Maso

Vlnitá horečka, maltská horečka, Bangova choroba, infekční zmetání skotu. Čtyři názvy – jedna nemoc. Choroba, která se oficiálně jmenuje brucelóza, se v Česku objevila po devíti letech. Napadá nejrůznější druhy divokých i hospodářských zvířat, ale může se přenést i na lidi, kteří se v jejich blízkosti pohybují.

První Slované na našem území konzumovali nejčastěji mléko, proso a med. Tím se odlišovali od Germánů, kteří měli naopak v oblibě vepřové maso. Vyplývá to z rozsáhlých analýz molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí zkonzumovaných zvířat, které prozkoumal mezinárodní výzkum pod vedením brněnského archeologa Jiřího Macháčka z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Řízek, burger nebo klobása. Názvy, jejichž použitím se nyní zabývají evropští zákonodárci. Europoslanci rozhodli, že budou vyhrazené pro produkty živočišného produktu. Veganské alternativy by měly mít jiná jména. O legislativě ale ještě není rozhodnuto. Lidí, kteří se snaží omezit spotřebu živočišných produktů, v Česku přibývá – před třemi lety to bylo podle výzkumu agentury Ipsos již 39 procent. Maso omezuje nebo úplně vynechává zhruba každý desátý Čech.

Jak nakrmíme rostoucí populaci, která se blíží deseti miliardám? A jak spojit zdravou výživu s tím, aby získávání této potravy neškodilo přírodě? To jsou klíčové otázky pro budoucnost všech. Odpovědi na ně se pokusila najít rozsáhlá zpráva EAT-Lancet, která navázala na vlivnou studii z roku 2019.

Prodej drůbežího masa nebo vajec od malých farmářů je od září snazší. Drobní chovatelé se už totiž nemusí řídit týdenním limitem počtu prodaných kusů. Nově platí limit roční, což drobní farmáři vítají. Nově mohou takzvaně „ze dvora“ prodat až dva tisíce kusů drůbeže za rok. Od příštího roku by se mohl takový prodej ještě rozšířit. Chystaný návrh má umožnit malým potravinářským podnikům prodat bez veterinární kontroly až deset tisíc kusů jatečně opracované drůbeže nebo králíků ročně. Musely by se ale registrovat u veterinární správy.

Velká část Čechů jí stravu, která neobsahuje dostatek důležitých minerálů či vitaminů. Často si podle expertů neuvědomují, že různé typy ovoce a zeleniny nejsou navzájem nahraditelné. O důležité živiny také přicházejí jejich převařením. Naopak nadměrné množství soli může uškodit. Experti doporučují zvýšit příjem luštěnin a zeleniny – zejména u dětí.

Ve srovnání s červencem tento měsíc téměř o devět procent zdražila pšeničná hladká mouka, naopak konzumní brambory zlevnily o 29,6 procenta a bílý jogurt o 15,7 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). U dalších sledovaných položek byl rozdíl v ceně podle statistiků mírnější.

Neandertálci jsou v tradičních představách spojeni s mamuty. Přestože je pravda, že milovali bílkoviny získávané z velkých zvířat, nové výzkumy odhalily i další detaily jídelníčku lovců z doby kamenné. Nová studie naznačuje, že častou součástí neandertálské potravy byli červi.

Čeští potravináři volají po jednotných evropských pravidlech při ochraně názvů produktů živočišného původu. Tedy spojovat klobása, párek nebo burger jen s masem. Jednoznačný přístup prosazuje i ministerstvo zemědělství. Výrobci vegetariánských a veganských alternativ považují debatu za neopodstatněnou, protože změna by jim zvýšila náklady.

Už dekádu řeší vědci záhadu štěňat, která by mohla být prvním fyzickým důkazem o domestikaci psů. Teď přišli s důkazy, které původní hypotézu obracejí naruby.

Lidé si v obchodech často kupují potraviny, aniž by věděli, z čeho jsou složeny. Přitom výrobci mají povinnost na obalech uvádět velké množství informací. Odborníci upozorňují, že je dobré etikety na potravinách číst, protože se může stát, že zakoupené výrobky mohou zklamat, nebo dokonce kvůli alergiím ohrozit na životě.

