Česká ekonomika klesla ve třetím čtvrtletí meziročně o 0,7 procenta

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí opět klesla. Meziročně se její hodnota snížila o sedm desetin procenta. Proti předchozímu čtvrtletí byl hrubý domácí produkt nižší o půl procenta. Na meziroční pokles měla vliv hlavně nižší spotřeba domácností a úbytek zásob. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.

Meziroční pokles HDP ovlivnily zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a úbytek zásob. Naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka.

„Na straně poptávky byly ve třetím čtvrtletí hlavními faktory mezičtvrtletního poklesu HDP změna stavu zásob a zahraniční poptávka. Pozitivní příspěvek měly především výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. 

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,2 procenta a meziročně klesly o 0,4 procenta, z toho se výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně snížily o 0,3 procenta a meziročně o 2,3 procenta. „Pokles nastal zejména u výdajů za nákup předmětů střednědobé a krátkodobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,2 procenta a meziročně o 3,9 procenta,“ uvedli statistici.

Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, rovněž klesala. Meziročně to bylo o 0,1 procenta, mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Na meziročním poklesu se nejvíce podílel průmysl, pozitivní vliv naopak měly informační a komunikační činnosti.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 91,5 miliardy korun, bylo tak o 60,1 miliardy vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz klesl mezičtvrtletně reálně o 1,2 procenta. V meziročním srovnání klesl o 0,5 procenta, zejména vývozu pryžových a plastových výrobků a elektronických a optických přístrojů. Rostl export elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 1,1 procenta a meziročně o 1,8 procenta.

Celková zaměstnanost klesla podle ČSÚ ve třetím kvartále v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 procenta, meziročně vzrostla o 0,4 procenta. Celkem bylo odpracováno o 0,7 procenta hodin méně než v předchozím čtvrtletí, meziročně odpracované hodiny klesly o 0,1 procenta.

Ekonomika se letos už nevyhne poklesu, shodují se analytici

Ekonomika se za celý letošní rok už nevyhne poklesu, když se hrubý domácí produkt sníží zhruba o půl procenta, hodnotí analytici. „Česká ekonomika v těch zásadních složkách poptávky slábne. Není tam až na spotřebu vlády vlastně jediný úplně pozitivní moment. Vidíme nejenom, a to jsme očekávali, že bude slabá zahraniční poptávka, exporty jdou poměrně výrazně dolů mezikvartálně, ale dolů jde opět sice lehce spotřeba domácností a dolů jdou také investice,“ popsal hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Nahrávám video

„Vývoj HDP ve třetím čtvrtletí zaostal za původními odhady, které čekaly vesměs mezičtvrtletní stagnaci a mírnější meziroční propad ekonomiky. Zveřejněná struktura potvrzuje, že slábne zahraniční poptávka, ale i ta domácí kromě spotřeby vlády zůstává v útlumu,“ uvedl také hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že se výkon české ekonomiky ještě víc vzdálil úrovni před pandemií covidu-19, nyní je o 1,5 procenta nižší. „Propad hospodářství jasně ilustruje efekt vysoké inflace, která stále likviduje kupní sílu obyvatel a eroduje i jejich úspory. Spotřeba domácností je nyní o devět procent nižší než před covidem bez náznaku jakéhokoliv zlepšení,“ uvedl. „O nic více potěšivý není ani pohled na nabídkovou stranu ekonomiky. Velká odvětví na tom byla ve srovnání s předchozím kvartálem hůře, výjimkou je pouze finanční a realitní sektor,“ dodal Dufek.  

Útlum ekonomiky ve třetím čtvrtletí byl silnější, než předpokládala Česká národní banka (ČNB) ve své listopadové prognóze. ČNB čekala pokles HDP o 0,6 procenta. „Za očekáváním zůstaly hlavně tvorba investic a čistý vývoz,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. V posledním letošním kvartále centrální banka očekává hospodářskou stagnaci, příští rok přijde postupné oživení.

  • HDP je vyjádřením výkonu ekonomiky v určitém období, obvykle v průběhu čtvrtletí či celého roku. Jde o komplexní ukazatel, který říká, jaká hodnota zboží a služeb byla nově na území dané ekonomiky vytvořena a kdo dané zboží a služby nakupoval, případně jak významně se vyvážely do zahraničí. HDP se tak používá jako základní ukazatel stavu kondice ekonomiky, tedy zda ve sledovaném období rostla, případně jak rychle. Proto je mediální pozornost obvykle nejvíce soustředěna na meziroční či mezičtvrtletní vývoj (růst či naopak pokles) HDP, který je však počítán tak, aby nebyl zkreslen vývojem cen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 3 hhodinami

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 6 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 16 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 21 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.