Od začátku plnohodnotné ruské invaze uhynulo v Charkovské oblasti více než osmdesát tisíc prasat a dvanáct tisíc kusů skotu. Zhruba šedesát ze 160 zemědělských podniků ukončilo provoz. Podle Oleksandra Masjuka, vedoucího oddělení živočišné výroby při regionální vojenské správě, se kvůli bojům počet skotu v oblasti snížil o 42 procent a počet prasat téměř o polovinu. Uvedl to v rozhovoru pro Ukrajinský rozhlas Charkov.
„Pro odvětví je to katastrofální ztráta a zároveň vážná komplikace pro potravinovou bezpečnost. Živočišná výroba za války funguje mimořádně obtížně, zejména kvůli náletům, ničení farem, úhynu zvířat, ztrátám produkce, narušené logistice i problémům s cenami. Přesto odvětví díky zemědělcům a jejich odhodlání dál funguje,“ popsal Masjuk.
Část podniků byla podle něj zcela zničena, jiné se přesunuly do bezpečnějších oblastí. Některé farmy se stále nacházejí na území dočasně okupovaném Ruskem, jejich stav proto nelze vyhodnotit.
Počet krav klesá, a proto se v Charkovské oblasti podle údajů Státní statistické služby vyrobilo o 4,5 procenta méně mléka než loni, kdy produkce přesáhla 55 tun, uvedl vedoucí oddělení živočišné výroby.
Masa se podle něj naopak vyprodukovalo o pět procent více. Loni tento ukazatel přesahoval osmnáct tun. „Produkce masa je dynamický ukazatel. Dnes může být v plusu, zítra v minusu. Dá se říci, že je stále zhruba na úrovni loňského roku,“ poznamenal Masjuk.
Drůbežárny v Charkovské oblasti oproti roku 2025 objem výroby mírně zvýšily. „Drůbežářství bylo v krizi už před začátkem plnohodnotné ruské invaze, přesto jsme zaznamenali růst. Produkce vajec se zvýšila téměř jedenapůlkrát a počet drůbeže o patnáct procent. Válka toto odvětví nezasáhla tak výrazně, drůbežárny se vyhnuly rozsáhlým škodám a příznivá zůstává i situace v exportu,“ sdělil Masjuk.
Závislost Charkovské oblasti na dodávkách masa z jiných regionů se od začátku plnohodnotné invaze zvýšila. „Po roce 2022 výrazně vzrostla, protože máme mnoho poškozených farem a přišli jsme o velké množství zvířat. Vlastní produkce pokrývá zhruba 30 procent spotřeby masa v regionu. Dovážíme více hovězího, ale také vepřové. Měli jsme silný agrokomplex, přišli jsme však o podnik Svitanok v Novovodolažské obci, který zajišťoval čtvrtinu produkce vepřového masa v oblasti,“ uvedl vedoucí oddělení.
Přesun farem a podniků
Podle Masjuka se kvůli složitosti celého procesu a logistice přesunul jen malý počet podniků. „Část z nich se vrátila zpět. Odcházely v době, kdy byla území okupovaná, a stihly to. Přesun živočišné výroby je ale složitý. Pokud chcete odvézt stádo, musíte najít farmu, která dokáže přijmout takový počet zvířat a zároveň zajistit technologii používanou v původním hospodářství,“ vysvětlil.
Přesuny se podle něj odehrávaly především v rámci Charkovské oblasti.
„Z oblastí aktivních bojů nebo z okupovaných území podniky odvážely zvířata a hledaly dříve fungující provozy, které jsou dnes mimo provoz. Někteří zemědělci pomáhali svým kolegům a poskytovali jim prostory,“ řekl Masjuk.
Dodal, že část zemědělců nyní pracuje na společném cíli a vzájemně si pomáhá, což je za války velmi důležité. „Někteří ale farmy jednoduše zlikvidovali, protože neviděli možnost, kam se přesunout,“ dodal.
„Příslušné ministerstvo s naší pomocí sestavilo seznam všech aktuálně neaktivních podniků, které by po základní rekonstrukci mohly poskytnout své prostory. Ministerstvo tento seznam shromáždilo a rozeslalo do všech regionů. My jsme ho distribuovali prostřednictvím komunit. Zájemci se mohou obrátit na svou místní komunitu, okresní správu nebo na specialistu odpovědného za zemědělský sektor ve svém okrese,“ uvedl Masjuk.
Ceny masa, mléčných výrobků a vajec
Na zdražování masa má podle vedoucího oddělení živočišné výroby odboru agroprůmyslového komplexu oblastní vojenské správy vliv řada ekonomických faktorů.
„Jde zejména o krmivo, které zdražilo kvůli logistice a cenám energií. Faktorů je ale víc – od počasí až po technologie. Každé hospodářství má vlastní náklady. Logistika, energie i cena veterinárních přípravků mohou vzrůst i dvojnásobně,“ vysvětlil.
Například u produkce mléka je to nejvíce patrné v rozdílu mezi cenou, za kterou se syrové mléko prodává ke zpracování, a cenou hotových výrobků. To všechno vede ke zdražování běžných produktů kvůli výraznému nárůstu výrobních nákladů. Výkupní cena navíc klesá. Mléko od zemědělců se nyní nakupuje levněji, zatímco konečná prodejní cena hotových výrobků roste.
Podle Masjuka se v blízké době neplánuje žádné snížení cen výrobků. „Do konce roku může dojít k plošnému růstu cen masa. Jediné, co se může změnit, je cena vajec. V létě obvykle výrazně roste objem produkce vajec v domácnostech. Cena vajec tak může v létě mírně klesnout,“ uvedl.
Podpora zemědělců
Regionální programy na podporu majitelů farem neexistují, prostředky se ale vyčleňují ze státního rozpočtu.
„Nejvyužívanějším programem, do kterého se mohou zapojit právnické i fyzické osoby, je dotace na chov krav a plemenných ovcí a koz. Podpora činí 140 eur (zhruba 3500 korun) na krávu a 40 eur (přibližně tisíc korun) na kus plemenné ovce nebo kozy. Žadatelé musí chovat tři až sto krav, případně až 500 kusů plemenných ovcí a koz. Další program je určen pouze právnickým osobám a umožňuje proplatit náklady na výstavbu nebo rekonstrukci areálů pro živočišnou výrobu,“ říká vedoucí oddělení živočišné výroby.
Podle Masjuka v současnosti neexistuje žádný přímý program kompenzací škod na farmách pro právnické osoby. Existuje podle něj ale schválená metodika pro stanovení škod a ztrát u fyzických osob a individuálních podnikatelů, za více než dva roky fungování programu však o kompenzaci nikdo z Charkovské oblasti nepožádal. „Možná lidé nemají dostatek důkazů,“ dodal. Další podpůrné programy pro zemědělce lze najít na webu ukrajinského Státního agrárního registru.
Článek napsaný Hanna Cjomyková (Suspilne), poprvé publikovaný 3. května 2026 v 22:00 (SELČ)
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
