Maso strana 2 z 4

Chovatelé na jihu Čech už začali rušit chovy prasat, nutí je k tomu nízké výkupní ceny a rostoucí náklady. Například v říjnu byl jeden kilogram prasete v živé váze podle ekonomů nejlevnější za posledních skoro třicet let, a to 25 korun za kilogram, dnes už je to zhruba 21 korun. Vepřín se teď ruší například ve Volenicích na Strakonicku. Většinu prasat už nákladní auta odvezla na porážku.

Zhruba polovina chovatelů prasat plánuje v následujících devíti letech uzavřít své chovy. Třicet procent se k tomuto kroku chystá už příští rok. Vyplývá to z průzkumu Agrární komory mezi českými zemědělci. Chov prasat se podle tuzemských sedláků přestává vyplácet, nízké výkupní ceny totiž nepokryjí náklady na výkrm. Česko by se tak stalo ještě víc závislé na dovozech masa ze zahraničí. Už teď tuzemské vepřové pokryje jen zhruba polovinu spotřeby Čechů.

Koronavirová epidemie mění i stravovací návyky Čechů. Spotřeba alkoholu byla loni kvůli uzavření restaurací nejnižší od roku 1996. Naopak rýže a luštěnin lidé snědli nejvíc od začátku sledování, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Celkově podle něj loni spotřeba potravin v Česku stoupla.

Chovatelé prasat, drůbeže a skotu kvůli zvyšujícím se nákladům zvažují zavírání chovů. Nevyplácí se jim zvířata chovat, prodávají za podnákladové ceny, uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal. Rostou ceny energií, krmiv nebo hnojiv. Naopak stále klesají výkupní ceny, například u prasat meziročně o osm procent. Zemědělci tak v průměru prodávali prasata v živé váze v říjnu kolem 25 korun za kilogram, což bylo podle Doležala nejméně od vzniku samostatné republiky.

V Česku řádí ptačí chřipka, některé z chovů se ale podařilo obnovit. Ptačí chřipka tak zatím na ceny v obchodech vliv nemá. Někteří farmáři sice maso i vejce zdražili, ale to především kvůli rostoucím nákladům. Nákaza však ohrožuje jediný tuzemský šlechtitelský chov hus.

Zdražování v Česku nepolevuje. Průmysloví výrobci ve srovnání s loňským říjnem navýšili ceny zhruba o dvanáct procent, zemědělci za stejné období o čtrnáct procent. Argumentují vyššími náklady na energie, pohonné hmoty i zaměstnance. Dražší jsou tak obilí, mléko i maso. Jeho producenti ohlašují zvyšování cen.

Snížit náročnost produkce naší stravy na krajinu je do jisté míry móda, dost možná ale i cesta k záchraně planety. V nejvyšší míře se to týká masa. Výroba hovězího, vepřového či kuřecího, které nejčastěji konzumujeme dnes, je výrazným emitentem skleníkových plynů. Zemědělství celkově způsobuje pětinu globálních emisí, živočišná produkce pak v rámci zemědělství zaujímá šedesát procent. Tyto hodnoty lze snížit například i konzumací alternativ. I o nich je nový díl publicistického pořadu Bilance.

S obnovením provozu po uvolnění koronavirových zákazů část podniků zdražila. Třeba někteří kadeřníci nebo restauratéři zvýšili ceny až o deset procent. Důvodů je víc, jednak kompenzace předchozích ztrát, ale třeba i vyšší náklady na energie, nájmy nebo suroviny. Přesto se najdou položky, které nezdražují. Aktuálně k nim patří sezonní potraviny anebo třeba vepřové maso.

Veterináři v Blatné na Strakonicku odhalili, že kuřecí maso použité k výrobě asi 1,5 tuny kebabů obsahovalo salmonelu. Žádný z polotovarů se ale na trh nakonec nedostal. Provozovateli hrozí ve správním řízení pokuta až 50 milionů korun, uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Světové ceny potravin dál rostou. Během května poskočily o 4,8 procenta meziměsíčně a o 39,7 procenta meziročně. To je nejvíc za dekádu. Nejrychleji nyní zdražují obiloviny a rostlinné oleje. Agrární analytik Petr Havel, který byl hostem pořadu Události, komentáře, za tím vidí hlavně cenu práce, rostoucí byrokracii a ochranu životního prostředí.

Americká vláda podle mluvčí Bílého domu komunikuje s Ruskem v souvislosti s hackerským útokem, který ohlásila americká část brazilského potravinářského giganta JBS. Společnost údajně uvedla, že útok byl pravděpodobně veden z Ruska. Podle informací agentury Bloomberg kvůli němu přerušilo zpracovávání masa pět největších závodů JBS na území Spojených států.

