Zelenina

Jak nakrmíme rostoucí populaci, která se blíží deseti miliardám? A jak spojit zdravou výživu s tím, aby získávání této potravy neškodilo přírodě? To jsou klíčové otázky pro budoucnost všech. Odpovědi na ně se pokusila najít rozsáhlá zpráva EAT-Lancet, která navázala na vlivnou studii z roku 2019.

Velká část Čechů jí stravu, která neobsahuje dostatek důležitých minerálů či vitaminů. Často si podle expertů neuvědomují, že různé typy ovoce a zeleniny nejsou navzájem nahraditelné. O důležité živiny také přicházejí jejich převařením. Naopak nadměrné množství soli může uškodit. Experti doporučují zvýšit příjem luštěnin a zeleniny – zejména u dětí.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) už třicet let zkoumá, jaké hrozby z životního prostředí nejvíc ovlivňují českou populaci. V nově vydané výroční zprávě popsal, jaké jsou aktuální trendy, které mají zdravotními dopady. Tedy hlavně znečištění ovzduší, vody nebo hluk. Ale i to, jaké chemické látky se dostávají do těl z potravin.

Češi mají větší zájem o vybavení na zpracování potravin. Typicky jde o zavařovací sklenice, cukr nebo jiné konzervanty. Důvodem rostoucí poptávky je letošní dobrá úroda ovoce a zeleniny. V létě stoupají prodeje o desítky procent, kamenné obchody i eshopy mají větší odbyt – typicky zavařovacích spotřebičů jako odšťavňovačů, mixérů a dalších kuchyňských robotů.

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.

Strava matky v těhotenství může ovlivnit tvarování mozkové kůry a v důsledku toho slovní inteligenci potomka v jeho dospělosti. Nasvědčuje tomu výzkum vědeckého týmu pod vedením Kláry Marečkové z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Studie naznačuje, že zdravější, protizánětlivá výživa může podpořit vývoj mozku a jazykových schopností budoucích generací.

Některým pěstitelům a výrobcům už se nevyplatí za zákazníky dojíždět na trhy, a tak raději své produkty prodávají sami ve farmářských krámcích. Jen na jihu Čech, v Plzeňském kraji a na Vysočině takových obchodů v posledních dvou letech vzniklo bezmála dvacet. „Potřeba prodávat na farmářských trzích zmizela s tím, jak se lidé naučili k nám jezdit. A bez problémů to funguje,“ pochvaluje si pěstitel brambor Miroslav Baxa z Oseku u Rokycan, který produkty prodává buď ze dvora nebo farmářským obchodům v Plzni.

Ceny potravin v lednu pokračovaly v růstu, oproti loňskému lednu byly vyšší téměř o pět procent. Šetření antimonopolního úřadu v minulosti nezjistilo v této oblasti kartelové dohody, ale mluvilo o oligopolním trhu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce zmínil, že je nutné zvýšit tlak na dodržování pravidel a tedy i pokuty. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala soudí, že nepsané kartely je nutno rozbít a pokuty musí být „téměř likvidační“.

Některé druhy zeleniny a ovoce od začátku roku zdražují. Hlavně jablka, celer nebo zelí. Podle pěstitelů je to hlavně tím, že loňská sklizeň byla špatná a zásoby se tak tenčí. Českým zelinářům zároveň vzrostly náklady na pěstování i skladování. Zlevňování očekávají nejdřív na přelomu jara a léta, tedy až s novou úrodou.

Vypěstovat si svépomocí bylinky, zeleninu nebo brambory. Lidé v Praze k tomu můžou využít nejen komunitní zahrady, ale i sdílená pole. Ta vznikají na nevyužívané půdě, kterou většinou vlastní magistrát. Od letošního října si lze nově pronajmout část pole například v pražských Letňanech, kde je takto k dispozici až 20 hektarů. Zatím se tam zaregistrovalo kolem patnácti pěstitelů. Projekty jako MetroFarm, spolek ZAzemí nebo komunitní zahrada Na Polské vychází vstříc těm, kteří si chtějí vytvořit „políčko“.

Každý obyvatel Česka sní asi 790 kilogramů potravin ročně. Tuzemští zemědělci ale nedokáží vyprodukovat vše, co se v zemi spotřebuje. Soběstačnost v základních komoditách dosahuje necelých osmdesáti procent. Dlouhodobě se snižují stavy prasat či pěstební plocha zeleniny. Česko se ale zhoršuje i v produkci vajec. Chovatelé si stěžují na zvýšené náklady kvůli energiím a přechodu z klecových chovů na podestýlkové. Pomoci by jim měly dotace.

Ceny v zemědělství v říjnu poprvé po sedmnácti měsících v řadě meziročně vzrostly. Oproti loňskému říjnu stouply o 2,4 procenta. Ceny v průmyslu zrychlily růst na 0,8 procenta a zdražování stavebních prací zrychlilo na 2,3 procenta. Tržní služby pro podniky meziročně zdražily o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Analytici však s ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let.

Chladnější a deštivé počasí, které můžeme očekávat začátkem listopadu, nabádá k posilování imunity. Imunitní štít proti respiračním onemocněním pomůže vytvořit zdravá strava či dodržování hygienických návyků. Naopak vitaminové doplňky ve formě tablet či takzvané superpotraviny by lidé neměli přeceňovat.

