Česká ekonomika letos zesílí o 1,2 procenta, domnívá se ministerstvo financí, podle nějž loni naopak hrubý domácí produkt o 0,6 procenta klesl. Nová resortní prognóza je méně příznivá než předchozí odhad zveřejněný v listopadu, který hovořil pro letošek o téměř dvouprocentním růstu. Naopak optimističtější, než bylo ještě v listopadu, je ministerstvo u inflace. Domnívá se, že se většinu roku bude držet pod třemi procenty, zatímco dřívější predikce hovořila o tom, že zůstane nad touto hranicí. Úřad vedený Zbyňkem Stanjurou (ODS) zároveň neočekává, že by na letošní růst HDP měl významný vliv loni schválený konsolidační balíček, naopak si od něj slibuje, že pomůže držet pod kontrolou inflaci.
Ministerstvo financí zhoršilo predikci ekonomického růstu. Inflace by mohla být většinu roku pod třemi procenty
3 minuty
Události: Nová ekonomická prognóza ministerstva financí
Zatímco u HDP očekává ministerstvo financí letos návrat k růstu a u inflace naopak pokles, u nezaměstnanosti se domnívá, že se nic zásadního nezmění – mohla by se nepatrně zvýšit z 2,6 na 2,8 procenta. Nezaměstnanost setrvávající pod třemi procenty bude tedy dál možné považovat za „kotvu“ české ekonomiky, která umožní další fungování daňového, důchodového i zdravotního systému. Zároveň úřad neočekává výraznější zpomalení růstu mezd, přičemž by po dvouletém propadu měly stoupnout i reálné mzdy.
Loňský předpokládaný pokles ekonomiky o 0,6 procenta dal úřad do souvislosti hlavně s inflací, která ovlivnila hospodaření domácností – ty snížily svoji reálnou spotřebu. Ministerstvo míní, že ekonomiku táhly dolů také problémy zemí eurozóny, naopak situaci vylepšovaly státní výdaje a projekty spolufinancované Evropskou unií. „Ekonomiku citelně zpomalila meziročně slabší akumulace zásob, především v souvislosti s dokončováním rozpracované produkce,“ doplnil resort.
Letos má HDP stoupnout, mimo jiné díky tomu, že by se měla zvýšit spotřeba domácností. Růst očekávaný v nové predikci je ovšem menší, než s čím počítalo ministerstvo dříve. V listopadu bylo přesvědčeno, že HDP poroste o 1,9 procenta, v létě dokonce predikovalo celá dvě procenta. Podle ministra financí Stanjury je ale důležitější, že se sníží inflace. „Pokud bojujete s vysokou inflací, tak důsledkem je vyšší spotřeba. Za mě je důležitější nižší inflace než vyšší spotřeba,“ řekl.
Stanjura podotkl, že nová predikce počítá s tím, že bude inflace letos nižší. Loni v průměru dosáhla 10,7 procenta, letos by se podle očekávání ministerstva měla dramaticky snížit na průměrných 3,1 procenta, přičemž většinu roku by se mohla pohybovat pod třemi procenty. V listopadu ministerstvo očekávalo inflaci v průměru 3,3 procenta s tím, že naopak většinu roku zůstane nad tříprocentní hranicí.
„Proinflační zahraniční nabídkové faktory výrazně oslabily a domácí poptávkové tlaky budou v průběhu roku dále tlumeny zvýšenými měnově-politickými sazbami, k čemuž navíc přispěje působení fiskálního konsolidačního balíčku,“ nastínilo ministerstvo.
„Po dvou letech porostou reálné příjmy, reálné mzdy a v mezinárodním srovnání se budeme opět přibližovat po dvou letech úrovni eurozóny, protože v České republice by ten růst HDP měl být vyšší,“ doplnil Stanjura.
Hrozby pro HDP
Jeho resort ale připustil, že u odhadovaného růstu HDP o 1,2 procenta existují rizika, která by mohla situaci zhoršit. Obává se, že by mohly přijít nové výpadky v dodavatelských řetězcích, například v souvislosti se situací na Blízkém východě. To by mohlo mít vliv například na automobilový průmysl a hrozit by mohl i nový růst cen.
Lépe se loni dařilo exportu, který těžil z toho, že ustaly problémy v dodavatelských řetězcích. Naopak dovoz zůstal utlumený, protože nebyla dostatečná domácí poptávka. Výsledkem podle ministerstva byl pravděpodobně „výrazně kladný“ příspěvek salda zahraničního obchodu u HDP.
Stanjura ohlásil počátkem roku, že státní hospodaření loni skončilo v deficitu 288,5 miliardy korun. Celé veřejné finance podle aktuálních údajů jeho úřadu měly deficit odpovídající 3,6 procenta HDP. Letos by mohl deficit klesnou pod tři procenta, čímž by Česko po pěti letech opět začalo plnit maastrichtská kritéria, byť Stanjura dal najevo, že nepočítá s tím, že by stát vstoupil do pásma ERM II.