Lidé, kteří pravidelně večeří příliš mnoho tučného masa a rafinovaných sacharidů, mají vyšší riziko srdečních onemocnění než ti, kteří si tento typ jídla dopřávají k snídani. Poukázala na to studie, kterou zveřejnil časopis Endocrine Society Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism.

Milovníci syrového masa mořských ryb by si měli dávat větší pozor na to, co jedí, doporučují experti z Washingtonské univerzity. Jejich studie totiž v tomto mase zjistila dramatický nárůst množství parazitických červů, kteří se mohou přenášet na lidi a ohrožovat také mořské savce.

Izraelská společnost Redefine Meat získala 29 milionů dolarů (612,7 milionu korun) na výstavbu velké pilotní továrny na výrobu náhražky masa za pomocí 3D tiskáren. V nabídce firmy jsou kopie hovězího masa na steaky vyrobené z rostlinných bílkovin. S nabídkou se zaměřuje na restaurace v Izraeli, Evropě a v Asii. Maso z továrny chce firma začít prodávat ještě letos, píše agentura Bloomberg.

V některých evropských zemích platí omezení rituálních porážek bez omráčení. Ochránci zvířat je totiž označují za týrání. Soud EU naposledy posvětil zákon zakazující zabíjení zvířat podle náboženských pravidel na jihu Belgie. Podle ochránců zvířat nicméně může být alternativou zvíře před porážkou uspat nebo omráčit.

Povinné kvóty na prodej českých potravin ve velkých obchodech velmi pravděpodobně nebudou platit od příštího ledna. Přestože je minulou středu schválili poslanci, v Senátu pravděpodobně narazí. Kvóty odmítají tři nejsilnější kluby, které mají v horní parlamentní komoře jasnou ústavní většinu.

Ptačí chřipka se v úterý potvrdila v dalších dvou lokalitách v jižních Čechách. Jedna je na kraji Českých Budějovic, druhá v Hradišti u Písku. V obou šlo o volně žijící drůbež a virus H5N8. Sdělili to zástupci Státní veterinární správy (SVS). Stát kvůli snaze omezit přenos choroby zakázal v celé republice větším chovatelům chov drůbeže ve volných výbězích, omezuje se rovněž prodej a přemisťování drůbeže. Agrární komora upozornila, že české drůbeží maso a vejce uváděné na trh jsou pro spotřebitele bezpečné a z pohledu konzumace nezávadné.

Vědci z kanadské McMaster University vymysleli nový způsob, jak uměle vypěstovat maso, které podle nich chutí i strukturou věrně připomíná to tradiční. O svém produktu informovali v odborném časopise Cells Tissues Organs.

Nizozemská televizní stanice NPO 1 zachytila v reportáži problém, s nímž se mohou po brexitu potýkat Britové při příjezdu do států Evropské unie. Nizozemští celníci totiž kvůli zákazu dovozu některých potravin zabavili jednomu z řidičů chléb s uzeninou, který si vezl jako svačinu. „Vítejte v brexitu, pane,“ říká v reportáži překvapenému Britovi jeden z celníků.

Singapur udělil sanfranciskému start-upu Eat Just Inc. souhlas k prodeji jeho laboratorně vypěstovaných kuřat. Tento městský stát se tak stal první zemí světa, která povolila prodej uměle vyrobeného masa.

Spotřeba potravin včetně ztrát a odpadů byla loni v tuzemsku na rekordních hodnotách, činila 796,5 kilogramu na obyvatele. Proti roku 1993 se zvýšila o 65,5 kilogramu. Meziročně vzrostla o 6,9 kilogramu, více se jedlo například maso, přiblížila vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu Renata Vodičková.

Přechod k tržní ekonomice s sebou přinesl několik z dnešního pohledu zvláštních situací. Na Prachaticku, ale i jinde v republice se skokově snížila cena hovězího masa. Lidé vyrazili na nákupy a poptávka po hovězím stoupla na některých místech i sedmkrát.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Po třech měsících skončilo v Česku období společenské izolace. Většinu lidí uvrhlo do stavu, na který nebyli ani zvyklí, ani připravení. Omezení mezilidských vztahů se ukázalo pro mnohé větším problémem, než čekali. Přitom kdysi zažívali lidé mnohem horší a delší doby izolace –⁠ jedny z těch nejtěžších prožívali první dobyvatelé Antarktidy a Arktidy.

Poslanecká sněmovna by měla ve třetím čtení projednat novelu zákona o potravinách. Velký ohlas vzbuzuje pozměňovací návrh, který předpokládá zavedení povinného podílu 55 procent českého zboží na pultech od příštího roku. Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent. Tématu se věnoval i pořad Devadesátka ČT24.