich letos více než v předešlých letech, a to hlavně díky většímu množství srážek. Kvůli vysokým teplotám zase letos okurky dozrály o tři týdny dřív, než je běžné. Vedra, která aktuálně sužují Česko, snáší okurky dobře. Jejich cena se oproti loňsku většinou skoro nezměnila, u farmářů jich lidé koupí kilo zhruba za čtyřicet korun, někde dokonce ještě za méně.

Spotřebitelé si v těchto dnech mohou všimnout dražšího ovoce i části zeleniny. Důvodem růstu cen jsou dubnové mrazy, s jejichž následky se pěstitelé potýkají. Pomrzla totiž část ovocných stromů a také jahod, hlavně tam, kde je nestihli přikrýt. Mnozí zemědělci teď ale nabízejí samosběry. Pokud si člověk naplní košík vlastními silami, vyjdou jahody o půlku levněji než na trzích nebo v prodejnách. Mrazy zasáhly i pěstitele v Polsku, ale zřejmě o něco méně, ceny jahod jsou tam totiž nižší.

Češi spotřebovali v roce 2022 podobný objem potravin jako v roce 1950, a to téměř osm set kilogramů na jednoho obyvatele za rok. O více než polovinu ale například stoupla od roku 1950 spotřeba masa nebo alkoholu. Naopak brambory a chleba jí v současnosti obyvatelé Česka výrazně méně než na začátku 50. let. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad v aktuálním vydání svého magazínu Statistika&My.

Stravování Čechů se zlepšilo, ukazují oborové průzkumy. Třeba i díky tomu, že častěji vyměňují slazené nápoje a alkohol za vodu. Zdravější jídlo přitom s sebou obvykle nese i vyšší cenu. Tuzemsko na druhou stranu ovšem stále zaostává za evropským průměrem zdravého stravování, mimo jiné kvůli nepravidelnosti nebo nízké konzumaci zeleniny a ovoce.

Lékaři Krajské nemocnice T. Bati (KNTB) ve Zlíně zachránili ženu po otravě toxinem z cukety. Čtyřiapadesátiletá žena skončila na jednotce intenzivní péče, kde strávila šest dnů. Podle odborníků může být toxin cucurbitacin přítomen v některých typech zeleniny, například právě v cuketách. Lidé by je neměli jíst, pokud jsou hořké nebo jinak zvláštní chuti.

Společnost Orkla Foods Česko a Slovensko uzavře na konci roku dva tuzemské závody. Potvrdil to mluvčí firmy Martin Frýdl. Provoz skončí v závodě na zpracování mraženého ovoce a zeleniny v Panenských Břežanech nebo v Bzenci na Hodonínsku, kde se vyrábí sterilovaná zelenina značky Hamé nebo Znojmia. O práci přijde zhruba 250 zaměstnanců.

V noci na čtvrtek budou v některých místech v Česku teploty u země klesat pod nulu, spadnout mohou až k minus pěti stupňům Celsia. Přízemní mráz se čeká v polohách pod 600 metrů nad mořem a může poškodit zejména zeleninu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Upozornění meteorologů před mrazem ve vegetačním období platí od půlnoci do čtvrtečních 08:00 pro všechny kraje.

Ve Velké Británii stále chybí některé základní druhy ovoce a zeleniny. Výpadek může podle producentů trvat až do května, což je výrazně déle než pár týdnů, které uvádí vláda premiéra Rishiho Sunaka. Britové si tak zřejmě budou muset odvyknout některým druhům jindy běžně dostupné zeleniny.

Ovoce a zeleninu do škol budou děti dostávat ještě minimálně pět let. Evropská unie dotace prodlouží. Ministerstvo zemědělství by projekt chtělo rozšířit znovu i na druhé stupně, letos chodí zásilky jen na ty první. Některé školy i tak mluví o plýtvání.

Do hlávkového salátu, který je jinak považován za velmi zdravou součást stravy, se mohou dostávat jedovaté látky z pneumatik. Podle agentury APA na to přišli vídeňští vědci. Částice z pneumatik se na pole a poté do zeleniny dostávají ze silnic prostřednictvím větru nebo vody.

Konzumace rostlinné stravy bohaté na zeleninu, celozrnné výrobky, ořechy a luštěniny může u mužů snížit riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku o více než pětinu. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na rozsáhlou studii amerických a jihokorejských vědců, kterým se ale nepodařilo potvrdit podobnou souvislost u žen.

Ceny potravin budou růst i v příštím roce,  k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.

V Česku se ve zbytku týdne postupně oteplí, v neděli teploměr ukáže až devatenáct stupňů Celsia. Meteorologové očekávají přeháňky nebo slabý déšť. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V noci na pátek se ale mohou objevit přízemní mrazíky, které by podle výstrahy mohly ohrozit vegetaci.

Všechny ekonomické ukazatele se spikly proti českému pěstiteli, uvedla v úterní Devadesátce vedoucí kanceláře Zelinářské unie Čech a Moravy Alice Kouřilová. Podle ní už kritériem pro zákazníka není lokální produkce, ale cena. Zdražování v Česku totiž pokračuje. Lidé si připlatí hlavně za obiloviny nebo právě za zeleninu. Některé domácnosti si ji pěstují samy. A přizpůsobují se i producenti, kteří zužují sortiment.

Meziroční růst cen výrobců přetrvával i v červenci. Nejvýrazněji stouply opět v zemědělství, a to o 39,8 procenta. Ceny průmyslových výrobců se meziročně zvýšily o 26,8 procenta, ceny stavebních prací o třináct procent a ceny tržních služeb pro podniky o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zdražování v průmyslu a zemědělství ale oproti červnu zpomalilo. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Podle ekonomů tlak na růst cen v nebližším období nepoleví.