Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
Představa o pravěku je stále ještě poměrně jednoduchá. Silní muži vyráželi na lov, odkud nosili domů svým ženám spousty masa. Ženy seděly doma, kde čekaly na návrat živitelů, kteří je zásobovali, a ve volném čase se věnovaly hlavně dětem.
Tyto příběhy jsou ale do značné míry už mrtvé. Řada výzkumů totiž prokázala například to, že pravěké ženy měly mnohem větší sílu než moderní špičkové sportovkyně, ale také i to, že zřejmě samy lovily mnohem častěji, než se dříve předpokládalo.
Nový výzkum ukazuje pravěké vztahy mezi pohlavími ještě z jiného úhlu. Z pohledu jídelníčku.
Izotopy dusíku a uhlíku vypovídají
Dnes je asi nepředstavitelné, že by si muži a ženy nebyli rovní v přístupu k potravě. Když jdou manželé na večeři do restaurace, mohou si dát oba steak. Jenže v minulosti, v dobách před průmyslem, bylo maso drahým a ne vždy dostupným zdrojem, přičemž přístup k němu často souvisel s vyšším společenským postavením.
Doklady o tom nejsou zapsané jen v historických knihách, ale také v samotných kostech. Tyto informace jsou otištěné v poměru izotopů uhlíku a dusíku v kolagenu lidských kostí. Poměry izotopů dusíku odrážejí množství masa, které osoba konzumuje, zatímco poměry izotopů uhlíku odhalují, jaký podíl rostlin daná osoba konzumovala.
Až donedávna se ale nedaly příliš srovnávat navzájem různé lokality – rozdílné podmínky mají odlišné lokální vlivy. Teď ale archeologové přišli s vylepšením, které to umožňuje, a mohou tak vytvářet plastický, věrohodný a hlavně pravdivý obraz toho, jak vypadala strava pravěkých lidí. Nová technologie umožňuje v kostech popsat nerovnosti toho, jak velký byl u daného člověka poměr mezi spotřebou masa a spotřebou rostlinné stravy.
Archeologové metodu aplikovali na rozsáhlém vzorku kostí 12 281 lidí nalezených na 673 lokalitách v Evropě v posledních deseti tisících letech – tedy v době, kdy už se lidé živili zemědělstvím. Zjistili, že ve všech historických obdobích přetrvávala ve skupinách s nejvyšší spotřebou masa převaha mužů. Nejvíce rovnostářské byly první zemědělské společnosti (neolit), i když i v nich existovaly značné rozdíly mezi pohlavími, pokud jde o přístup k živočišným bílkovinám.
Proč?
Podle autorů výsledky ukazují velmi jasně, že mezi lidmi v Evropě byly po dobu pravěku zásadní rozdíly v přístupu k živočišným bílkovinám. Tento výsledek je jasný, složitější bude podle vědců vysvětlit, proč tyto rozdíly vznikly. Možností a hypotéz je celá řada – od potravinových tabu, kosmologických představ o vesmíru, mylných představ o potřebách žen ohledně spotřeby bílkovin až po sociální normy, které stavěly potřeby mužů nad potřeby žen.
Potvrdit nebo vyvrátit tyto hypotézy bude složité, bude zřejmě třeba nových technologií, jež by umožnily další pokrok v chápání života pravěkých lidí.
