U vegetariánů je nižší riziko onemocnění rakovinou, ukázal výzkum. Ve hře jsou ale i další faktory

Podle studie sledující stovky tisíc lidí mají vegetariáni o čtrnáct procent nižší pravděpodobnost onemocnění rakovinou než lidé, kteří se živí pravidelně masem. U některých druhů rakoviny mohou být ve hře ale i různé další faktory spojené s životním stylem.

Tým vědců z Oxfordské univerzity analyzoval údaje o více než 470 tisících Britů a zjistil, že nižší riziko se vyskytuje také u částečných vegetariánů. Například takzvaní peskatariáni, tedy lidé, kteří se živí z masa jen rybami a dalšími mořskými plody, mají riziko rakoviny nižší asi o deset procent. A také u lidí, kteří jí maso jen občas, bylo riziko vypuknutí rakoviny nižší –⁠ ve srovnání s těmi, kdo ho konzumují pět dní v týdnu a častěji –⁠ asi o dvě procenta.

„V této rozsáhlé britské studii se ukázalo, že konzumace jen malého množství masa, ryb nebo úplné vegetariánství je spojené s nižším rizikem vzniku všech typů rakoviny ve srovnání s lidmi, kteří maso pojídají pravidelně,“ konstatovali vědci.

Autoři pod vedením Codyho Watlinga z oxfordského oddělení epidemiologie rakoviny ale současně upozornili, že jejich zjištění jednoznačně neprokazují, že pravidelné pojídání masa zvyšuje riziko vzniku rakoviny.

Zjištěné rozdíly by podle nich totiž mohly mít i jiné příčiny –⁠ zejména kouření a vyšší množství tělesného tuku. Častější konzumace masa je totiž mnohdy spojená s životním stylem, který častěji spočívá i v kouření, nedostatku pohybu nebo konzumaci alkoholu.

Rakovina tlustého střeva dominuje

U lidí, kteří konzumují málo masa, tedy pětkrát nebo méněkrát týdně, bylo riziko vzniku rakoviny tlustého střeva o devět procent nižší než u pravidelných konzumentů masa.

Vegetariánky měly o 18 procent nižší pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu po menopauze než ženy, které maso jedí pravidelně, i když u nich to může být způsobeno také něčím jiným, zřejmě jejich nižším indexem tělesné hmotnosti.

U mužů vegetariánů je riziko vzniku rakoviny prostaty o jednatřicet procent nižší, zatímco u mužů peskatariánů je nižší o dvacet procent.

„Výsledky naznačují, že některé stravovací návyky, jako je nízký obsah masa a vegetariánská nebo peskatariánská strava, mohou mít vliv na snížení rizika určitých druhů rakoviny, v tomto případě rakoviny střev, prsu a prostaty,“ uvedla Giota Mitrouová, ředitelka pro výzkum a inovace ve World Cancer Research Fund International, který studii spolufinancoval společně s Cancer Research UK.

Dodala, že výsledky potvrzují dlouhodobá doporučení, aby lidé omezili příjem takzvaného červeného masa (hovězí a vepřové) a jedli více celozrnných výrobků, zeleniny, ovoce a luštěnin.

Autoři oxfordské studie uvedli: „Nižší riziko kolorektálního karcinomu u lidí, kteří jedí málo masa, je v souladu s předchozími důkazy, jež naznačují nepříznivý vliv konzumace masa. Nižší riziko rakoviny prsu u žen vegetariánek po menopauze lze pravděpodobně do značné míry vysvětlit jejich nižším BMI.“

Není podle nich ale zatím jasné, jestli i ostatní rozdíly pozorované u všech druhů rakoviny a u rakoviny prostaty odrážejí nějakou příčinnou souvislost, nebo jsou způsobeny jinými faktory.

Vědci sice zjistili, že „nízký podíl konzumentů masa, peskatariánů nebo vegetariánů byl spojen s nižším rizikem všech druhů rakoviny“, ale dodali, že to „může být důsledkem jiných stravovacích faktorů a/nebo jiných rozdílů v životním stylu, jako je kouření“. Tyto výsledky vyšly v časopise BMC Medicine.

„Vzhledem k tomu, že rakovina dnes postihuje každého druhého člověka v celé zemi, je zřejmé, že zdravá vegetariánská strava může hrát roli v prevenci tohoto onemocnění. Důkazy z předchozích průzkumů totiž naznačují, že vyvážená vegetariánská strava může kromě rakoviny snížit také riziko srdečních onemocnění a cukrovky,“ dodali autoři výzkumu.

Vegetariáni v Česku

Ve Velké Británii se asi šest procent lidí živí vegetariánsky a další asi dvě procenta vegansky. V České republice jsou vegetariánů přibližně dvě až tři procenta. Zřejmě nejvíce je v Evropě vegetariánství a veganství populární v Německu, tam už podíl vegetariánů stoupl na přibližně deset procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili místo, kde tokali dinosauři

Tokání je aktivita, která je v současné době spojená hlavně s ptáky, u nás hlavně tetřevy. Paleontologové ale našli zajímavé důkazy, že stejné námluvy před pářením provozovali i velcí dinosauři.
před 5 hhodinami

Česko chce postavit vlastní AI gigafactory. Vyrůst má v Praze

České Radiokomunikace (ČRa) podaly k Evropské komisi projekt na vybudování jednoho ze zvažovaných velkých evropských datových center pro umělou inteligenci, takzvanou AI gigafactory. Stát by měla v Praze na Zbraslavi, kde už Radiokomunikace na pozemku po bývalých vysílačích datové centrum budují. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu a ČRa.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Národní muzeum otevře na víkend depozitář. Teprve podruhé za dvě stě let

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.
včera v 12:12

Americké úřady schválily preventivní injekci proti HIV

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil dvakrát ročně podávanou injekci americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na prevenci viru HIV. Látka lenakapavir, která bude uvedena na trh pod názvem Yeztugo, by mohla hrát důležitou roli v boji proti tomuto sexuálně přenosnému viru, jenž způsobuje nemoc AIDS.
včera v 10:44

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

Vědci zachytili na Antarktidě signály, které si neumí vysvětlit

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.
19. 6. 2025

Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.
19. 6. 2025

Vědci objevili kosmickou hmotu, kterou dosud postrádali

„Modely měly pravdu,“ oznámili evropští astronomové. Tvrdí, že vyřešili jednu z největších záhad astronomie, s níž se věda potýká už desítky let. Našli totiž „chybějící“ hmotu, kterou postrádali.
19. 6. 2025
Načítání...