Roste zájem o regionální potraviny. Malí farmáři míří mimo supermarkety

Nahrávám video
Události: Zájem o lokální potraviny roste
Zdroj: ČT24

Zájem zákazníků o regionální potraviny znovu roste. Z analýz prodeje vyplývá, že už zčásti pominuly obavy z dražších lokálních produktů způsobené vysokou inflací. Někteří drobní výrobci ale mají problém dostat své zboží do velkých řetězců.

Rodinné řeznictví z Dlouhé Lhoty u Benešova nabízí maso a produkty z něj hlavně ve vlastním obchodě v Praze. Z celé nabídky jsou nejoblíbenější hotová jídla ve sklenicích. Týdně jich vyrobí až patnáct set.

„Mě obchod baví a chtěl jsem ho dál rozvíjet, tak jsme se snažili dostat i do řetězců, ale tvrdě jsme narazili,“ říká jeho majitel Zdeněk Absolon. „Mohl bych jim to tam prodávat, ale na každé sklenici bych tratil několik desítek korun,“ říká.

Pokud výrobek není známý, je složité získat příplatek jen proto, že jde o lokální potravinu, podotýká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „My z dat víme přesně, co jsou ještě lidé za různé výrobky ochotni zaplatit. Pokud lokální výrobce už má silnou značku, tak tam si dokáže říct téměř jakoukoliv cenu,“ vysvětluje.

Pod záštitou ministerstva zemědělství funguje nově v centru Prahy prodejna s regionálními produkty – nabídku bude upravovat tak, aby představila co nejvíc výrobců z celé republiky. Sortiment bude měnit i podle aktuální poptávky. Za první dny lidé kupovali hlavně mošty, mléčné výrobky nebo pečivo.

Přání zákazníků zohledňují i v prodejně s lokálními produkty v Chrudimi. „Když vyjadřují, že by chtěli třeba víc pomazánky od nějaké mléčné farmy, tak poptáme pomazánky,“ popisuje Regina Gaulitz z chrudimské prodejny. „My máme součástí výrobnu, kde zařazujeme čím dál tím víc našich dezertů a myslím si, že i díky tomuhle je ten zájem větší a větší.“

„V období, kdy kulminovala inflace, tedy na přelomu let 2022 a 2023 Češi při nákupech potravin kladli mnohem menší důraz na to, aby produkty, které kupují, byly lokální,“ říká ředitel výzkumné společnosti NIQ Karel Týra.

Teď znovu při rozhodování o nákupu hraje roli původ zboží, a to i v případě levnějších takzvaných privátních značek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00AktualizovánoPrávě teď

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...