Česká ekonomika klesla ve třetím čtvrtletí meziročně o 0,7 procenta

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí opět klesla. Meziročně se její hodnota snížila o sedm desetin procenta. Proti předchozímu čtvrtletí byl hrubý domácí produkt nižší o půl procenta. Na meziroční pokles měla vliv hlavně nižší spotřeba domácností a úbytek zásob. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.

Meziroční pokles HDP ovlivnily zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a úbytek zásob. Naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka.

„Na straně poptávky byly ve třetím čtvrtletí hlavními faktory mezičtvrtletního poklesu HDP změna stavu zásob a zahraniční poptávka. Pozitivní příspěvek měly především výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. 

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,2 procenta a meziročně klesly o 0,4 procenta, z toho se výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně snížily o 0,3 procenta a meziročně o 2,3 procenta. „Pokles nastal zejména u výdajů za nákup předmětů střednědobé a krátkodobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,2 procenta a meziročně o 3,9 procenta,“ uvedli statistici.

Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, rovněž klesala. Meziročně to bylo o 0,1 procenta, mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Na meziročním poklesu se nejvíce podílel průmysl, pozitivní vliv naopak měly informační a komunikační činnosti.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 91,5 miliardy korun, bylo tak o 60,1 miliardy vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz klesl mezičtvrtletně reálně o 1,2 procenta. V meziročním srovnání klesl o 0,5 procenta, zejména vývozu pryžových a plastových výrobků a elektronických a optických přístrojů. Rostl export elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 1,1 procenta a meziročně o 1,8 procenta.

Celková zaměstnanost klesla podle ČSÚ ve třetím kvartále v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 procenta, meziročně vzrostla o 0,4 procenta. Celkem bylo odpracováno o 0,7 procenta hodin méně než v předchozím čtvrtletí, meziročně odpracované hodiny klesly o 0,1 procenta.

Ekonomika se letos už nevyhne poklesu, shodují se analytici

Ekonomika se za celý letošní rok už nevyhne poklesu, když se hrubý domácí produkt sníží zhruba o půl procenta, hodnotí analytici. „Česká ekonomika v těch zásadních složkách poptávky slábne. Není tam až na spotřebu vlády vlastně jediný úplně pozitivní moment. Vidíme nejenom, a to jsme očekávali, že bude slabá zahraniční poptávka, exporty jdou poměrně výrazně dolů mezikvartálně, ale dolů jde opět sice lehce spotřeba domácností a dolů jdou také investice,“ popsal hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Nahrávám video

„Vývoj HDP ve třetím čtvrtletí zaostal za původními odhady, které čekaly vesměs mezičtvrtletní stagnaci a mírnější meziroční propad ekonomiky. Zveřejněná struktura potvrzuje, že slábne zahraniční poptávka, ale i ta domácí kromě spotřeby vlády zůstává v útlumu,“ uvedl také hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že se výkon české ekonomiky ještě víc vzdálil úrovni před pandemií covidu-19, nyní je o 1,5 procenta nižší. „Propad hospodářství jasně ilustruje efekt vysoké inflace, která stále likviduje kupní sílu obyvatel a eroduje i jejich úspory. Spotřeba domácností je nyní o devět procent nižší než před covidem bez náznaku jakéhokoliv zlepšení,“ uvedl. „O nic více potěšivý není ani pohled na nabídkovou stranu ekonomiky. Velká odvětví na tom byla ve srovnání s předchozím kvartálem hůře, výjimkou je pouze finanční a realitní sektor,“ dodal Dufek.  

Útlum ekonomiky ve třetím čtvrtletí byl silnější, než předpokládala Česká národní banka (ČNB) ve své listopadové prognóze. ČNB čekala pokles HDP o 0,6 procenta. „Za očekáváním zůstaly hlavně tvorba investic a čistý vývoz,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. V posledním letošním kvartále centrální banka očekává hospodářskou stagnaci, příští rok přijde postupné oživení.

  • HDP je vyjádřením výkonu ekonomiky v určitém období, obvykle v průběhu čtvrtletí či celého roku. Jde o komplexní ukazatel, který říká, jaká hodnota zboží a služeb byla nově na území dané ekonomiky vytvořena a kdo dané zboží a služby nakupoval, případně jak významně se vyvážely do zahraničí. HDP se tak používá jako základní ukazatel stavu kondice ekonomiky, tedy zda ve sledovaném období rostla, případně jak rychle. Proto je mediální pozornost obvykle nejvíce soustředěna na meziroční či mezičtvrtletní vývoj (růst či naopak pokles) HDP, který je však počítán tak, aby nebyl zkreslen vývojem cen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 16 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 23 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...