Manželství ztrojnásobuje riziko obezity u mužů. U žen hraje roli deprese

Polští vědci prozkoumali vliv různých faktorů na vznik obezity. Zjistili, že významnou roli má i manželství, ale pouze pro jedno pohlaví.

Celosvětová míra obezity se od roku 1990 více než zdvojnásobila, více než 2,5 miliardy dospělých a dětí je klasifikováno jako osoby s nadváhou nebo obézní. Předpokládá se, že do roku 2050 bude mít celosvětově více než polovina dospělých a třetina dětí nadváhu nebo obezitu.

Hlavními faktory jsou nezdravá potrava, nedostatek pohybu spojený s moderním životním stylem a roli hraje také genetika. Ale existují i jiné vlivy – a právě ty se rozhodli prozkoumat polští lékaři.

  • Nadváha a obezita
  •  – Každý třetí Čech se potýká s nadváhou (BMI 25,0–29,9).
  •  – V ČR je obezitou (BMI vyšší než 30) postiženo asi 25 procent žen a 22 procent mužů.
  •  – Nadváha obecně představuje potíž pro více než 50 procent populace středního věku.
  •  – Vzestup výskytu obezity byl zejména v poslední dekádě minulého století velmi výrazný, je prokázán ve většině ekonomicky vyspělých zemí.
  •  – Chronická onemocnění, u nichž je základní příčinou právě obezita, způsobila ve světě 60 procent z 56, 5 milionu hlášených úmrtí.
  • Zdroj: www.szu.cz

Vědci z varšavského Národního kardiologického institutu pro výzkum analyzovali data 2405 dospělých lidí, věkově průměrně padesátníků. V rozsáhlém souboru zdravotních údajů o těchto osobách hledali souvislosti mezi nadváhou a celou řadou různých možných vlivů, od věku, rodinného stavu, až po duševní stav a mnoha dalších.

Rizikové faktory

Manželství se ukázalo jako velmi silný faktor spojený s nadváhou a obezitou. U ženatých mužů je pravděpodobnost obezity 3,2krát vyšší než u svobodných mužů. Zajímavé ale je, že u vdaných žen se riziko obezity nezvýšilo. Manželství také zvýšilo pravděpodobnost nadváhy o 62 procent u mužů a o 39 procent u žen.

Výzkum naznačuje, že muži mohou po svatbě častěji přibírat kvůli faktorům, jako je větší velikost porcí, společenské stravování a pokles fyzické aktivity, zatímco ženy si možná kvůli společenskému tlaku zůstávají více vědomy tělesné hmotnosti.

Velmi podobné výsledky přinesla loni studie z Číny. Ta popsala, že kritické období je u mužů pět let po svatbě, kdy se jim nejvíce zvyšuje BMI. Čínský výzkum našel dvě hlavní příčiny: vyšší příjem kalorií a méně pohybu. Nebylo jasné, jestli to nemůže být jen kulturní fenomén spojený s Čínou. Polská studie naznačuje, že je tento jev realitou ve více zemích a kulturách.

  • Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI (z anglického Body Mass Index), je číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity, umožňující statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou. Index se spočítá tak, že se hmotnost člověka v kilogramech vydělí druhou mocninou jeho výšky v metrech.
  • V populaci se objevují hodnoty indexu v rozmezí přibližně od 15 (závažná podvýživa) až přes 40 (morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi (závažná podvýživa, podvýživa, optimální váha a tak dále) se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za podváhu, která může být příznakem nějaké poruchy stravování či jiného zdravotního problému, zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. Tyto hranice platí pro dospělé starší 20 let.
  • Zdroj: Wikipedie

Zdá se, že některé faktory ovlivňují pravděpodobnost obezity pouze u žen, uvedli vědci. Například deprese u nich hrozbu obezity zdvojnásobuje. Významný vliv má u nich i nedostatečná zdravotní gramotnost a život v menších městech nebo na vesnicích. U mužů žádný z těchto tří faktorů nehrál roli.

A právě v tom je hlavní význam této práce. Schopnost rozpoznat rozdíly odlišných příčin tloustnutí je důležité pro hledání účinných individuálních strategií, které mají statisticky nejvyšší pravděpodobnost u dané skupiny osob zabrat.

Studie ale současně ukazuje, že zkrotit nadváhu je nesmírně složité: tloustnutí je totiž spojené se složitou kombinací desítek různých faktorů, což komplikuje snahy o hubnutí.

Výzkum vědci představili na mezinárodní konferenci o obezitě, písemně by měl vyjít v odborném časopisu už brzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 18 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 19 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...