Ekonomická vysvětlivka: Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt neboli HDP je vyjádřením výkonu ekonomiky v určitém období, obvykle v průběhu čtvrtletí či celého roku. Jde o komplexní ukazatel, který říká, jaká hodnota zboží a služeb byla nově na území dané ekonomiky vytvořena a kdo dané zboží a služby nakupoval, případně jak významně se vyvážely do zahraničí. HDP se tak používá jako základní ukazatel stavu kondice ekonomiky, tedy zda ve sledovaném období rostla, případně jak rychle. Proto je mediální pozornost obvykle nejvíce soustředěna na meziroční či mezičtvrtletní vývoj (růst či naopak pokles) HDP, který je však počítán tak, aby nebyl zkreslen vývojem cen.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejňuje HDP ve čtvrtletní frekvenci s tím, že první předběžné číslo vývoje HDP přichází třicet dní po konci čtvrtletí. Tento údaj je však předběžný a slouží jen jako první indicie, protože pro jeho výpočet nemají statistici dostupné ještě všechny potřebné údaje. Z toho důvodu neobsahuje žádné bližší detaily a časem jej může ČSÚ ještě s příchodem doplňujících dat poupravit, a to jak lepším, tak horším směrem.

Teprve s odstupem dalšího měsíce je zveřejněno zpřesněné číslo a bližší struktura vývoje, kde je již možné zjistit podrobnosti, například které sektory ekonomiky vytvářely nejvíce zboží a služeb a kdo toto zboží spotřeboval, tedy zda rostla spotřeba domácností, vlády, nebo se zboží vyvezlo do zahraničí.

Nejvíce sledovaná hodnota růstu HDP je stejně jako v případě jiných ekonomických ukazatelů očištěna o vývoj cen – pokud se tak hovoří o růstu HDP ve výši dvou procent, jde o reálný růst po zohlednění toho, jak se v domácí ekonomice vyvíjely ceny.

Nejčastěji se růst HDP uvádí ve srovnání se stejným čtvrtletím předešlého roku, v tom případě jde o meziroční růst. Lze také srovnávat vývoj HDP mezi jednotlivými čtvrtletími – zde je však nutné zohlednit skutečnost, že některá čtvrtletí bývají obvykle slabší než jiná. Proto statistici při zveřejnění mezičtvrtletního růstu hovoří o takzvaně sezonně očištěných údajích, aby nebyla informace o růstu zkreslena například vánočním obdobím, či naopak slabší výrobou v průmyslu v průběhu letních měsíců. Při meziročním srovnání sice porovnáváme stejná čtvrtletí, ta však mohou mít rozdílný počet pracovních dní, což dokáže čísla také mírně ovlivnit. Ekonomové tak velmi často pracují právě s očištěnými údaji, které lépe vystihují stav ekonomiky bez různých sezonních a kalendářních vlivů.

Hrubý domácí produkt měří výkon ekonomiky z pohledu místa, vstupuje do něj tak například výroba podniků na území České republiky, které jsou vlastněny ze zahraničí. Alternativou je pak hrubý národní produkt (HNP), který měří hodnotu zboží a služeb za určité období vytvořené občany daného státu, a to jak na území tohoto státu, tak v cizině.

Ukazatel HDP se často používá pro různá porovnávání napříč státy. Proto se například poměřuje zadlužení země vůči HDP a další ekonomické ukazatele jsou porovnávány právě k hodnotě hrubého domácího produktu. Důležitým údajem je pak také ukazatel HDP na obyvatele, aby bylo možné srovnávat výkonnost ekonomik s různě velkou populací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 10 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 23 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...