Každý obyvatel Česka sní asi 790 kilogramů potravin ročně. Tuzemští zemědělci ale nedokáží vyprodukovat vše, co se v zemi spotřebuje. Soběstačnost v základních komoditách dosahuje necelých osmdesáti procent. Dlouhodobě se snižují stavy prasat či pěstební plocha zeleniny. Česko se ale zhoršuje i v produkci vajec. Chovatelé si stěžují na zvýšené náklady kvůli energiím a přechodu z klecových chovů na podestýlkové. Pomoci by jim měly dotace.
Česko dováží většinu vepřového masa i cibule, klesá produkce vajec
Události: Problémy s potravinovou soběstačností v Česku (zdroj: ČT24)
Farma Prčice chová býky a maso prodává českým obchodníkům, část produkce ale i vyváží. „Dodáváme do Turecka a řešíme to, že jednak maso se sem dováží a skot, který je vychovaný v Čechách, se zase vozí do Turecka, protože jsou schopní nabídnout lepší cenu,“ říká jednatel farmy Zbyněk Kobliha.
Naopak kvůli nízkým výkupním cenám skončili s chovem prasat. Přitom ještě zhruba před dvaceti lety vykrmovali čtyři tisíce vepřů ročně. Modernizace budov je stála deset milionů. „To byla velká investice a v podstatě to byla zmařená investice. V roce 2004 jsme chov uzavřeli, protože většinu roků byl nerentabilní,“ vzpomíná Kobliha.
Právě ve vepřovém se Česko v soběstačnosti dlouhodobě propadá. Teď se dováží více než polovina masa ze zahraničí. Naopak hovězího vyprodukují tuzemští zemědělci více, než se v zemi sní.
Komplikovaná produkce cibule
Špatná je soběstačnost taky v pěstování zeleniny. Většina se dováží, hlavně rajčata nebo cibule. Té vypěstují na polích v okolí Všestar ročně více než 3,5 tisíce tun. Cibuli pak dodávají do obchodů po celém Česku. V okolí Hradce Králové ji rozváží i do restaurací, potravinových bank nebo zdravotnických zařízení.
Na trhu se ale prosazují těžce. I proto podle nich pěstitelů nepřibývá. „Abyste mohli začít pěstovat cibuli, tak potřebujete know-how, potřebujete techniku, sklady a samozřejmě i vazbu na obchodní řetězce, takže to určitě není jednoduchý proces,“ podotkla předsedkyně ZD Všestary Monika Nebeská.
Zhruba dvě třetiny spotřebované cibule se do Česka dováží. „Zaměřili jsme se na čtyři komodity, a když jsme spočítali emisní stopu dovozů, tak nám vyšlo, že bychom ušetřili emise jako jedno patnáctitisícové město typu Nymburk a jejich emise za celý rok,“ upozornil předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
Podle zprávy o stavu životního prostředí jsou zemědělci na druhou stranu největšími tuzemskými producenty emisí amoniaku.
Dopady zákazu klecových chovů
V tuzemsku klesá rovněž produkce vajec. Situace se navíc podle drůbežářské unie může ještě zhoršit. Stavy nosnic totiž mohou výrazněji klesnout ať už kvůli šíření ptačí chřipky, nebo kvůli chystanému zákazu klecových chovů od roku 2027.
Podíl se díky přestavování hal v posledních letech daří snižovat. Podle odhadu Unie vyjde zrušení klecí v Česku zhruba na čtyři miliardy. „Cenová politika se u vajec zlepšila, takže spousta chovatelů začala uvažovat o tom, že chovy přestaví. Nicméně si myslím, že stejně ta soběstačnost padne někde 70 procent, 65, takže určitě někteří chovatelé skončí,“ obává se Zdeněk Mlázovský, místopředseda pro nosnou drůbež z Českomoravské drůbežářské unie.
Chovatelé navíc tvrdí, že jim rostou i další náklady, a to na energie a krmiva, ale třeba i pracovní sílu. „To je obrovský problém celého zemědělství, ale co se týká živočišné výroby, tak tam to cítíme velmi radikálně v posledních letech. Nemáme pracovníky a ty, které máme, musíme samozřejmě ještě více zaplatit než v minulých letech,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal.
Pomoct alespoň s přestavbami chovů mají dotace. „Každá žádost, která je správně vyplněna, tak je jí potom vyhověno a je kladně vyřízena,“ slibuje ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Dotaci využili třeba i v drůbežárně v Kosičkách na Chlumecku, kde přestavují celkem šest hal, každou za 60 milionů korun. Peníze pokryly čtvrtinu nákladů. Denně v této drůbežárně vyprodukují asi 170 tisíc vajec, z toho třetina jsou ta podestýlková. Právě za ně si zákazníci připlatí zhruba korunu.
„Bez té (patnáctimilionové) dotace bychom to nedokázali postavit. Ale porovnejte si sami, je to relativně malé číslo, vajíčka by měla stát kolem pěti korun výše, což se nám samozřejmě celoročně nedaří. Takže z prodeje vajec se na to velmi těžko a dlouho vydělává,“ podotkl ředitel Vejce Kosičky Jan Pozdílek.
Výkupní ceny už několik měsíců v řadě rostou, zvyšují se ale i v obchodech. V říjnu zaplatili zákazníci za vejce v průměru tři koruny a 69 haléřů.
- Podle posledních statistik sní každý Čech přibližně 790 kilogramů potravin ročně.
- Nejvíc, 87 kilogramů na osobu ročně, tvoří ovoce a zelenina, následuje maso a brambory. Výrazně nižší je pak spotřeba třeba sýrů nebo těstovin.
- Vliv má hlavně ekonomická kondice domácností, i proto spotřeba rostla od druhé poloviny 90. let až do ekonomické krize v roce 2008.
- Během následujících čtyř let se pak snížila o 35 kilogramů na osobu ročně. Rekordu dosáhla před třemi lety, po oživení ekonomiky. Tehdy každý Čech snědl za rok 825 kilogramů jídla.
Zdroj: ČT24/ČSÚ