Více než polovina Čechů se stravuje lépe než před rokem a až osmdesát procent se snaží brát větší ohled na zdravé stravování. To je sice podle nového evropského průzkumu v Česku na vzestupu, stále však na velmi pomalém. Podle dat Češi často jedí ve spěchu, v nevhodném prostředí a rozhodující je pro ně cena. Nadměrně také konzumují maso a naopak málo zeleninu. Resort zdravotnictví proto zavádí preventivní projekty, které se zaměřují například na menší solení.

Obchodní řetězce stále častěji nabízejí zboží, které by se mohlo zkazit, s výraznými slevami. Některé nově zřizují i speciální stojany pro výrazně zlevněné ovoce a zeleninu, které už nejsou v původní kvalitě, ale zároveň je nechtějí vyhodit. Část zboží také dávají potravinovým bankám nebo se je snaží zpracovat do dalších výrobků.

Ukrajinka Marta Jónová se rozhodla, že v centru Trutnova vzkřísí zaniklou tržnici. Bývalý provozovatel tržnice nechtěl prodejcům pronajímat stánky, a tak tržiště lidé přestali navštěvovat. Žena teď začala se čtyřmi stánky. Zákazníci se zatím sice nehrnou, nová provozovatelka ale věří, že na tržnici bude časem opět živo.

Zemědělci letos podle Agrární komory ČR (AK ČR) sklidili 6,75 milionu tun obilovin, což je druhá nejhorší úroda za posledních dvanáct let. Sklizeň řepky dosáhla 950 tisíc tun, tedy nejméně od roku 2003. Celkem podle komory přijdou zemědělci na tržbách za obilniny a olejniny o sedm miliard korun. Nepříznivé výsledky podle AK ČR způsobily výkyvy počasí a snížení osevních ploch, řekl na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích prezident komory Jan Doležal.

Zemědělci letos očekávají nižší výnosy než v loňském roce, a to kvůli jarním mrazům a nedostatku srážek. Pěstitelé také sčítají škody i po nedávném krupobití. Někteří farmáři nabízejí to, co zbylo, aspoň k samosběru. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) to nebude pro ovocnáře lehký rok. Ceny potravin se ale podle něj podařilo stabilizovat. S tím ale nesouhlasí členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO). Ceny stoupat budou a pořád jsme v polovině sklizně, upozornila v Událostech, komentářích.

V Česku vrcholí sklizeň okurek. Podle pěstitelů je jich letos více než v předešlých letech, a to hlavně díky většímu množství srážek. Kvůli vysokým teplotám zase letos okurky dozrály o tři týdny dřív, než je běžné. Vedra, která aktuálně sužují Česko, snáší okurky dobře. Jejich cena se oproti loňsku většinou skoro nezměnila, u farmářů jich lidé koupí kilo zhruba za čtyřicet korun, někde dokonce ještě za méně.

Spotřebitelé si v těchto dnech mohou všimnout dražšího ovoce i části zeleniny. Důvodem růstu cen jsou dubnové mrazy, s jejichž následky se pěstitelé potýkají. Pomrzla totiž část ovocných stromů a také jahod, hlavně tam, kde je nestihli přikrýt. Mnozí zemědělci teď ale nabízejí samosběry. Pokud si člověk naplní košík vlastními silami, vyjdou jahody o půlku levněji než na trzích nebo v prodejnách. Mrazy zasáhly i pěstitele v Polsku, ale zřejmě o něco méně, ceny jahod jsou tam totiž nižší.

Češi spotřebovali v roce 2022 podobný objem potravin jako v roce 1950, a to téměř osm set kilogramů na jednoho obyvatele za rok. O více než polovinu ale například stoupla od roku 1950 spotřeba masa nebo alkoholu. Naopak brambory a chleba jí v současnosti obyvatelé Česka výrazně méně než na začátku 50. let. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad v aktuálním vydání svého magazínu Statistika&My.

Stravování Čechů se zlepšilo, ukazují oborové průzkumy. Třeba i díky tomu, že častěji vyměňují slazené nápoje a alkohol za vodu. Zdravější jídlo přitom s sebou obvykle nese i vyšší cenu. Tuzemsko na druhou stranu ovšem stále zaostává za evropským průměrem zdravého stravování, mimo jiné kvůli nepravidelnosti nebo nízké konzumaci zeleniny a ovoce.

Lékaři Krajské nemocnice T. Bati (KNTB) ve Zlíně zachránili ženu po otravě toxinem z cukety. Čtyřiapadesátiletá žena skončila na jednotce intenzivní péče, kde strávila šest dnů. Podle odborníků může být toxin cucurbitacin přítomen v některých typech zeleniny, například právě v cuketách. Lidé by je neměli jíst, pokud jsou hořké nebo jinak zvláštní chuti.

Společnost Orkla Foods Česko a Slovensko uzavře na konci roku dva tuzemské závody. Potvrdil to mluvčí firmy Martin Frýdl. Provoz skončí v závodě na zpracování mraženého ovoce a zeleniny v Panenských Břežanech nebo v Bzenci na Hodonínsku, kde se vyrábí sterilovaná zelenina značky Hamé nebo Znojmia. O práci přijde zhruba 250 zaměstnanců.