Ekonomická vysvětlivka: Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt neboli HDP je vyjádřením výkonu ekonomiky v určitém období, obvykle v průběhu čtvrtletí či celého roku. Jde o komplexní ukazatel, který říká, jaká hodnota zboží a služeb byla nově na území dané ekonomiky vytvořena a kdo dané zboží a služby nakupoval, případně jak významně se vyvážely do zahraničí. HDP se tak používá jako základní ukazatel stavu kondice ekonomiky, tedy zda ve sledovaném období rostla, případně jak rychle. Proto je mediální pozornost obvykle nejvíce soustředěna na meziroční či mezičtvrtletní vývoj (růst či naopak pokles) HDP, který je však počítán tak, aby nebyl zkreslen vývojem cen.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejňuje HDP ve čtvrtletní frekvenci s tím, že první předběžné číslo vývoje HDP přichází třicet dní po konci čtvrtletí. Tento údaj je však předběžný a slouží jen jako první indicie, protože pro jeho výpočet nemají statistici dostupné ještě všechny potřebné údaje. Z toho důvodu neobsahuje žádné bližší detaily a časem jej může ČSÚ ještě s příchodem doplňujících dat poupravit, a to jak lepším, tak horším směrem.

Teprve s odstupem dalšího měsíce je zveřejněno zpřesněné číslo a bližší struktura vývoje, kde je již možné zjistit podrobnosti, například které sektory ekonomiky vytvářely nejvíce zboží a služeb a kdo toto zboží spotřeboval, tedy zda rostla spotřeba domácností, vlády, nebo se zboží vyvezlo do zahraničí.

Nejvíce sledovaná hodnota růstu HDP je stejně jako v případě jiných ekonomických ukazatelů očištěna o vývoj cen – pokud se tak hovoří o růstu HDP ve výši dvou procent, jde o reálný růst po zohlednění toho, jak se v domácí ekonomice vyvíjely ceny.

Nejčastěji se růst HDP uvádí ve srovnání se stejným čtvrtletím předešlého roku, v tom případě jde o meziroční růst. Lze také srovnávat vývoj HDP mezi jednotlivými čtvrtletími – zde je však nutné zohlednit skutečnost, že některá čtvrtletí bývají obvykle slabší než jiná. Proto statistici při zveřejnění mezičtvrtletního růstu hovoří o takzvaně sezonně očištěných údajích, aby nebyla informace o růstu zkreslena například vánočním obdobím, či naopak slabší výrobou v průmyslu v průběhu letních měsíců. Při meziročním srovnání sice porovnáváme stejná čtvrtletí, ta však mohou mít rozdílný počet pracovních dní, což dokáže čísla také mírně ovlivnit. Ekonomové tak velmi často pracují právě s očištěnými údaji, které lépe vystihují stav ekonomiky bez různých sezonních a kalendářních vlivů.

Hrubý domácí produkt měří výkon ekonomiky z pohledu místa, vstupuje do něj tak například výroba podniků na území České republiky, které jsou vlastněny ze zahraničí. Alternativou je pak hrubý národní produkt (HNP), který měří hodnotu zboží a služeb za určité období vytvořené občany daného státu, a to jak na území tohoto státu, tak v cizině.

Ukazatel HDP se často používá pro různá porovnávání napříč státy. Proto se například poměřuje zadlužení země vůči HDP a další ekonomické ukazatele jsou porovnávány právě k hodnotě hrubého domácího produktu. Důležitým údajem je pak také ukazatel HDP na obyvatele, aby bylo možné srovnávat výkonnost ekonomik s různě velkou populací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 4 hhodinami

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 6 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 17 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 22 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.