Ekonomická vysvětlivka: Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt neboli HDP je vyjádřením výkonu ekonomiky v určitém období, obvykle v průběhu čtvrtletí či celého roku. Jde o komplexní ukazatel, který říká, jaká hodnota zboží a služeb byla nově na území dané ekonomiky vytvořena a kdo dané zboží a služby nakupoval, případně jak významně se vyvážely do zahraničí. HDP se tak používá jako základní ukazatel stavu kondice ekonomiky, tedy zda ve sledovaném období rostla, případně jak rychle. Proto je mediální pozornost obvykle nejvíce soustředěna na meziroční či mezičtvrtletní vývoj (růst či naopak pokles) HDP, který je však počítán tak, aby nebyl zkreslen vývojem cen.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejňuje HDP ve čtvrtletní frekvenci s tím, že první předběžné číslo vývoje HDP přichází třicet dní po konci čtvrtletí. Tento údaj je však předběžný a slouží jen jako první indicie, protože pro jeho výpočet nemají statistici dostupné ještě všechny potřebné údaje. Z toho důvodu neobsahuje žádné bližší detaily a časem jej může ČSÚ ještě s příchodem doplňujících dat poupravit, a to jak lepším, tak horším směrem.

Teprve s odstupem dalšího měsíce je zveřejněno zpřesněné číslo a bližší struktura vývoje, kde je již možné zjistit podrobnosti, například které sektory ekonomiky vytvářely nejvíce zboží a služeb a kdo toto zboží spotřeboval, tedy zda rostla spotřeba domácností, vlády, nebo se zboží vyvezlo do zahraničí.

Nejvíce sledovaná hodnota růstu HDP je stejně jako v případě jiných ekonomických ukazatelů očištěna o vývoj cen – pokud se tak hovoří o růstu HDP ve výši dvou procent, jde o reálný růst po zohlednění toho, jak se v domácí ekonomice vyvíjely ceny.

Nejčastěji se růst HDP uvádí ve srovnání se stejným čtvrtletím předešlého roku, v tom případě jde o meziroční růst. Lze také srovnávat vývoj HDP mezi jednotlivými čtvrtletími – zde je však nutné zohlednit skutečnost, že některá čtvrtletí bývají obvykle slabší než jiná. Proto statistici při zveřejnění mezičtvrtletního růstu hovoří o takzvaně sezonně očištěných údajích, aby nebyla informace o růstu zkreslena například vánočním obdobím, či naopak slabší výrobou v průmyslu v průběhu letních měsíců. Při meziročním srovnání sice porovnáváme stejná čtvrtletí, ta však mohou mít rozdílný počet pracovních dní, což dokáže čísla také mírně ovlivnit. Ekonomové tak velmi často pracují právě s očištěnými údaji, které lépe vystihují stav ekonomiky bez různých sezonních a kalendářních vlivů.

Hrubý domácí produkt měří výkon ekonomiky z pohledu místa, vstupuje do něj tak například výroba podniků na území České republiky, které jsou vlastněny ze zahraničí. Alternativou je pak hrubý národní produkt (HNP), který měří hodnotu zboží a služeb za určité období vytvořené občany daného státu, a to jak na území tohoto státu, tak v cizině.

Ukazatel HDP se často používá pro různá porovnávání napříč státy. Proto se například poměřuje zadlužení země vůči HDP a další ekonomické ukazatele jsou porovnávány právě k hodnotě hrubého domácího produktu. Důležitým údajem je pak také ukazatel HDP na obyvatele, aby bylo možné srovnávat výkonnost ekonomik s různě velkou populací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 13 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
včera v 09:00‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.