Manželství ztrojnásobuje riziko obezity u mužů. U žen hraje roli deprese

Polští vědci prozkoumali vliv různých faktorů na vznik obezity. Zjistili, že významnou roli má i manželství, ale pouze pro jedno pohlaví.

Celosvětová míra obezity se od roku 1990 více než zdvojnásobila, více než 2,5 miliardy dospělých a dětí je klasifikováno jako osoby s nadváhou nebo obézní. Předpokládá se, že do roku 2050 bude mít celosvětově více než polovina dospělých a třetina dětí nadváhu nebo obezitu.

Hlavními faktory jsou nezdravá potrava, nedostatek pohybu spojený s moderním životním stylem a roli hraje také genetika. Ale existují i jiné vlivy – a právě ty se rozhodli prozkoumat polští lékaři.

  • Nadváha a obezita
  •  – Každý třetí Čech se potýká s nadváhou (BMI 25,0–29,9).
  •  – V ČR je obezitou (BMI vyšší než 30) postiženo asi 25 procent žen a 22 procent mužů.
  •  – Nadváha obecně představuje potíž pro více než 50 procent populace středního věku.
  •  – Vzestup výskytu obezity byl zejména v poslední dekádě minulého století velmi výrazný, je prokázán ve většině ekonomicky vyspělých zemí.
  •  – Chronická onemocnění, u nichž je základní příčinou právě obezita, způsobila ve světě 60 procent z 56, 5 milionu hlášených úmrtí.
  • Zdroj: www.szu.cz

Vědci z varšavského Národního kardiologického institutu pro výzkum analyzovali data 2405 dospělých lidí, věkově průměrně padesátníků. V rozsáhlém souboru zdravotních údajů o těchto osobách hledali souvislosti mezi nadváhou a celou řadou různých možných vlivů, od věku, rodinného stavu, až po duševní stav a mnoha dalších.

Rizikové faktory

Manželství se ukázalo jako velmi silný faktor spojený s nadváhou a obezitou. U ženatých mužů je pravděpodobnost obezity 3,2krát vyšší než u svobodných mužů. Zajímavé ale je, že u vdaných žen se riziko obezity nezvýšilo. Manželství také zvýšilo pravděpodobnost nadváhy o 62 procent u mužů a o 39 procent u žen.

Výzkum naznačuje, že muži mohou po svatbě častěji přibírat kvůli faktorům, jako je větší velikost porcí, společenské stravování a pokles fyzické aktivity, zatímco ženy si možná kvůli společenskému tlaku zůstávají více vědomy tělesné hmotnosti.

Velmi podobné výsledky přinesla loni studie z Číny. Ta popsala, že kritické období je u mužů pět let po svatbě, kdy se jim nejvíce zvyšuje BMI. Čínský výzkum našel dvě hlavní příčiny: vyšší příjem kalorií a méně pohybu. Nebylo jasné, jestli to nemůže být jen kulturní fenomén spojený s Čínou. Polská studie naznačuje, že je tento jev realitou ve více zemích a kulturách.

  • Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI (z anglického Body Mass Index), je číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity, umožňující statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou. Index se spočítá tak, že se hmotnost člověka v kilogramech vydělí druhou mocninou jeho výšky v metrech.
  • V populaci se objevují hodnoty indexu v rozmezí přibližně od 15 (závažná podvýživa) až přes 40 (morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi (závažná podvýživa, podvýživa, optimální váha a tak dále) se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za podváhu, která může být příznakem nějaké poruchy stravování či jiného zdravotního problému, zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. Tyto hranice platí pro dospělé starší 20 let.
  • Zdroj: Wikipedie

Zdá se, že některé faktory ovlivňují pravděpodobnost obezity pouze u žen, uvedli vědci. Například deprese u nich hrozbu obezity zdvojnásobuje. Významný vliv má u nich i nedostatečná zdravotní gramotnost a život v menších městech nebo na vesnicích. U mužů žádný z těchto tří faktorů nehrál roli.

A právě v tom je hlavní význam této práce. Schopnost rozpoznat rozdíly odlišných příčin tloustnutí je důležité pro hledání účinných individuálních strategií, které mají statisticky nejvyšší pravděpodobnost u dané skupiny osob zabrat.

Studie ale současně ukazuje, že zkrotit nadváhu je nesmírně složité: tloustnutí je totiž spojené se složitou kombinací desítek různých faktorů, což komplikuje snahy o hubnutí.

Výzkum vědci představili na mezinárodní konferenci o obezitě, písemně by měl vyjít v odborném časopisu už brzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 19 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...