Tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí loňského roku klesla meziročně o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tím zhoršili svůj prvotní odhad ze začátku prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta.
Reálná spotřeba na obyvatele meziročně klesla o 5,2 procenta. Statistici ale upozorňují, že pokud by do této bilance nebyli zahrnuti lidé, kterým byla udělena dočasná ochrana kvůli ruské agresi na Ukrajině, pak by reálná spotřeba na obyvatele klesla o 2,4 procenta. Mezičtvrtletně byla nižší o 0,3 procenta.
„Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele ve třetím čtvrtletí stoupl mezičtvrtletně o 0,9 procenta, meziročně poklesl o 3,7 procenta,“ informoval ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Dominika Stroukala by navíc růst reálných mezd měl pokračovat. „To je to, k čemu se všichni upínáme, že si konečně budeme z naší výplaty schopni dovolit koupit toho více.“ To se podle něj projeví i ve statistikách ze čtvrtého čtvrtletí loňského roku a doufá, že i během celého letošního roku, uvedl.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání byl ve třetím čtvrtletí loňského roku 43 371 korun. Proti předchozímu čtvrtletí se reálně zvýšil o půl procenta, meziročně se nezměnil. Investice domácností klesly mezikvartálně o 0,1 procentního bodu a činily 7,4 procenta, meziročně byly nižší o 0,4 procentního bodu.
U nefinančních podniků byla ve třetím čtvrtletí míra zisku 48,5 procenta, což je o 0,2 procentního bodu méně než v předchozím čtvrtletí a o 0,3 procentního bodu více než o rok dříve. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků meziročně stouply o 7,1 procenta. Míra investic se zvýšila mezičtvrtletně o 0,4 procentního bodu a dosáhla 28,9 procenta. Meziročně byla vyšší o 0,3 procentního bodu.
„Podniky se do letošního roku dívají s mírným optimismem, samozřejmě daným tím, že očekáváme snížené tempo inflace a s tím související zvýšenou domácí spotřebitelskou poptávku,“ uvedl pro ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Ekonomické prognózy letos počítají zhruba se šestiprocentním růstem výdělků. V této souvislosti Špicar dodal, že růst výdělků bude záviset na tom, jak se jednotlivým firmám bude dařit.
„Pro některé firmy to bude reálné, pro některé to bude nedostižné. Bude to velký problém speciálně pro ty firmy, které jsou energeticky velmi náročné, protože ceny energií jsou něčím, co český průmysl a ekonomiku trápilo loni, trápí v tuto chvíli a obávám se, že bude trápit i v letošním roce,“ uvedl s tím, že dojde k růstu reálných mezd, ale to, kolik budou zaměstnavatelé schopni přidávat, bude záviset na situaci.
Zpřesněná data ČSÚ jsou podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče trochu zklamáním, podobně jako původně reportovaná čísla. Uvedl to ve vysílání ČT24. Spotřeba domácností podle něj klesla ještě výrazněji, než se předpokládalo, ačkoliv inflace klesá – to by mělo mít na spotřebu domácností příznivý vliv. Lidé prý subjektivně vnímají nejistotu a setrvávají v módu, kdy se obávají o výhled své situace.
„Poprvé od konce roku 2021 mírně mezikvartálně klesla míra zisku firem. To ukazuje, že schopnost firem zdražovat naráží na slabou poptávku v české ekonomice,“ dodal ekonom.
Dluh stoupl na 3,214 bilionu
Statistici také informují, že dluh vládních institucí v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 230,8 miliardy korun na 3,214 bilionu korun. Míra jejich zadlužení klesla z 45,2 procenta HDP na 44,5 procenta. V mezičtvrtletním srovnání byl dluh vyšší o 63,4 miliardy Kč a míra zadlužení se zvýšila o dvě desetiny procentního bodu.
Vládní instituce ve třetím čtvrtletí hospodařily se schodkem 38,8 miliardy korun, tedy o 17,3 miliardy nižším než o rok dříve. „Meziročně na straně příjmů nejvíce rostly přijaté daně z důchodů a na straně výdajů vyplacené sociální dávky,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
Statistici současně upozornili, že mezičtvrtletní nárůst dluhu vládních institucí se významně lišil od výsledku hospodaření. Vládní instituce si vypůjčily o 24,6 miliardy více, než byl jejich výsledek hospodaření, což se projevilo nárůstem hodnoty držených aktiv, zejména vkladů, konstatoval ČSÚ.
Hospodaření ústředních vládních institucí zůstalo ve sledovaném období v deficitu, který činil 51,9 miliardy korun, meziročně ale klesl o 16,1 miliardy. Přebytek hospodaření místních vládních institucí se meziročně zlepšil o 3,8 miliardy na 11 miliard korun a hospodaření fondů sociálního zabezpečení skončilo v přebytku 2,1 miliardy korun, uvedl ČSÚ.
Celkové příjmy vládních institucí v loňském třetím kvartále stouply meziročně o 9,1 procenta, dostaly se tak na 41,1 procenta HDP. Nárůst příjmů kladně ovlivnily přijaté daně z důchodů a přijaté sociální příspěvky. Výdaje vládních institucí byly meziročně vyšší o 6,2 procenta, dosáhly tedy 43,2 procenta HDP. Podle statistiků nejvíce stouply výdaje na sociální dávky a náhrady zaměstnancům.
