Tržby obchodníků loni výrazně klesly, meziročně o 4,1 procenta

Nahrávám video
Události: Tržby obchodníků klesly
Zdroj: ČT24

Tržby v maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni navzdory růstu v závěru roku meziročně klesly o 4,1 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Za samotný prosinec tržby meziročně stouply o 1,6 procenta. Mírně podle revidovaných údajů úřadu loni rostly tržby obchodníků ještě v listopadu, a to o 0,1 procenta, ale ve všech ostatních měsících ve srovnání s rokem 2022 klesaly.

V roce 2022 také tržby v maloobchodě meziročně klesly, jejich snížení však tehdy bylo mírnější. Činilo 3,8 procenta. Loňský propad tržeb je podle údajů ČSÚ nejvyšší nejméně od roku 2001, od kterého jsou k dispozici data o maloobchodních tržbách ve veřejné databázi úřadu.

Maloobchodní tržby za potraviny loni klesly o 5,3 procenta a za nepotravinářské zboží o 5,2 procenta. Stouply naopak tržby za pohonné hmoty o 4,9 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel vzrostly o 4,2 procenta, z toho za prodej vozidel včetně náhradních dílů o 4,7 procenta a za opravy o 2,3 procenta.

  • Maloobchodní tržby ukazují, jak se daří prodeji zboží ve všech typech prodejen zaměřených na koncového spotřebitele. Jedná se o prodeje jak v kamenných prodejnách, tak stáncích či po internetu. V tom nejhrubším základě se dělí na prodeje potravin, nepotravinářského zboží a pohonných hmot. Sledování maloobchodních tržeb napovídá, jak se mění ochota domácností utrácet. Pokud maloobchodní tržby rostou, zejména u zboží, které je takzvaně zbytné povahy (jeho pořízení není bezprostředně nutné), naznačuje to, že se zvyšuje ochota lidí utrácet. To předznamenává, že ekonomice se relativně daří.
  • Zdroj: ČBA

V samotném prosinci loni celkové tržby obchodníků zaznamenaly meziroční růst. „Na zvýšení se podílel prodej nepotravinářského zboží a pohonných hmot,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová. „Z nepotravinářského zboží dosáhly nejvyššího meziročního růstu tržeb prodejny s kosmetickými a toaletními výrobky,“ doplnila.

Tržby za nepotravinářské zboží vzrostly v prosinci o 2,5 procenta a za pohonné hmoty o 2,3 procenta. Naopak tržby za potraviny klesly o 0,2 procenta. „Tržby za prodej potravin klesaly nepřetržitě již 20. měsíc v řadě, tempo poklesu se však v prosinci zmírnilo,“ řekla Gotvaldová. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel se zvýšily o pět procent, z toho za opravy o 5,5 procenta a za prodej vozidel včetně náhradních dílů o 4,9 procenta.

Tržby ve specializovaných prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky v prosinci 2023 meziročně vzrostly o 15,5 procenta, v obchodech s počítačovým a komunikačním zařízením o 11,2 procenta a v prodejnách s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím o 5,6 procenta. Naopak tržby klesly v prodejnách s výrobky pro domácnost o pět procent, s oděvy a obuví o 3,7 procenta a s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci o 0,6 procenta. Tržby ve specializovaných prodejnách potravin se zvýšily o 1,2 procenta, ale v nespecializovaných poklesly o 0,3 procenta. Internetovým a zásilkovým obchodům tržby v prosinci stouply o 5,5 procenta.

Tržby v maloobchodě vzrostly v prosinci i meziměsíčně, a to o 0,2 procenta. Tržby za pohonné hmoty vzrostly o 0,9 procenta a za nepotravinářské zboží o 0,5 procenta, kdežto za potraviny klesly o 0,4 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel se meziměsíčně snížily o 0,2 procenta.

Prosinec potvrdil oživení spotřeby domácností

„Pokles za celý rok je dán bezprecedentním nárůstem inflace, která výrazně snižovala reálné příjmy domácností. Světlo na konci tunelu je patrné na konci roku, neboť inflace postupně klesá a růst nominálních mezd začíná inflaci pozvolna překonávat,“ řekl ekonom společnosti Deloitte Filip Pastucha k novým datům ČSÚ. Za celý letošní rok naopak očekává, že maloobchodní tržby o čtyři procenta vzrostou.

„Prosincové maloobchodní tržby přinesly další důkaz toho, že spotřeba domácností již dosáhla dna a že dochází k pozvolenému obratu spotřebitelského apetitu domácností,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Je ale podle něj nutné počítat s tím, že se situace obchodníků bude zlepšovat pozvolna. „Letošní rok rozhodně nebude o nějakém boomu v utrácení a rychlém rozjezdu spotřeby domácností,“ míní. V posledních dvou letech podle něj výrazný propad zaznamenaly zejména tržby za potraviny, za čímž stojí i nákupy Čechů v Polsku.

České domácnosti podle analytika Raiffeisenbank Martina Krona začínají věřit v to, že skokové zdražování skončilo. „Jejich vnímání budoucnosti je optimističtější, a i proto si udělali letošní Vánoce hezčí než ty v roce 2022. Listopadový výsledek, který naznačoval změnu trendu v maloobchodě, tak byl potvrzen,“ řekl. Další oživení maloobchodních tržeb podle něj výrazně prospěje celé české ekonomice.

„Situace v tuzemském maloobchodě byla v roce 2023 nepříznivě ovlivněna vysokou inflací, což bylo patrné propadem tržeb zejména v loňském prvním pololetí, kdy tržby klesaly meziročně v průměru zhruba o sedm procent,“ zhodnotil loňský vývoj maloobchodních tržeb hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč. Ve třetím čtvrtletí se podle něj pokles zmírnil na 3,1 procenta. Obrat pak přineslo závěrečné čtvrtletí, kdy tržby v maloobchodě meziročně mírně vzrostly o 0,1 procenta, uvedl.

Jáč také upozornil na to, že meziměsíčně tržby v prosinci stouply potřetí za sebou. „Vítr do plachet by pro spotřebu domácností, a tedy i pro vývoj maloobchodních tržeb, měla (letos) představovat klesající inflace a zlepšující se obrázek na straně reálných příjmů domácností,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:31

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
včera v 07:00

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...