Lék proti rakovině prsu snižuje úmrtnost o 72 procent, popsala studie

Společnost AstraZeneca oznámila, že její lék na rakovinu prsu Enhertu významně snížil riziko úmrtí nebo zhoršení onemocnění u žen s pokročilým onemocněním. Prokázala to rozsáhlá klinická studie.

Šlo už o třetí fázi klinické studie DESTINY-Breast03. Ta porovnávala novou léčbu Enhertu s léčbou medikamentem Kadcyla, který je v součanosti standardní léčbou, u přibližně pěti stovek žen, jejichž nádory nereagovaly na předchozí léčbu.

U pacientek s metastázující rakovinou prsu (pokročilou formou onemocnění, při níž se nádory rozšířily do jiných částí těla) snížil Enhertu riziko úmrtí nebo dalšího růstu nádoru o 72 procent ve srovnání Kadcylou. 

„Nikdy předtím jsme u metastázujícího karcinomu prsu nezaznamenali tak velký přínos,“ komentoval výsledky Dave Fredrickson, který vede onkologického oddělení společnosti AstraZeneca.

Posílené akcie

AstraZeneca lék Enhertu nevyvinula. Původním vývojářem byla japonská společnost Daiichi-Sankyo, od ní AstraZeneca práva koupila roku 2019 v rámci rozsáhlých investic do onkologické medicíny – zaplatila za to 6,9 miliard dolarů. Cílem je, aby tento přípravek pomáhal nejen ženám s pokročilou formou rakoviny prsu, ale také těm, u nichž se teprve nemoc rozvíjí. Japonští vývojáři dokonce slibovali, že by lék mohl fungovat i proti jiným druhům zhoubného rakovinového bujení.

Výsledky, které AstraZeneca nyní představila, podle analytika Petera Welforda osloveného deníkem Wall Street Journal naznačují, že Enhertu by toto všechno měl dokázat. Akcie britské firmy po zveřejnění těchto údajů posílily.

Enhertu se už v současné době používá, ale zatím jen jako takzvaná třetí linie léčby u žen s takzvaným pokročilým HER2 pozitivním karcinomem prsu. Tato forma tvoří asi dvacet procent všech prsních nádorů. To znamená, že se používá poté, co obě předchozí formy léčby nedokázaly zastavit zhoršování onemocnění. Nejnovější výsledky podle analytiků říkají, že by se tento přípravek mohl v léčbě začít používat už dříve.

Jak funguje Enhertu

Enhertu v těle vyhledává rakovinné buňky a dodává pak dávku chemoterapie přímo do místa nádoru. Díky tomu neútočí na zdravou tkáň v okolí nádoru. Klasické chemoterapie to neumí a nedokážou rozlišit mezi zdravými a nádorovými buňkami, takže při léčbě mají i spoustu vedlejších účinků.

Ve studii 75,8 procenta žen léčených přípravkem Enhertu nezaznamenalo po roce léčby žádnou progresi onemocnění – to znamená, že se jejich stav nijak nezhoršil. Účinnost klasické léčby je mnohem slabší. Při nasazení Kadcyly nedošlo k progresi onemocnění po roce léčby u 34,1 procenta žen.

Javier Cortés, vedoucí Mezinárodního centra pro rakovinu prsu v Barceloně a jeden z hlavních autorů studie, označil výsledky za pozoruhodné. Uvedl, že u pacientek s dříve léčeným HER2-pozitivním karcinomem prsu dochází při v současnosti dostupné léčbě obvykle ke zhoršení onemocnění za méně než rok. Výsledky podle něj budou silným argumentem pro to, aby se Enhertu stal novým standardem péče o tyto pacientky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...