Pražští policisté navrhli obžalovat muže kvůli znásilnění a sexuálnímu napadení 21 klientek při poskytování fyzioterapeutických služeb v Praze, uvedla ČT na základě vyjádření policie. Obviněnému jedenapadesátiletému muži s přezdívkou „Maso“, který poskytoval své služby v Praze a Brně, hrozí až deset let vězení.

Severokorejská vláda se silně podílí na neudržitelném a nezákonném obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který zahrnuje i druhy chráněné vlastními zákony. Představuje tak hrozbu pro obnovu biologické rozmanitosti v regionu, uvádí nová studie vědců z Londýna.

Běžní Američané už si mohou koupit maso ze zvířat, jejichž genom byl změněn pomocí takzvaných genetických nůžek, nástroje CRISPR. DNA prasat byla uzpůsobena tak, aby zvířata byla imunní vůči nebezpečnému viru PRRS. Jde o první velký komerční produkt, který byl takto vylepšen.

Nejdelší a nejposvátnější indická řeka Ganga je domovem šesti tisíc říčních delfínů. Jejich přežití je ale ohroženo, píše britský server BBC.

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.

Královéhradecký kraj nyní dokončuje virtuální tržiště, které propojí regionální potravináře se školními jídelnami a dalšími vývařovnami. Portál umožní jídelnám pohodlně objednávat suroviny od menších dodavatelů v okolí. O spolupráci totiž mají zájem jak zemědělci a potravináři, tak samotná stravovací zařízení.

Každý obyvatel Česka sní asi 790 kilogramů potravin ročně. Tuzemští zemědělci ale nedokáží vyprodukovat vše, co se v zemi spotřebuje. Soběstačnost v základních komoditách dosahuje necelých osmdesáti procent. Dlouhodobě se snižují stavy prasat či pěstební plocha zeleniny. Česko se ale zhoršuje i v produkci vajec. Chovatelé si stěžují na zvýšené náklady kvůli energiím a přechodu z klecových chovů na podestýlkové. Pomoci by jim měly dotace.

Více než polovina Čechů se stravuje lépe než před rokem a až osmdesát procent se snaží brát větší ohled na zdravé stravování. To je sice podle nového evropského průzkumu v Česku na vzestupu, stále však na velmi pomalém. Podle dat Češi často jedí ve spěchu, v nevhodném prostředí a rozhodující je pro ně cena. Nadměrně také konzumují maso a naopak málo zeleninu. Resort zdravotnictví proto zavádí preventivní projekty, které se zaměřují například na menší solení.

Turecko si chce u Evropské komise vymoci chráněný status na svůj recept na döner kebab, tedy tradiční maso grilované na špízu. Pokud by Ankara uspěla, znamenalo by to potíže pro mnohamiliardový byznys v zemích sedmadvacítky, zejména v Německu. Pokrm vyráběný podle jiné receptury by se musel upravit nebo přejmenovat.

Konzumace zpracovaného nebo červeného masa zvyšuje riziko cukrovky, přičemž pouhé dva plátky šunky denně zvyšují riziko tohoto onemocnění o patnáct procent. Na základě rozsáhlé studie, které se účastnily na dva miliony lidí po celém světě, to uvádí vědecký tým vedený výzkumníky z Cambridgeské univerzity.

Počty lidí se žloutenkou typu E se loni oproti předešlým rokům zdvojnásobily. Na vině je zřejmě špatně tepelně upravené maso. Ve srovnání s covidovými roky také dvakrát vzrostl počet odhalených žloutenek typu C, informovali odborníci z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Žloutenka, odborně hepatitida, je virová zánětlivá infekce jater.

Přibývá lidí, kteří trpí potravinovou chudobou, ukázala data Eurostatu. Každý desátý obyvatel Evropské unie si loni nemohl dovolit jíst maso ani obden. Předloni to byl jen každý dvanáctý. V chudší polovině zemí je i Česko, kde jsou nejohroženější senioři a rodiče samoživitelé. Stále víc lidí v tuzemsku tak vyhledává pomoc potravinových bank nebo se snaží nakupovat co nejlevnější jídlo.

Produkce vodních živočichů z farem poprvé překonala úlovky z tradičního rybolovu, uvádí ve své nejnovější zprávě o stavu světového rybolovu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Zpráva posiluje naději, že akvakultura může uspokojit rostoucí celosvětovou poptávku po mořských plodech. Celosvětová produkce rybolovu a akvakultury v roce 2022 činila rekordních 223,2 milionu tun.