Manželství ztrojnásobuje riziko obezity u mužů. U žen hraje roli deprese

Polští vědci prozkoumali vliv různých faktorů na vznik obezity. Zjistili, že významnou roli má i manželství, ale pouze pro jedno pohlaví.

Celosvětová míra obezity se od roku 1990 více než zdvojnásobila, více než 2,5 miliardy dospělých a dětí je klasifikováno jako osoby s nadváhou nebo obézní. Předpokládá se, že do roku 2050 bude mít celosvětově více než polovina dospělých a třetina dětí nadváhu nebo obezitu.

Hlavními faktory jsou nezdravá potrava, nedostatek pohybu spojený s moderním životním stylem a roli hraje také genetika. Ale existují i jiné vlivy – a právě ty se rozhodli prozkoumat polští lékaři.

  • Nadváha a obezita
  •  – Každý třetí Čech se potýká s nadváhou (BMI 25,0–29,9).
  •  – V ČR je obezitou (BMI vyšší než 30) postiženo asi 25 procent žen a 22 procent mužů.
  •  – Nadváha obecně představuje potíž pro více než 50 procent populace středního věku.
  •  – Vzestup výskytu obezity byl zejména v poslední dekádě minulého století velmi výrazný, je prokázán ve většině ekonomicky vyspělých zemí.
  •  – Chronická onemocnění, u nichž je základní příčinou právě obezita, způsobila ve světě 60 procent z 56, 5 milionu hlášených úmrtí.
  • Zdroj: www.szu.cz

Vědci z varšavského Národního kardiologického institutu pro výzkum analyzovali data 2405 dospělých lidí, věkově průměrně padesátníků. V rozsáhlém souboru zdravotních údajů o těchto osobách hledali souvislosti mezi nadváhou a celou řadou různých možných vlivů, od věku, rodinného stavu, až po duševní stav a mnoha dalších.

Rizikové faktory

Manželství se ukázalo jako velmi silný faktor spojený s nadváhou a obezitou. U ženatých mužů je pravděpodobnost obezity 3,2krát vyšší než u svobodných mužů. Zajímavé ale je, že u vdaných žen se riziko obezity nezvýšilo. Manželství také zvýšilo pravděpodobnost nadváhy o 62 procent u mužů a o 39 procent u žen.

Výzkum naznačuje, že muži mohou po svatbě častěji přibírat kvůli faktorům, jako je větší velikost porcí, společenské stravování a pokles fyzické aktivity, zatímco ženy si možná kvůli společenskému tlaku zůstávají více vědomy tělesné hmotnosti.

Velmi podobné výsledky přinesla loni studie z Číny. Ta popsala, že kritické období je u mužů pět let po svatbě, kdy se jim nejvíce zvyšuje BMI. Čínský výzkum našel dvě hlavní příčiny: vyšší příjem kalorií a méně pohybu. Nebylo jasné, jestli to nemůže být jen kulturní fenomén spojený s Čínou. Polská studie naznačuje, že je tento jev realitou ve více zemích a kulturách.

  • Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI (z anglického Body Mass Index), je číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity, umožňující statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou. Index se spočítá tak, že se hmotnost člověka v kilogramech vydělí druhou mocninou jeho výšky v metrech.
  • V populaci se objevují hodnoty indexu v rozmezí přibližně od 15 (závažná podvýživa) až přes 40 (morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi (závažná podvýživa, podvýživa, optimální váha a tak dále) se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za podváhu, která může být příznakem nějaké poruchy stravování či jiného zdravotního problému, zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. Tyto hranice platí pro dospělé starší 20 let.
  • Zdroj: Wikipedie

Zdá se, že některé faktory ovlivňují pravděpodobnost obezity pouze u žen, uvedli vědci. Například deprese u nich hrozbu obezity zdvojnásobuje. Významný vliv má u nich i nedostatečná zdravotní gramotnost a život v menších městech nebo na vesnicích. U mužů žádný z těchto tří faktorů nehrál roli.

A právě v tom je hlavní význam této práce. Schopnost rozpoznat rozdíly odlišných příčin tloustnutí je důležité pro hledání účinných individuálních strategií, které mají statisticky nejvyšší pravděpodobnost u dané skupiny osob zabrat.

Studie ale současně ukazuje, že zkrotit nadváhu je nesmírně složité: tloustnutí je totiž spojené se složitou kombinací desítek různých faktorů, což komplikuje snahy o hubnutí.

Výzkum vědci představili na mezinárodní konferenci o obezitě, písemně by měl vyjít v odborném časopisu už brzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 23 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.